Podle zjištění olomouckých odborníků se u Fryštáku v pravěku usídlili první zemědělci, kteří na Moravu a do Čech přišli.
„Na základě charakteristické keramiky i reliktů do země zahloubených objektů datujeme osadu do šestého tisíciletí před naším letopočtem,“ uvedl Jaroslav Peška, ředitel Archeologického centra Olomouc.
Výzkum u Fryštáku vedl tým archeologa Arkadiusze Tajera. „S každým decimetrem odhrnuté půdy odkrýval stará tajemství prvních zemědělců na Moravě. Třeba to, že kromě obdělávání polí byli také zručnými staviteli,“ popsala mluvčí Eva Knajblová z olomouckého hejtmanství, které Archeologické centrum Olomouc zřizuje.
„První zemědělci bydleli ve vícegeneračních velkých a dlouhých domech, jejichž konstrukčními základy byly dřevěné sloupy částečně zakopané do země. Půdorysy těchto staveb, největší o délce čtyřicet metrů a šířce dvanáct metrů, jsme objevili právě v lokalitě u Fryštáku,“ dodal Tajer.
„Z dnešního pohledu žili obyvatelé fryštácké osady ekologicky a udržitelně,“ podotkla mluvčí. Místo omítky totiž používali hlínu, kterou těžili z příkopů u domů, a co nepadlo na fasádu, posloužilo k výrobě zdobené keramiky.
Odkrytí pravěké osady bylo pro archeology velkým překvapením. Fryšták je totiž místem, které je jinak na vykopávky velmi chudé.
„Byla prozkoumána přibližně polovina lokality a záchranný archeologický výzkum zde bude pokračovat až do konce září,“ dodal Jan Žůrek, radní Olomouckého kraje pro oblast kultury.
Úkolem Archeologického centra Olomouc, příspěvkové organizace Olomouckého kraje, je podílet se na ochraně a záchraně movitých a nemovitých archeologických památek.
„Hlavní prací centra jsou záchranné archeologické výzkumy, evidence a dokumentace archeologických nálezů a nalezišť, uchovávání nálezů po dobu jejich odborného a technického zpracování, prezentace výsledků výzkumů, ale i osvětová a metodická činnost v oblasti archeologie, ve spolupráci s ostatními archeologickými pracovišti a kulturními organizacemi,“ popsala mluvčí.
