Mika začal nádrž stavět načerno bez povolení v roce 2019. Práce už nenávratně poničily cenný ekosystém a kriticky ohrožené rostliny, jak konstatovalo i ministerstvo životního prostředí.
Kauzou se zabývá také hospodářská kriminálka, a to ze své iniciativy. Potvrdila to šumperská policejní mluvčí Jiřina Vybíhalová.
„Podali jsme podnět na Českou inspekci životního prostředí, která vyrazila na kontrolu v červenci 2019,“ uvedl ekolog a člen Okrašlovacího spolku čelákovického Martin Mokrejš.
Podle inspekce stavebník věděl, že porušuje zákon. „Zcela vědomě tak závažně poškodil významné krajinné prvky,“ stojí ve výsledcích kontroly. Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že „o prokázané škodlivosti zásahu není pochyb“.
Miliony ne, statisíce ano
Mika dostal od inspekce stotisícovou pokutu, i když postih mohl jít do milionů. Podle ministerstva není zřejmé, proč netrvala na návratu území do původního stavu, což zákon umožňuje.
„V daném případě nebylo možné vyloučit ani trestní odpovědnost ve vztahu k poškození životního prostředí,“ uvedlo v odpovědi ekologům ministerstvo. Inspekce však trestní oznámení nepodala, a kauza se tak k soudu nedostala.
Ochránci přírody napadli také posudek znalce Miloše Holzera, který neuvádí žádné negativní dopady na životní prostředí.
„Zásadním zjištěním je fakt, že se na celém území nevyskytují žádné vzácné nebo dokonce chráněné druhy. Jsou zde vhodné podmínky pro umístění a výstavbu malé vodní nádrže,“ píše v posudku.
„To je v přímém rozporu s našimi dřívějšími zjištěními. Při botanické akci nedlouho před tím, než byla načerno zahájena stavba, jsme zde zjistili a zdokumentovali výskyt zvláště chráněných druhů rostlin vratičky heřmánkolisté, vemeníku dvoulistého a prstnatce májového a kriticky ohroženého motýla jasoně rybníkového,“ vyjmenoval ekolog Mokrejš.
Lidé z Okrašlovacího spolku čelákovického podali proti Holzerovi návrh na odebrání souhlasu s hodnocením vlivu na životní prostředí. „On se přítomností chráněných druhů rostlin jednoduše vůbec nezabýval,“ kritizuje Mokrejš.
Místo odstranění stavby dodatečné povolení
Holzer v posudku dále vyzvedl, že vytvoření biotopu v tomto místě je prospěšné. Jenže i to je podle ekologů sporné, protože opakované vypouštění a napouštění v zimě bude pro život v nádrži nevhodné.
Povolení ke stavbě dostal Mika až dodatečně v roce 2020 z Městského úřadu Šumperk. Úřad nejdřív nařídil odstranění načerno budované přehrady. Mika však požádal o dodatečné povolení, které dostal.
„Protože k žádosti o dodatečné povolení stavby byly doloženy potřebné doklady, byla stavba dodatečně povolena,“ sdělila mluvčí šumperské radnice Soňa Singerová.
Krajský úřad Olomouckého kraje však na základě podnětu ministerstva životního prostředí přezkoumal dodatečné povolení stavby městským úřadem a toto rozhodnutí jako nezákonné v dubnu zrušil.
„Bylo také obnoveno řízení o odstranění nepovolené stavby, které předcházelo rozhodnutí o dodatečném povolení,“ sdělila mluvčí kraje Eva Knajblová.
Investor tak nyní v podstatě nedisponuje potřebným povolením pro stavbu ani potřebným souhlasem k nakládáním s vodami.
Rozhodnutí ale dosud nenabylo právní moci, protože investor se v zákonné lhůtě odvolal. „V současné době byli o podaném odvolání vyrozuměni účastníci řízení,“ doplnila Knajblová.
Záměr taky podle kraje podléhá posuzování vlivu na životní prostředí, takzvané EIA, což investor nemá. Přesto výstavba přehrady jede dál.
Zadržíme vodu v krajině, argumentuje investor
Za Horský areál Paprsek se nevyjadřuje exekutor Mika, ale jednatel Jan Blaha. Uvedl, že zasněžování je v projektu pouze vedlejší.
„Hlavním cílem výstavby přehrady je zadržení vody v krajině a s tím související rozvoj biodiverzity díky zvýšení retenční schopnosti celé lokality,“ sdělil Blaha.
Spuštění stavby bez povolení vysvětluje potřebou prodloužit dobu pro výstavbu. „Projekt byl spuštěn v době, kdy jsme byli s ohledem na průběh projednávání přesvědčeni, že stavba bude povolena bezprostředně poté,“ zdůvodnil.
Podle něho je stavební sezona na horách kvůli dlouhé zimě krátká. „Šlo o procesní pochybení, jež jsme uznali a uhradili příslušnou pokutu. Není však důvodem ke zpochybnění celého projektu, který byl řádně posouzen,“ prohlásil.
Obhajuje i současnou výstavbu po vydání negativního rozhodnutí krajského úřadu.
„Stavební povolení je i nadále platné, protože rozhodnutí krajského úřadu nenabylo právní moci. Podle našeho názoru je toto rozhodnutí natolik v rozporu s právním řádem České republiky, že jsme proti němu podali odvolání a věříme, že nám bude vyhověno. Náš postup je zcela v souladu se všemi platnými předpisy a nařízeními,“ prohlásil Blaha.