Povodňová pomoc nefungovala, stěžují si firmy. Na obnovu často zůstaly samy

  14:42,  aktualizováno  14:42
Na pomoc státu jsme čekali a dodnes čekáme marně. Tak zpětné hodnotí povodňovou pomoc velké podniky i menší firmy z Jeseníků. Musely se tak spolehnout na vlastní finanční zázemí spolu s penězi od pojišťoven. Ani ty však v některých případech dosud nevyplatily vše.

Škody způsobené povodní v Řetězárně Česká Ves. | foto: Řetězárna

Přesto se firmám podařilo rychle dostat z nejhoršího a obnovit výrobu. Například jesenická společnost Fenix, která je jedním z evropských lídrů na poli elektrických topných systémů, zvládla rozsáhlé opravy ještě do konce loňského roku a od ledna už opět „jela“ na plný výkon.

„O státní pomoc jsme se ani neucházeli,“ shrnul majitel Cyril Svozil. V úvahu totiž přicházel jen program na úhradu části mezd zaměstnanců, kteří nemohli pracovat, firma ho však nevyužila, neboť její lidé pracovali na odstraňování škod.

Podle Svozila se firma spolehla na své zdroje a peníze od pojišťoven. „Je ale nutné říct, že ani po roce od nich nemáme vše proplaceno. Pořád se domáháme zhruba deseti milionů korun,“ poukázal.

Škody způsobené povodní činily ve Fenixu celkově kolem 90 milionů. „Na budovách byly minimální, naprostou většinu částky tvoří zaplavené stroje a technologické linky.

Především bylo potřeba měnit složité elektronické systémy, jež voda poničila a museli jsme je u zahraničních dodavatelů znovu objednat. Ovšem vyšli nám vstříc a vše maximálně urychlili,“ vyzdvihl Svozil.

Investice do protipovodňové ochrany

Firma též investovala do protipovodňové ochrany. „Prošli jsme kamerové záznamy a v místech, odkud šla voda, jsme nainstalovali úchyty, do nichž se v případě nebezpečí zasunou mobilní hliníkové zábrany,“ popsal majitel podniku.

Ještě větší škody zaznamenala Řetězárna Česká Ves, kde přesáhly 200 milionů korun. „Jednalo se o kompletní výpadek technologií od počáteční přípravy materiálu až po konečné tepelné zpracování řetězů. Bylo potřeba najít komplexní a rychlé řešení pro obnovu celého technologického procesu,“ uvedl generální ředitel Jiří Uhlíř.

Škody způsobené povodní v Řetězárně Česká Ves

Omezenou výrobu zahájila společnost do dvou měsíců od povodní, dodnes se ale potýká s následky.

„Přes veškeré úsilí máme stále jednu výrobní linku odstavenou a na dalších výrobních zařízeních se stále objevují poruchy, jež nás částečně omezují,“ přiblížil Uhlíř.

Firma nyní likviduje zničené budovy v části areálu u řeky, opakování škod by měl do budoucna snížit ochranný plot. Také řetězárna prakticky neměla možnost čerpat jakoukoli státní pomoc a podobně jako Fenix se nedostala ani k podpoře mezd kvůli překážkám v práci.

Pomoc státu? Nevyužitelná!

„Pomoc státu byla směřována na situace, kdy zaměstnanci zůstanou doma a bude kompenzována část jejich mzdy. Jenže my pracovníky zapojili do odstraňování škod. Bez nich by tak rychlý návrat k normálu nebyl možný,“ podotkl ředitel.

Řetězárně nyní navíc pořád dělá starost řeka Bělá, jež v sousedství areálu stále není zjištěna. Právě voda z ní po soutoku s říčkou Lubinou areál zaplavila.

„Na Bělé probíhají práce od povodní, Lubina byla vyčištěna letos v červnu. Kdy proběhnou opravy koryta Bělé v sousedství našeho areálu, jsme se však zatím nedozvěděli,“ nastínil Uhlíř.

Velké škody utrpěla Kofola

Škody musela řešit třeba i známá tuzemská nápojářská firma Kofola. „Povodně nás zasáhly zejména v Krnově, kde máme výrobu i sklady, ale okrajově také v Hanušovicích na Šumpersku, kde stojí jeden z našich pivovarů,“ sdělil předseda představenstva Jannis Samaras.

Zkušenost pro něj zůstává mementem, kromě investic do obnovy volá po rychlejší a praktičtější pomoci pro firmy.

Na nedostatečnou pomoc státu velkým podnikům poukázal rovněž šéf krajské hospodářské komory Bohuslav Švamberk.

„Naštěstí jsou firmy, které vyplavila Bělá, kapitálově silné a dokázaly si poradit. Stát jim hodně nasliboval, ale pomoc pořád vázne,“ sdělil.

Program pro malé firmy zrušili

Nestěžují si ovšem jen velké společnosti. Majitelé malých dodnes čekají na vypsání slibovaných dotačních programů, zřejmě marně.

„Aktuálně by jim pomohlo rychlé spuštění programu pro podniky do deseti zaměstnanců. Ministerstvo průmyslu a obchodu grant přislíbilo, a dokonce i vyčlenilo finance,“ konstatoval René Sommer, předseda výkonného výboru Asociace Obnova 2024+, sdružující několik desítek firem a obcí postižených povodní.

„Nově jsme však dostali zprávu, že ministerstvo program nakonec nepodpoří. Je to pro nás absolutně nepochopitelné. Naučili jsme se, že musíme křičet hlasitě a neustále na něco upozorňovat a o něco se hlásit, aby se našemu regionu dostávalo potřebné pozornosti,“ dodal.

Švamberk státu a kraji připisuje k dobru alespoň pomoc v oblasti infrastruktury. „Zničené silnice byly opraveny velmi rychle, což byla velká pomoc jak lidem, tak ekonomice na Jesenicku,“ uzavřel.