Kraj začal boj proti přehradě na Bečvě. Nic není rozhodnuté, opakuje Povodí

  4:52
Poté, co na konci loňského roku odmítli kontroverzní plán kanálu Dunaj – Odra – Labe, naznačili noví radní Olomouckého kraje, jak se budou stavět také ke klíčové stavbě proti povodním na Bečvě. Chtějí, aby územní plány dál počítaly pouze se suchou nádrží. Mezi zvažovanými variantami je totiž mimo jiné i přehrada.

Nádrž pro oblast Teplic nad Bečvou na Přerovsku, ať už v podobě suchého poldru, nebo přehrady, plánují vodohospodáři v Kamenci, místní části obce Skalička. | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Pro protipovodňovou ochranu na Bečvě na Přerovsku existuje zhruba půl tuctu variant. Nádrž se stálou vodní hladinou, která je mezi nimi, by však podle některých odborníků mohla poškodit jak samotnou řeku, tak hydrotermální systém Hranického krasu.

I proto krajská koalice složená ze Spojenců (KDU-ČSL, TOP 09, Zelení a hnutí ProOlomouc), STAN s Piráty a ODS odmítla změnu terminologie, kterou pro stavbu vláda používá v celorepublikově závazném dokumentu zvaném Politika územního rozvoje ČR.

„Vyjádřili jsme nesouhlas se změnou klasifikace ‚plocha pro suchou nádrž‘ na ‚plocha pro vodní dílo‘. Důvodem našeho rozhodnutí je předpokládaný potenciálně významný negativní vliv na životní prostředí a soustavu Natura 2000,“ řekl náměstek hejtmana Jan Šafařík (Spojenci).

Za změnou terminologie vidí Strana zelených, která je součástí krajské koalice, snahu státu prosadit právě přehradní nádrž.

„Jedná se o záměr stavby přehrady. To je poslední věc, co těžce zkoušená Bečva a lidé žijící v jejím okolí teď potřebují,“ upozornil s odkazem na loňské opakované otravy řeky předseda Zelených Michal Berg.

„Vodní dílo by zničilo další cenné ekosystémy a místa pro život vzácných rostlin a živočichů. Místo lití betonu do krajiny by politici radši měli udělat vše pro vyšetření a zamezení ekologických havárií na Bečvě,“ dodal.

I poldr je vodní dílo, odmítá Povodí skrytou manipulaci

Povodí Moravy, které je správcem Bečvy, odmítá, že by za navrhovanou změnou stálo protežování přehrady. Podle mluvčího Petra Chmelaře jde jen o formální upřesnění terminologie.

„Vodním dílem je i suchý poldr. Název ‚vodní dílo‘ tedy v žádném případě nepředjímá technické řešení. Tvrzení, že to znamená automaticky vodní nádrž, je velmi manipulativní a svědčí pouze o neznalosti dané problematiky,“ podotkl Chmelař.

Změnu názvu podle něj vyvolala i skutečnost, že zvažovaná lokalita pro hráz nádrže se už dříve přesunula z Teplic nad Bečvou do profilu u obce Skalička.

Povodí zdůrazňuje, že o konkrétní podobě díla, jež má zásadním způsobem mírnit povodně na Bečvě a chránit asi sto tisíc obyvatel, stále není rozhodnuto.

Existuje pouze několik studií, ze kterých vychází více možných variant. Ve hře jsou kromě přehrady a suchého poldru, který rovněž počítá s přehrazením řeky, také boční suché i takzvané mokré nádrže.

S tím, která varianta bude nejvhodnější, má poradit nezávislá analýza, na které pracují odborníci z Vysokého učení technického v Brně, Českého vysokého učení technického Praha a Hydrobiologického ústavu Akademie věd. Výsledné řešení by vláda měla schválit letos.

„V letošním roce rozhodneme, zda bude nejvhodnější vybudovat suchý poldr, nebo víceúčelovou nádrž,“ potvrdil ministr zemědělství Miroslav Toman.

Přehrada by zničila poslední českou štěrkonosnou řeku

Proč je stavba na Bečvě tak důležitá? Přestože v posledních letech vznikla ve městech ležících na řece řada menších zábran proti povodním, ty odolají jen menším vodám. Stoletou povodeň, která se na Bečvě udála v roce 1997 a která srovnala se zemí velkou část Troubek, dokáže podle odborníků zredukovat jen nádrž s dostatečnou zásobní kapacitou.

Poldr se u Skaličky plánuje od roku 2000, teprve v posledních pěti letech se objevila i varianta nádrže se stálou vodní hladinou. Ta by podle Povodí Moravy mohla řešit i problémy se suchem.

Přehrada ale vyděsila ekologické organizace. Bečva je totiž největší a poslední štěrkonosná řeka v Česku a přehrada by podle nich tuto vlastnost toku zničila.

Podle některých geologů navíc nádrž se stálou vodní hladinou poškodí unikátní hydrotermální systém Hranického krasu, na což by mohly doplatit Zbrašovské aragonitové jeskyně nebo lázně v Teplicích nad Bečvou. Organizace proto prosazují na stejném místě boční poldr. Suchá nádrž, jež by stála na levém břehu Bečvy, by řeku podle nich nijak neomezila.

Jak moc jsou obavy týkající se podzemních vod v Hranickém krasu oprávněné, má ukázat hydrogeologická studie, jejíž součástí jsou inženýrsko-geologické průzkumy v oblasti. Ani ta ale není zatím hotová.

„Stavět přehradu v území, kde jsou poměrně nízko pod povrchem vápence sahající hluboko do podzemí, je podle nás obrovské riziko. Tajně doufám, že vyjádření geologů bude jednoznačné a jejich analýza přehradu nedoporučí,“ uvedl Mirek Dvorský z iniciativy Spojená Bečva, jež prosazuje boční poldr.

Zatím pokračují výkupy, ještě jich chybí polovina

Suché nádrži by dal přednost i náměstek hejtmana Jan Šafařík. „Aktuálně preferuji dílo bez přehrady,“ upřesnil.

Kraj podle něj dělá vše pro to, aby výsledné řešení nemělo žádný negativní dopad na životní prostředí v regionu.

„Finální pojistku proti nádrži ale bohužel nemáme,“ lituje.

I když o výsledné variantě není ještě rozhodnuto, stát pokračuje s výkupy potřebných pozemků.

„Do konce roku 2020 byly vykoupeny nemovité věci v celkové hodnotě 690 milionů korun, což představuje přibližně polovinu předpokládaných výkupů,“ uvedl mluvčí Povodí Moravy Chmelař.

Stavba se dotkne katastrů sedmi obcí na Hranicku. Ty se k projektu staví různě. Například Špičky, které se těší na přehradu, své pozemky prodaly už před několika lety. Naproti tomu Zámrsky nebo Skalička si pozemky zatím drží.

„Dokud nebudeme vědět, co nám má za humny vyrůst, nebudeme je prodávat,“ prohlásila již dříve starostka Skaličky Petra Kočnarová.