Pátrání po náhrobcích ze zrušeného židovského hřbitova v Prostějově zahájila v letech 2015 a 2016 americká dobročinná nadace WMSBG Kolel Damesek Eliezer. Výsledkem bylo shromáždění dvou stovek ztracených kamenů nebo úlomků. Nový projekt se snaží s pomocí široké veřejnosti nalézt a zmapovat ztracené židovské náhrobky a shromáždit dobové fotografie celorepublikově.
„Přestože posledních 28 let přeje židovským hřbitovům nepoměrně více než v minulosti a mnohé se podařilo opravit či dokonce obnovit, je nesporným faktem, že se doposud nevěnovala pozornost plošnému a cílenému shromažďování dokumentace k těmto památkám od široké veřejnosti,“ vysvětluje Jakub Děd ze spolku Omnium, který kampaň zastřešuje.
V současné době má projekt už první výsledky. Ozvala se například rodina z Uherčič na jižní Moravě, která našla zasypaný náhrobek na skládce. Nyní se pracuje na přesném určení a nalezení místa, odkud kámen pochází. Připravuje se rovněž převoz zachráněného náhrobku z 80. let na Slovensko.
Před pár týdny zase herec Saša Rašilov předal židovské obci náhrobek, který jeho otec, kameraman Saša Rašilov, objevil v roce 1982 poblíž své chalupy u jihočeských Vodňan. Náhrobek patří dítěti, Alfrédu Kleinovi, synovi Emila a Laury Kleinových, který se narodil na Silvestra roku 1897 ve Vodňanech, kde však o necelých osm měsíců později zemřel.
„Očekáváme, že se lidé budou ozývat postupně, jak se budou informace o kampani šířit. Důležitou součástí naší snahy je i získání fotografií židovských hřbitovů za celé období 20. století, které mohou významně pomoci při historickém a restaurátorském výzkumu,“ vysvětluje zástupce nadace WMSBG Kolel Damesek Eliezer Tomáš Jelínek.
Za nacismu a komunismu zmizely desítky židovských hřbitovů
V Prostějově se nadaci podařilo objevit téměř dvě stovky kamenů nebo jejich úlomků včetně několika zcela neporušených náhrobků. Byly přímo ve městě a v okolních obcích. V Drozdovicích dodnes mají lidé v jednom domě dokonce náhrobky vydlážděný dvůr. Zadarmo je ovšem nechtějí vydat a vedle nové dlažby požadují i peníze.
Projekt Hledání ztracené tváře židovských hřbitovů by měl podle iniciátorů osvětlit jednu z doposud málo popsaných stránek historie židovské komunity v českých zemích.
Shromážděné informace chce spolek využít k odborné péči o židovské památky, rozvoji místopisu a vzdělávání veřejnosti. Web www.bejtolam.cz s podrobnými informacemi odkazuje k jednomu z hebrejských výrazů pro hřbitov bejt olam, což je dům věčnosti.
V letech 1938 až 1990 bylo v České republice kompletně zničeno několik desítek židovských hřbitovů, které dnes v některých případech připomíná alespoň památník.
Na počátku 90. let chybělo u tří čtvrtin židovských pohřebišť více než deset procent náhrobků, které byly rozkradeny. Kameny posloužily jako kamenický nebo stavební materiál například pro úpravu říčních koryt, dláždění chodníků, budování zahradních zídek a sklepů.
Po roce 1989 se nicméně židovské obce mohly začít údržbě hřbitovů věnovat systematicky a podařilo se jim některé zničené hřbitovy důstojně obnovit, například v Bečově nad Teplou, Bruntále, Lipníku nad Bečvou, Hlučíně, Hustopečích a ve Svitavách či Tachově.