Práce na etapě označované jako IV. A začaly po deseti letech příprav loni v březnu. V místě bývalé zahrádkářské kolonie vznikla na pravém břehu Moravy zhruba 1,2 kilometru dlouhá zemní hráz s proměnlivou šířkou.
„Sníženou bermou (v době přirozených průtoků volná plošina podél hrází, pozn. red.) vytváří přirozený rozliv velké vody. Řeka ji bude periodicky zatápět i při méně zvýšených průtocích. Na to navázala úprava levého břehu, kde jsme ze spodní strany napojili mrtvé rameno řeky, které bylo před desítkami let odstřiženo. Při zvýšeném toku bude zaplavované i z horní části,“ přiblížil investiční ředitel Povodí Moravy (PMO) Tomáš Bělaška.
Bez obav z povodní teď může být dalších zhruba 2 300 obyvatel Nových Sadů a Nemilan. S náklady ve výši 170 milionů korun pomohly státnímu podniku i evropské fondy a dotace města.
V okolí místa zvaného U Vodníka vysadili dělníci asi 1 700 stromů a o stovku více keřů. „Území má význam i z krajinářského hlediska. Spojí se s Holickým lesem a vznikne velká rekreační přírodní část navazující na městskou koncepci takzvaného severního a jižního zeleného klínu,“ sdělil náměstek primátora pro rozvoj města Tomáš Pejpek (ProOlomouc).
Dokončený úsek navazuje na už hotovou první a druhou etapu. Výrazné je zejména zkapacitnění koryta v širším centru města, díky němuž získala před třemi lety Olomouc i náplavku.
„Nyní dokončená část zapadá do koncepce protipovodňové ochrany Olomouce, aby vydržela průtok 650 kubíků za vteřinu, tedy zhruba čtyřsetletou vodu. Městem musíme provést velký průtok, který je vměstnán do takového trychtýře přes centrum a pod Olomoucí nová etapa umožňuje rozliv. Každý střípek má svůj účel a protipovodňovou ochranu zajišťuje sám o sobě, ale maximální míru poskytne až celek,“ řekl generální ředitel PMO David Fína.
Část B? Možná za dva roky. Zbývá ochránit sever
Na jižním okraji města je v plánu ještě část B, která nedávno získala stavební povolení. Přípravy zahrnují i výkupy pozemků. Pokud se Povodí Moravy podaří dohodnout s majiteli, mohla by stavba začít za dva roky.
„Práce budou spočívat ve vybudování zemního valu dlouhého ke dvěma kilometrům. Důležité bude vybudování inundačního mostu pod železnicí na Prostějov, což je technicky a organizačně náročnější záležitost, protože se musíme potkat i s výlukami na trati. Pak bude možné převádět větší průtoky až 90 kubíků vody za vteřinu. Most nyní při extrémních povodních tvoří špunt a zpomaluje odtok z centra města,“ nastínil Bělaška.
Zároveň běží přípravy týkající se obou břehů v okolí Klášterního Hradiska, konkrétně od mostu v ulici Komenského až po ústí Trusovického potoka do Moravy. I tam má být řeka oproti dnešku mnohem více zpřístupněná.
„Jsme na začátku. Proběhla architektonická soutěž, teď se dokončuje zadání podrobné technické studie, která detailněji popíše návrh a umožní stavbu rozčlenit. Je totiž koncipovaná nejen pro protipovodňovou ochranu přírodě blízkým způsobem, ale bude se tam řešit daleko víc dopravních, urbanistických souvislostí, jako je severní spoj nebo nový most za Hradiskem,“ uvedl Pejpek. Studie zabere nejméně rok.
Zbývat bude ochránit část Chomoutov, která leží samostatně severně od Olomouce hned pod lužními lesy Litovelského Pomoraví. Nejsnadněji a nejrychleji proveditelná je varianta hrází na okrajích městské části, posun však bude záviset i na ochotě majitelů poskytnout pozemky.
Povodeň mají zadržet nové hráze. V Chomoutově začíná zdlouhavá hra o pozemky![]() |
Likvidaci zmíněné kolonie zahrádkářů, již byli na břehu řeky v nájmu, provázel odpor části z nich. Radnice jim ještě za předminulého vedení nabídla alternativu nedaleké lokality u ulice Andělská. Náhrada tam ale nevznikla.
„Lokalita Andělská byla jako projekt připravená. Nebyl jsem u toho, ale z důvodů, které mi nejsou úplně jasné, vyšel projekt poměrně draze a tím hodně stály i jednotlivé parcely. Zájem o ně byl proto velmi malý. Území je tedy pro zahrádkářskou kolonii víceméně možné využít, nicméně v tuto chvíli se nepřipravuje,“ dodal Pejpek.






