Stomilionový projekt vzniká na okraji Mariánského Údolí, v chatové osadě Burk, kde ve 30. letech minulého století stávalo vyhledávané letovisko s bazénem napájeným z řeky.
Obce už mají za sebou zemní práce včetně výkopů. „Teď končíme druhou etapu veřejné zakázky, kdy soutěžíme betonování monolitických bazénů, a bude nás čekat ještě třetí fáze, to znamená výstavba zázemí. Výsledky výběrového řízení známe, ale jsou lhůty na odvolání, takže budeme rádi, když na konci září předáme staveniště a firma bude moct pokračovat v práci,“ řekl starosta Velké Bystřice Marek Pazdera.
Přes zimu pokročí i projektování okolí bazénu včetně budov, aby bylo možné na jaře stavět.
„Stihnout to na příští rok podle mne není reálné. Vidím to spíš na rok 2027. Aspoň bude na všechno čas a nebude se šílet,“ vzkázal starosta plavcům z okolí, kteří už novinku netrpělivě vyhlížejí. Areál by jich mohl pojmout až pět set najednou.
Samosprávy staví za své
Samosprávy vše budují ze svých rozpočtů, žádná velké dotace nepřišla. Z toho pramení například menší změna v podobě vynechání jednoho z plánovaných bočních barů, místo toho vznikne jedna dlouhá budova občerstvení.
Za podobou koupaliště stojí architektonická kancelář Sborwitz, která je výrazně podepsaná pod současnou podobou centra Velké Bystřice.
Voda se čištit bez chemických přípravků pomocí rakouské filtrační technologie, která využívá dolomitický vápenec. „Nikdo jiný to v Česku nemá v takové velikosti, takové biokoupání bývá maximálně u rodinných domků,“ řekl Pazdera.
Oblíbená rekreační oblast
Zpravodaj obce Hlubočky k historii místa vzpomenul, že rekreační oblast se zde datuje do třicátých let minulého století, kdy Jan Střída, sedlák z Velké Bystřice, koupil pozemky na pravém břehu řeky pod Mariánským Údolím i s bývalým takzvaným dolním mariánským hamrem, který byl později adaptován na obytný dům zvaný Burk.
Přemnožení divočáci se stahují do zahrad za ovocem a rozrývají trávníky |
„V tomto prostoru vybudoval nový majitel roku 1935 betonový bazén, napájený říční vodou, včetně zázemí pro návštěvníky, jež zahrnovalo šatny, občerstvení, taneční plácek, kuželnu a hřiště. Na sousední louce vysázel ovocný sad, sloužící hostům zprvu za opalovací louku. Na jejím okraji, při úpatí svahu se později začaly stavět rekreační chaty. Bylo to v době, kdy kvetl tramping a v dosahu měst se stavěly sruby a chatové osady. Celé oblasti se podle majitele začalo říkat Střídov,“ připomíná hlubočský magazín, že odpočinkový areál byl tehdy velmi populární.
Po válce přišlo zestátnění, později prostor pustl, po revoluci přišly restituce a snahy o obnovu, které však ukončila povodeň v roce 1997.
