Vysokorychlostní trať s názvem Moravská brána bude začínat u Prosenic u Přerova, na prvním úseku do Hranic vznikne v Prosenicích trakční napájecí stanice, která zajistí dodávku elektrické energie pro provoz vlaků.
Podle starosty Luboše Zatloukala ale obec o chystané stavbě nemá informace.
„V loňském roce měla proběhnout schůzka, kvůli covidu ji ale Správa železnic odvolala. Od té doby s námi nikdo nekomunikuje a v této věci tedy nic za poslední rok nevíme. Nemáme k připravovanému projektu ani žádné podklady,“ řekl starosta. Občané v obci nesou podle Zatloukala nelibě už stávající provoz vlaků, vadí jim hluk.
V pět kilometrů vzdáleném Oseku nad Bečvou je situace jiná. „Správa železnic s námi komunikuje zhruba dva roky. S trasou se počítá už ve stávajícím územním plánu z roku 2012. Čekáme, co ukáže projektová dokumentace pro územní řízení,“ řekl starosta Martin Engl.
V obci vznikla v blízkosti trasy budoucí vysokorychlostní tratě nová zástavba, lidé by měli být podle něj proti hluku chráněni protihlukovou stěnou.
„S vysokorychlostní tratí problém nemáme. Domnívám se, že tady měla stát už před deseti, patnácti lety. V tomto nám západní Evropa ujela,“ dodal Engl.
VRT pomůže dálkové i regionální dopravě
Správa železnic uzavřela smlouvy na zpracování dokumentací pro územní rozhodnutí na dva stavební úseky vysokorychlostní tratě Moravská brána, a to mezi stanicemi Prosenice a Hranice na Moravě a pro úsek Hranice na Moravě a Ostrava Svinov.
„Dokumentace určí také přesné vedení tratě, technologii výstavby nebo opatření na ochranu obyvatel a životního prostředí v blízkosti vysokorychlostní železnice. Projektanti připraví i podklady pro proces posouzení vlivů stavby na životní prostředí EIA,“ řekl mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda.
V projektu se počítá se i se stavbou sjezdu na stávající železniční síť ve stanici Hranice na Moravě, kterou čeká modernizace.
„Město usiluje i o to, aby u místní části Slavíč došlo k vytěsnění současné tratě směrem k vysokorychlostnímu koridoru, protože trať tuto místní část dělí a další trať severně od Slavíče by situaci ještě zkomplikovala,“ sdělil mluvčí Hranic Petr Bakovský.
Po dobudování úseku vysokorychlostní tratě z Prosenic do Ostravy, se kterým Správa železnic počítá v roce 2029, se má zkrátit doba jízdy vlaků. Z Přerova by měla cesta do Ostravy trvat asi dvacet minut, do Prahy hodinu a půl. Po nové trati se budou přepravovat pouze cestující, na vysokorychlostní trať přejde část stávající osobní dálkové dopravy.
Pomůže to ale i regionální dopravě v Olomouckém kraji. „Uvolněnou kapacitu na koridoru budou moci využít nové spoje v rámci integrovaných systémů,“ objasnil Gavenda.
Vysokorychlostní tratě zvýší i kapacitu železniční infrastruktury. „Pozitivně se to promítne do možnosti zkrácení intervalů regionálních spojů nebo v jejich vyšší přesnosti a spolehlivosti,“ dodal mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.
Chystané tratě zatím míjí Olomouc
Náměstek hejtmana Olomouckého kraje Jan Šafařík doufá, že vysokorychlostní trať přispěje k otevření regionu novým investicím a lepším pracovním možnostem.
„Je ale velká škoda, že nebude mít zastávku přímo v Olomouci, což výrazně snižuje přínos pro region. Bohužel trať vytváří další bariéru v krajině, tak snad ve finále pozitiva převládnou nad negativními jevy,“ doplnil Šafařík.
Správa železnic plánuje za necelých dvacet let zahájit stavbu další vysokorychlostní tratě z Brna do Přerova, s dokončením počítá po roce 2045. Už teď ale stavba budí vášně.
Starostům z dotčených obcí, například Císařova nebo Rokytnice, vadí, že s nimi nikdo nekomunikuje vedení koridoru obydleným územím i zásahy v zemědělské krajině. Obce se proto připojily k memorandu o vzájemné spolupráci obcí proti výstavbě VRT, které iniciovali starostové ze středních Čech.
Obce se spojují, aby nejednaly každá zvlášť. Doufají, že tak budou mít větší šanci záměr zvrátit. Dosud memorandum podpořily desítky obcí z České republiky.
Stát si od vysokorychlostních tratí slibuje především výrazné zkrácení jízdní doby, díky čemuž může železnice na středních vzdálenostech konkurovat letecké dopravě.