iDNES.cz

Předmluvu ke knize o erbech napsal pro olomouckou univerzitu princ Charles

  11:28
Velmi prestižní jméno se objeví v chystané knize Vydavatelství Univerzity Palackého. Předmluvu k publikaci o erbech uznávaného olomouckého heraldika Jiřího Loudy, která bude vydána na podzim letošního roku jako pocta k jeho nedožitým 100. narozeninám, napsal britský princ Charles, syn královny Alžběty II.

Na snímku je kniha Jiřího Loudy a dopis prince Charlese. | foto: VUP

Dvoujazyčná česko-anglická kniha Erby rytířů Podvazkového řádu přinese na více než šesti stovkách stran tisícovku erbů nositelů nejstaršího evropského rytířského řádu a třetího nejvýznamnějšího britského vyznamenání. 

Řád byl založen v roce 1348 králem Edwardem III. a v jeho čele dnes stojí královna, členem je mimo jiné právě i princ Charles.

„Uvažovali jsme, jak královskou rodinu oslovit. Velmi pomohla prorektorka Jitka Ulrichová, která zprostředkovala schůzku s Otakarem Fojtem, jenž působí na britském velvyslanectví v Praze jako vědecký diplomat a je i místopředsedou správní rady univerzity. Ten předjednal u velvyslance Nicka Archera, bývalého sekretáře prince Charlese, že můžeme knihu prezentovat,“ uvedl ředitel VUP Aleš Prstek.

Podle zveřejněné ukázky princ vyslovil českému heraldikovi, jenž je autorem návrhu českého státního znaku či symbolů zhruba dvou stovek měst a obcí, nemalé uznání.

„Je možná poněkud nečekané, že se taková historická studie objevuje na Moravě, a je úžasným zjištěním, že tak daleko od domova, na Univerzitě Palackého v Olomouci, se v tichosti zrodily zájem a odborná erudice, jež daly vzniknout tak mistrovsky a elegantně zpracované studii,“ napsal mimo jiné v dopise, který jako předmluva poslouží.

Jiří Louda považoval Erby Podvazkového řádu za své zásadní dílo, na němž pracoval téměř až do své smrti v září 2015. S heraldikou, a především s její britskou tradicí se podrobně seznámil za druhé světové války, kdy uprchl z okupované vlasti a dostal se do Velké Británie, kde absolvoval důstojnickou školu a stal se výsadkářem. 

Zranění při výcviku mu ale znemožnilo nasazení v ostré akci, a obsluhoval proto radiostanici. Po konci války se vrátil do Československa a stal se vojákem z povolání. 

Do roku 1947 působil jako dělostřelecký instruktor na vojenském učilišti v Olomouci, poté byl však propuštěn, později dokonce zatčen a vězněn. V roce 1968 se dočkal rehabilitace a povýšení na majora, v roce 1991 do hodnosti plukovníka ve výslužbě.

Louda se jako první Čech stal členem Mezinárodní heraldické akademie, také byl vyznamenán medailí Za zásluhy II. stupně. UP mu v roce 2004 udělila čestný doktorát.

Autor:
zpět na článek