Do zóny bez dávek na bydlení od nynějška patří i centrum Přerova

  16:30
Městu Přerov došla trpělivost s nepřizpůsobivými lidmi, kteří žijí v pronajatých bytech v centru. Vedení radnice se rozhodlo vyhlásit již druhou bezdoplatkovou zónu. Město tak chce zabránit tomu, aby se do centra stěhovali další lidé. Noví nájemníci totiž nebudou mít nárok na příspěvek na bydlení.

ilustrační snímek | foto: Karel Pešek

Do nové bezdoplatkové zóny v Přerově patří Masarykovo náměstí a přilehlé ulice Kratochvílova, Wilsonova a část Palackého. Opatření začalo platit ve druhé polovině měsíce června.

„Řada lidí, kteří tu bydlí, patří k dlouhodobě nezaměstnaným. Jsou závislí na systému sociálních dávek, mají na svědomí kriminální delikty, užívají alkohol, drogy a svým chováním narušují pocit bezpečí lidí bydlících či podnikajících v blízkém okolí,“ vysvětlil náměstek přerovského primátora Petr Kouba.

Podle něj nezanedbatelná část rodin, které v centru žijí, má dluhy vůči zdejší radnici, které jsou prakticky nevymahatelné. „Kvůli nim se zvyšují výdaje na pořádek a čistotu a také musí být celá lokalita více pod dohledem policie,“ popisuje situaci v centru náměstek. 

Radní přitom sami o takzvaném opatření obecné povahy nemohli rozhodnout, protože nespadá do jejich kompetence. „Letos v únoru proto pověřili náměstka Koubu, aby podal přerovskému magistrátu žádost o vydání opatření, které vyčlení ulice, v nichž nově příchozím nájemníkům nebude vyplácen doplatek na bydlení,“ vysvětlila mluvčí magistrátu Lenka Chalupová. 

Přerov se snaží zabránit obchodu s chudobou

Proti návrhu se do konce května nikdo neodvolal, proto mohlo vejít v platnost. Od začátku roku 2018 platí bezdoplatková zóna také pro téměř celou přednádražní čtvrť. Městu se tak podařilo snížit počet lidí žijících na ubytovnách z dřívějších 497 na současných 308. Ubylo také samotných ubytoven.

V oblasti vymezené šesti ulicemi, Dluhonskou, Husovou, Kojetínskou, Škodovou, Tovačovskou a Tovární, fungovalo devět sociálních ubytoven  a bylo tam zhruba 150 sociálních bytů ve vlastnictví města a další v soukromém vlastnictví.

Přerovští radní svůj návrh o zřízení zóny bez sociálních dávek obhajovali především tím, že chtějí zamezit, aby se do Přerova stahovali lidé takzvaně sociálně vyloučení.

„Zároveň chtěli dát stopku i takzvaným obchodníkům s chudobou, pro které byly ubytovny výnosným byznysem, stejně jako spekulantům, kteří skoupili byty a následně je pronajímali lidem žijícím ze sociálních dávek,“ podotkla mluvčí Chalupová.