Značný rozruch v uplynulých týdnech vyvolalo odstoupení Prostějova z krajského projektu pro odpadové hospodářství. Olomoucký kraj chce po zákazu skládkování v roce 2030 zaštiťovat likvidaci odpadu pro více než 70 obcí. Rozhodli jste se vydat vlastní cestou, proč?
Odpadovým hospodářstvím se dlouhodobě zabýváme a na téma, jak nakládat s komunálním odpadem po roce 2030, jsme měli několik seminářů pro všechny zastupitele. Výsledky jsou celkem jednoznačné. Krajský projekt není pro město finančně nejvýhodnější, a dokonce máme jisté pochybnosti o jeho životaschopnosti. Pokud bude v České republice uzákoněna povinnost zpětného odběru PET lahví, které hrají v ekonomice krajského projektu důležitou roli, může to být pro jeho dlouhodobou udržitelnost velký problém.

Opozice tento krok notně kritizovala. Především proto, že město vystoupilo z krajského projektu a do jiného se nepřidalo.
Musím zdůraznit, že žádný z projektů nám negarantuje cenu za odebraný odpad. Je to logické, nikdo nevíme, jaké budou v roce 2030 ceny pohonných hmot a energií a jaké budou platy. Krajský projekt ovšem na rozdíl od ostatních předpokládal, že Prostějov během nadcházejících let zaplatí do společné pokladny celkem 66 milionů korun. To nám nedává žádný smysl. Naše město hospodaří uvážlivě a náš rozpočet je přebytkový. A je to proto, že nad každou výdajovou položkou přemýšlíme a hledáme nejlepší řešení. Když porovnáme krajský projekt například s nabídkou společnosti FCC, která je naším dlouhodobým partnerem v oblasti některých komunálních služeb, máme u ní mnohem větší jistotu.

Alternativy jste měli minimálně dvě, proč jste zatím žádnou neschválili?
Na výběr konkrétního partnera máme ještě trochu času, není třeba se unáhlovat. Máme signály, že firem zvládajících odebírat a likvidovat komunální odpad bude nakonec několik. Zavázat se už nyní k výběru konkrétního projektu a ještě do něj předem naposílat desítky milionů korun z městské pokladny mi nepřijde jako nejlepší řešení. Budeme proto i nadále jednat s péčí řádného hospodáře a hledat správnou variantu. Osobně budu preferovat takovou, která bude ohleduplná k životnímu prostředí a dlouhodobě udržitelná z hlediska financí.

Zmínil jste uvážlivé hospodářství a přebytkový rozpočet města. Teď z něj odteče dvacet milionů na výstavbu nového fotbalového stadionu pro druholigový SK Prostějov, jehož jste zároveň předsedou. Doopravdy potřebuje prostějovský fotbal moderní zázemí za 62,5 milionu?
Musím říct, že města naší velikosti a také řada dalších menších měst už podobné stadiony mají. Není to přece zařízení pro fotbalový klub, ale pro celé město. Jsem velký fanda sportu a domnívám se, že doslova každé město velikosti Prostějova má mít fotbalový stadion, zimní stadion a plavecký stadion. To není žádný luxus, ale standard. Pokud chceme, aby naši občané včetně dětí sportovali, musíme jim k tomu vytvářet podmínky. Naším cílem je vybudování osvětlení a vyhřívaného trávníku, které požaduje Ligová fotbalová asociace. Bez těchto investic už za několik let nebude možné druhou ligu vůbec hrát. Přidáme k tomu také důstojné tribuny pro naše diváky, tedy pro občany Prostějova a okolních obcí.

Pohled na fotbalový stadion Za místním nádražím, který je domácím hřištěm 1. SK Prostějov. Snímek z doby, kdy se kvůli protikoronavirovým omezením muselo hrát bez diváků.

Samotný klub ale přitom zaplatí jen malý podíl sumy – jeden a půl milionu korun...
Před více než rokem se v návrhu letošního rozpočtu objevila částka 30 milionů korun, a proto z ní nyní 20 milionů posíláme na rekonstrukci. Další peníze přibudou od státu i kraje, což je podle mě ideální scénář toho, jak by se mělo financovat. Sdružujeme totiž peníze státu, kraje, města i samotného klubu, abychom společně financování zvládli.

Při nedávném velkém rušení poboček České pošty jich státní podnik plánoval v Prostějově zrušit sedm, nakonec se lidé musejí obejít bez čtyř. Jak velký problém to pro Prostějov je?
Vedení města bylo o rušení poboček informováno ve stejný den, kdy Česká pošta ohlásila svůj plán na webu. Dopředu s námi bohužel nikdo nejednal. Nemohli jsme proto argumentovat, proč považujeme některou pobočku za nepostradatelnou a co jsme ochotni udělat pro její zachování. V tom to pro nás bylo extrémně složité. Nicméně ihned po zveřejnění seznamu poboček určených ke zrušení jsem se obrátil na pražské vedení pošty a zahájil jednání se zástupci regionální organizace. Klíčové bylo udržení pobočky v Plumlovské ulici.

Proč?
Je bezbariérová, takže slouží občanům se zdravotním postižením, seniorům i všem ostatním klientům, kteří jsou z nějakého důvodu hůře pohybliví. Leží také v dosahu dvou velkých prostějovských sídlišť. Podařilo se nám dosáhnout zachování pošty v Plumlovské. Pokud jsme ale nechtěli zároveň ztratit pobočku v Čechovicích, za kterou by pošta Plumlovskou vyměnila, museli jsme ji převzít do vlastní režie. Budova je naštěstí města, proto jsme odkoupili vybavení provozovny a zaměstnali paní, která v ní pracovala. Nyní vše spadá pod Domovní správu Prostějov a pošta od 1. července funguje dál.

A co provoz na zbylých pobočkách?
To by měl být úkol pro Českou poštu. Uvidíme, jak bude situace vypadat po prázdninách, kdy se život vrátí k běžnému provozu.

Jak byste řešil spor mezi městem a developerskou společností Manthellan? Firma chtěla v Prostějově vystavět nákupní centrum za miliardu, projekt se ale nepodařilo zahájit a město od něj v roce 2018 odstoupilo. Developer teď požaduje kompenzaci 40 milionů korun a s městem se soudí.
Jednání s Manthellanem nás staví do složité situace. Považoval bych za rozumné spor uzavřít a prokazatelně vynaložené náklady Manthellanu uhradit. Soud ovšem před časem konstatoval, že smlouvy mezi ním a městem jsou neplatné od samého počátku. Pro zastupitele je proto složité odhlasovat nějakou finanční kompenzaci. Domnívám se, že bychom se tím mohli vystavit nejen kritice, ale možná i nebezpečí trestního stíhání. Jistě by se našel někdo, kdo by prohlásil, že jsme městu způsobili škodu. Proto si to nemůžeme dovolit a musíme počkat, jak rozhodne soud.

Nechybí takové nákupní centrum obyvatelům Prostějova?
Domnívám se, že mnohým ano. Mohli jsme mít moderní nákupní centrum s velkým společenským sálem postavené za peníze soukromého investora. Bohužel se to nepodařilo. V době, kdy jsem se stal primátorem, už nebylo možné nic změnit, podstatné věci se staly mnohem dříve.

Vizualizace podoby obchodní Galerie Prostějov, kterou chtěla v centru města za miliardu korun postavit společnost Manthellan.

Prostějovu stále chybí moderní plavecké centrum. Jste jeho velkým podporovatelem. Jak to nyní s tímto projektem vypadá?
Výstavbu intenzivně chystáme, finančně jsme na to připraveni. V uplynulých letech jsme na účtech města shromáždili asi 400 milionů korun z přebytků hospodaření, počítáme i s možností vzít si úvěr. Financování tedy zvládneme. Přestože se v posledních měsících zdánlivě nic nedělo, strávili jsme hodně času nad přípravami. Před zahájením stavby je nutné vybrat příslušnou variantu, najít architekta, vybrat dodavatelskou firmu a mnoho dalšího. A na tom už nějakou dobu pracujeme. Pokud se nestane nic neočekávaného, domnívám se, že příští rok začneme stavět.

Jaké jsou největší priority města do druhé poloviny letošního roku?
Zmíním tři témata, která budou mít na život našich občanů zásadní vliv. Bude to vybudování dopravního terminálu Újezd, stavba parkovacího domu a investice do modernizace našich škol. Velkou radost mám z projektu modernizace učeben základní školy v Palackého ulici. Projekt za 23 milionů korun z velké části uhradí evropská dotace. Žáci budou díky tomu pracovat s moderní technikou, která hraje v našich životech čím dál větší roli.