„Bobři na Svrčově pobývají už delší dobu, ale na podzim loňského roku se jejich aktivita vystupňovala natolik, že poškodili desítky stromů. Některé bylo nutné ve spolupráci s lesním hospodářem pokácet – hrozila nejen další škoda na majetku, ale i zranění lidí, kteří se zde pohybují,“ přiblížil náměstek primátora Miloslav Dohnal (ODS).

Město se navíc obává hrozícího protržení hráze. „Tento zvířecí stavební inženýr je schopen si v hrázi vyhloubit noru v řádu několika málo dní. Kdyby se protrhla, byly by škody nedozírné,“ varoval vedoucí oddělení správy ostatního majetku a komunálních služeb přerovské radnice Petr Školoud.

Město už shání povolení k odlovu. Po ministerstvu financí také požaduje náhradu škody v řádu desítek tisíc korun, která mu jako vlastníkovi lesa vznikla.

„Podali jsme žádost a čekáme na vyjádření kompetentních orgánů. Poté budeme postupovat v souladu s vydaným rozhodnutím a jeho podmínkami,“ uvedla mluvčí magistrátu Lenka Chalupová.

Největší evropský hlodavec dal o sobě vědět před nedávnem i v Olomouci. „Bobři se tu volně pohybují v ramenném systému řeky Moravy, na přítocích a téměř na všech uzavřených vodách a štěrkopíscích,“ informoval vedoucí odboru životního prostředí olomouckého magistrátu Petr Loyka.

„Měl jsem obavy při nedávných povodních, protože bobrem narušené stromy v zaplaveném prostoru nebo podmáčené půdě představují nebezpečí. Kritická situace na území města však zatím nenastala,“ dodal.

V regionu zatím na odlov nedošlo

Podle Jiřího Šafáře z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky je proti chráněnému bobrovi možné zasahovat v případech, kdy ohrožuje majetek lidí či jejich zdraví nebo působí hospodářské škody. Umožňuje to program péče o toto zvíře, jenž stanovuje lokality, kde je považováno za nežádoucí a smí se lovit.

„Týká se to například některých oblastí v jižních a západních Čechách, kde je hodně rybníků a hrozí poškození hrází, velké škody a ohrožení lidských životů. Mezi lety 2012 až 2021 bylo v Plzeňském kraji odloveno 47 bobrů. U nás byly za stejné období dvě žádosti o odlov, ale nekonal se. Takže legálně odloveného bobra v regionu prozatím nemáme,“ shrnul Šafář.

Mluvčí Olomouckého kraje Alena Minxová upřesnila, že výjimku pro odlov bobra v minulosti vydal úřad kvůli narušování hrází rybníka právě v Přerově.

„Povolil odlov mysliveckým způsobem, ovšem z hlášení vyplývá, že lov nebyl úspěšný. Obdobně to dopadlo na dvou dalších lokalitách – v Potštátě na Přerovsku a v Dubicku na Šumpersku,“ upřesnila.

Hejtmanství potvrdilo, že se zabývá i aktuální žádostí Přerova o udělení výjimky z ochrany bobra kvůli jeho odlovu. Rozhodnutí zatím nepadlo.

Ochrana pomocí trubek či repelentů

S bobrem se potýká rovněž Povodí Moravy. Ačkoli nejvíce škodí na jižní Moravě, s jeho činností se vodohospodáři setkávají také na řece Moravě až po Šumpersko včetně přítoků a na Bečvě od soutoku s Moravou až po Valašské Meziříčí.

„Různých zásahů podnikáme ročně stovky – od kácení poškozených stromů přes rozebírání hrází až po sanování bobřích nor. Samozřejmě vždy postupujeme podle možností daných platnou legislativou, kdy do teritoria bobra můžeme zasahovat například jen ve vymezeném období či na základě výjimek, které stanoví příslušný krajský úřad,“ oznámil mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

Vodohospodáři se také na řadě míst pustili do zpevňování hrází štětovými stěnami či kamennou rovnaninou, kterými se bobr nedokáže prokousat.

„Variantou je i perforace hráze, kdy se do ní zabudují umělohmotné trubky s navrtanými děrami, díky kterým voda může stále protékat a bobři si s tím neumějí poradit. Skvělé zkušenosti s takovým řešením mají třeba v Německu a s úspěchem se používá i u nás,“ přiblížil Šafář. Proti okusu stromů lze instalovat na kmeny například pletivo či speciální repelent.

Poddolovali cyklostezku, ničili zámecký park

Bobři se vyskytují nepřetržitě na všech hlavních tocích i menších přítocích řeky Moravy až do podhůří Králického Sněžníku. Odborníci je sledují v evropsky významných lokalitách, tedy v regionu třeba na území CHKO Litovelské Pomoraví, kde jich žije kolem 250.

„Tam je jejich počet stabilní už spoustu let a dá se říci, že tam obsadili každou vhodnou lokalitu. Bobr je teritoriální zvíře a pod konkurenčním tlakem se šíří dál,“ přibližuje odborník na bobry Vlastimil Kostkan, jenž spolupracuje i s olomouckým magistrátem.

„Dnes se tak objevuje na rybnících i neobvyklých místech, jako jsou například meliorační kanály v obcích a vlivem vlhkého roku aktuálně i na polích. Pokud se nastěhuje do nějaké cenné lokality, může tam nastat konflikt i se zájmy ochrany přírody,“ dodává.

To byl i případ olomoucké městské části Nemilany, kde si na potoce, který je odvodňovacím kanálem, bobři postavili hráz tak nešťastně, že lidem začala stoupat voda ve sklepech.

Horké chvilky připravili před pár lety i správcům romantického zámeckého parku v Čechách pod Kosířem na Prostějovsku, kde se bobří rodinka nastěhovala k tamnímu rybníku a začala ničit vzácné stromy.

V roce 2015 se zase v Lipníku nad Bečvou na Přerovsku začala kvůli bobřím norám propadat nově postavená cyklostezka a o rok později bobr udeřil i v Přerově v rekreační oblasti na Laguně, kde začal podhryzávat dřeviny podél vodní plochy.