Úsek, pro který se mezi místními vžilo označení průpich, je dlouhý přibližně kilometr. Čtyřproudá silnice vedoucí přes areál bývalé Juty, jež byla dokončena loni na přelomu října a listopadu, zvýšila plynulost dopravy a zkrátila průjezd městem.

Šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl tehdy řekl, že po předchozím zprovoznění estakády nad železnicí se jedná o další dokončenou modernizaci důležité silnice I/55.

„Zlepší trvale špatnou dopravní situaci v Přerově. Konečnou úlevu ale městu přinese až vybudování dálničního obchvatu v podobě posledního chybějícího úseku D1,“ uvedl.

Dvě odvolání proti povolením k úseku D1 u Přerova stavbu neohrozí, míní Kupka

Zkušenosti z prvního roku jeho slova potvrzují. „Zprovoznění průpichu vnímáme rozhodně jako přínos. Provoz se přesunul z centra na průtah,“ zhodnotil přerovský náměstek pro dopravu Tomáš Navrátil (ANO).

Ten očekává, že po dostavbě dálnice D1 se situace dále zlepší tím, že tranzitní doprava začne jezdit po dálničním obchvatu a průtah bude sloužit už jen pro místní a regionální dopravu.

„Zástupci města vždy apelovali na to, aby byl průtah dokončen před dálnicí, a v době její dostavby tak mohla doprava přes město projíždět. V této chvíli tudíž probíhá výstavba strategických silnic podle již dříve schválených koncepcí,“ dodal Navrátil.

Zbylou část průtahu seškrtali o 650 milionů

Stavba posledního, desetikilometrového úseku D1 mezi Říkovicemi a Přerovem začala v lednu skrývkou zeminy a kácením stromů, řidičům se má otevřít na jaře 2026. Dokončit zbývá i průtah v délce kilometru, projekt ale musel být seškrtán.

„V nejširší variantě spolu s rozšířením Mádrova podjezdu a napojením na další komunikaci se částka dostala na 820 milionů. To není v současných možnostech rozpočtu kraje ani Přerova,“ vysvětlil náměstek hejtmana pro dopravu a přerovský radní pro školství, sport a grantovou politiku Michal Zácha (ODS), když se věcí zabývalo v září krajské zastupitelstvo.

Po jednáních s ministerstvem dopravy proto odsouhlasilo „zeštíhlenou“ verzi. „Spolu s Přerovem jsme zvolili variantu s rozšířením ulice Tovární plus výstavbou okružní pětiramenné křižovatky s jedním ramenem vedoucím k Mádrovu podjezdu,“ nastínil Zácha.

„Dostali jsme se tak na částku 170 milionů, kdy už bychom byli schopni čerpat dotace ze Státního fondu dopravní infrastruktury a tento poslední kus průtahu městem dostavět. Nezavíráme si tím ovšem cestu do budoucna, pokud by kraj chtěl stavbu spolufinancovat,“ doplnil.

Po vyřízení všech povolení a dokončení výběrového řízení či nezbytného majetkového vypořádání by podle Záchy mohla stavba ve zredukovaném rozsahu začít v březnu 2026. Hotová má být do dvou let.

Radnice se hodlá myšlence obchvatu věnovat i nadále. „Do budoucna určitě chceme usilovat o propojení přes Mádrův podjezd a celý jihozápadní obchvat včetně napřímení ulice Kojetínská. Tyto stavby jsou důležité pro další rozvoj tohoto území a také komfortní napojení dálničního přivaděče Přerov-západ,“ předestřel Navrátil.

„Rozšíření podjezdu a dobudování obchvatu zůstává v dlouhodobějším plánu a termín výstavby bude záviset na finančních možnostech kraje po roce 2028,“ nastínil Zácha.

Boj o vytlačení nákladní dopravy pokračuje

Dokončení D1 je pro Přerov důležité také kvůli tomu, že po otevření průpichu se do města mohly vrátit nákladní vozy s hmotností nad 12 tun. Město chtělo omezení vjezdu ponechat, u krajského úřadu ani na ministerstvu dopravy však neuspělo.

„Ze zákona není možné na silnicích první třídy zakázat tranzitní dopravu. Na cestách druhé a třetí třídy to pak lze udělat pouze v případě, že je k dispozici objízdná trasa,“ vysvětlil vedoucí odboru dopravy a silničního hospodářství Olomouckého kraje Ladislav Růžička.

Přerov se žádostí neuspěl, ochrana před kamiony tam skončila

Znovu už to proto Přerov zkoušet nebude. „Už jsme jednou požádali a nebylo nám vyhověno. Vzhledem k tomu, že se situace nezměnila, nepředpokládáme, že by další žádost byla vyřízena kladně. Samozřejmě, že jsou situace, kdy je průjezdnost Přerovem problematičtější, například když se opravovala dálnice D46 na Prostějov nebo když se stane nehoda,“ uvedl náměstek Navrátil.

Snahu o vytlačení těžké tranzitní dopravy má dlouho i Olomouc. Se zákazem pro průtah ve Velkomoravské ulici a výpadovku tvořenou Brněnskou ulicí ale zatím též neuspěla.

„S těmito ulicemi jsme zatím nijak nepokročili, zkusíme znovu oslovit ministerstvo dopravy. Už to bude třetí nebo čtvrtý ministr, je to boj s větrnými mlýny, ovšem nevzdáváme se,“ komentoval to v září primátor Miroslav Žbánek (ANO), jenž je zároveň místopředsedou Svazu měst a obcí České republiky.

Na jih od Olomouce s novým zákazem uspěli

„Náhradní průjezd Přerovskou nebo Lipenskou ulicí by pro dopravce neznamenal výraznou komplikaci a hlavně to není tolik zastavěné obytné území. Cítím od státu neochotu vycházet vstříc samosprávám,“ dodal Žbánek.

Pro vozy nad 12 tun je v krajském městě od roku 2009 uzavřen průtah v ulici Foerstrova, na konci roku 2016 byl omezen vjezd nákladní dopravy nad 6 tun do centra, o rok později přibyl zákaz průjezdu aut nad 12 tun ulicí Hamerská a před dvěma lety omezila radnice těžká nákladní auta i v ulicích v jižní části města.

Stejný cíl se podařilo vybojovat některým sousedním obcím. V září třeba vydal prostějovský magistrát povolení k umístění zákazu do konce příštího roku pro silnici třetí třídy od Olomouce po Polkovice.

„Celý proces započal v srpnu 2022 a skončil o třináct měsíců později. Je neuvěřitelně zdlouhavý, výsledkem nejistý, finančně náročný, administrativně komplikovaný a bez jakékoli možnosti se proti rozhodnutím odvolat,“ shrnula Michaela Sigmundová (Nezávislá volba pro obec), místostarostka Kožušan-Tážal, jedné z obcí na trase.