Dokument se zabývá hodnocením současného stavu i návrhem, jak by mohla zeleň ve městě ideálně vypadat. K nahlédnutí je na webu Rozvíjíme Prostějov. Městu poslouží jako součást strategického plánování do roku 2035, závěry chtějí radní zapracovat již do rozpočtu pro příští rok.
„Celkem vyhodnotili 618 lokalit včetně stromořadí,“ vyčíslil náměstek prostějovského primátora Jiří Rozehnal (ANO).
Prostějovské zelené plochy získaly od expertů nadprůměrné hodnocení ve srovnání s jinými městy, a to jak za množství zeleně, tak i za kvalitu její údržby.
Podle studie je v Prostějově jen osm procent území, které potřebuje úpravy ploch tak, aby dobře sloužily svému účelu, například okolí kaple sv. Anny, park na Husově náměstí nebo park U Kalicha.
Plán rozvoje zelených ploch počítá i s budoucími projekty, jako je revitalizace jezdeckých kasáren nebo stavba biocenter a biokoridorů.
Stromy oslabují i opravy
Podle odborníků je nutné vegetaci v posledních letech více kontrolovat a dbát zejména na pravidelné opakování průzkumů. Stromy v zástavbě totiž poškozují nejen extrémní klimatické vlivy, ale i řada dalších faktorů.
„Intenzivní zásahy do kořenového systému při stavbách, jako jsou rekonstrukce chodníků, instalace nových a opravy starých sítí technické infrastruktury, často neberou v úvahu požadavky pro ochranu stromů,“ upozornil arborista a dendrolog Jaroslav Kolařík ze společnosti Safe Trees.
Letní supercely vyvracely až staleté stromy, kraj bilancuje škody |
„Mohou významně oslabit kořenový systém a zvýšit náchylnost stromů k poškození, buď přímo jejich redukcí, nebo nepřímo zvýšením predispozice ke kolonizaci kořenového systému dřevními houbami,“ sdělil.
Na pravidelný dendrologický průzkum má podle Kolaříka navazovat další péče. „Jsou třeba pravidelné řezy stromů, přístrojové testy stability a kontrola instalovaných bezpečnostních vazeb,“ dodal.
Správci, ale i majitelé stromů mají také možnost zmapované území zaregistrovat do webového portálu Stromy pod kontrolou. V něm uživatelé bezplatně najdou informace o počtu a stavu stromů v okolí, ale také třeba kontakt na jejich správce.
Jen například v Olomouci je již zmapováno několik tisíc stromů v zástavbě, v parcích, na sídlištích, na parkovištích či v okolí silnic. Zejména se jedná o ty, které jsou ve správě města a Ředitelství silnic a dálnic ČR.
Přerov teď kácí nemocné stromy a sází nové
Velký dendrologický průzkum dokončil loni rovněž Přerov. Čtyřleté mapování a sčítání ukázalo, že z 16 849 jehličnatých a listnatých stromů je 56 procent ve výborné kondici. Naopak přes dvě stovky stromů označil za silně narušené, šest desítek pak odborníci vyhodnotili jako rozpadlé či rozpadající se.
Stromy jsou napříč kategoriemi druhově pestré, na území města lze najít nejčastěji lípy, javory, duby, jasany, břízy, borovice a smrky. Podle sčítání roste na území Přerova i 11 230 kusů keřů ve skupinách či jako solitéry. Na základě průzkumu teď Přerov nechal odborníky vypracovat podrobný plán péče o zeleň.
Přerov vzdal odlov bobra ničícího stromy i hráze, podle odborníků by nic neřešil |
„Stromy důkladně zhodnotili z hlediska zdravotního stavu, vitality, stability a jejich stáří. Na základě těchto posouzení vznikl plán péče, který stanovuje prioritní opatření v souladu s akutností situace,“ popsala mluvčí radnice Lenka Chalupová.
Odborníci proto museli na pět tisíc stromů v Přerově ošetřit řezem. Další zásahy zahrnovaly například úpravy okolí dřevin, odstranění výmladků, stabilizaci koruny, vazbu či instalaci podpěr.
Od roku 2020, kdy průzkum začal, museli arboristé v Přerově pokácet 1 285 stromů. Městu se podařilo již 900 kusů znovu vysadit, další budou následovat na podzim.
„Navíc je třeba brát v úvahu, že náhradní výsadba ne vždy zahrnuje stromy, ale často se jedná spíše o výsadbu keřů, do letošního roku jich bylo vysázeno celkem 6 117,“ upozornila Chalupová.