Město hledá řešení, které by bylo levnější než navržený obtokový kanál za více než miliardu korun. Nejsnadněji a nejrychleji proveditelné se jeví hráze na okrajích Chomoutova. Posun však bude záviset i na ochotě majitelů poskytnout pozemky.
Minulý rok místní sepsali petici za urychlení protipovodňových příprav. Odborníci a politici reagovali, že na obyvatele nezapomněli, ale nejprve je nutné zvýšit průtok Moravy ve městě, aby voda mohla Olomoucí rychle protéci na jih. A efekt se po rozšíření koryta projevil v centru už loni, kdy byl průběh povodně rychlejší než v roce 1997.
Chomoutov má v každém případě oprávněné obavy. Jen v polistopadové historii pamatují místní povodně v letech 1997, 1999, 2006, 2010 a 2024.
Velká voda zaplavila Chomoutov.
„Povodeň, která tu byla před rokem, bohužel určitě nebyla poslední. Kapacita Moravy v Chomoutově je zhruba desetiletá voda. S nějakou pravděpodobností se tedy může povodeň opakovat jednou za deset let,“ sdělila vedoucí útvaru hydroinformatiky a geodetických informací Povodí Moravy Iva Jelínková.
Ta byla jedním z řečníků, kteří ve středu odpoledne přijeli na místní fotbalové hřiště, jež hostilo veřejné projednání zdejších protipovodňových opatření. „Doufám, že je tato akce první vlaštovkou a neskončí to fotkami na mostě nad tekoucí vodou,“ popíchl přítomného primátora člen komise městské části Pavel Hejtmánek.
Potřeba jít rychlejší cestou
Primátor Miroslav Žbánek (ANO) se ohradil s tím, že město se problému věnuje roky. „Začít s ad hoc nápady, že tady upravíme hráz a tady něco vybagrujeme, zní velmi jednoduše, ale jak do toho vstoupí experti na protipovodňovou ochranu, ukazuje se, že řešení Chomoutova vůbec není jednoduché,“ upozornil Žbánek.
Čtvrť s tisícovkou obyvatel leží za Litovelským Pomoravím, protéká jí Morava a Mlýnský potok, navíc je v celé oblasti silně propustné podloží. Možná řešení představil vedoucí odboru ochrany magistrátu a tajemník povodňové komise města Jan Langr.
Obětovali nás, zlobí se v Chomoutově. Při povodni spoléhali jen na lužní les |
Kdysi diskutovaná prstencová ochrana je podle něj problematická, jelikož přináší kromě náročného zásobování i velké potíže s kanalizací.
„Proto se hledaly další varianty. V úvahu připadaly obtokové kanály v několika podobách. Ta nejúčinnější je na stoletou vodu, ale bavíme se o nákladech téměř 1,3 miliardy korun. Je to také složité majetkoprávně, pozemky bychom nevyřešili možná ani za pět let,“ uvedl Langr.
Další z možností je částečné ohrázování s obtokovým kanálem na východě, jenž by měl podobu terénního průlehu a běžně by byl bez vody. Investice za 400 milionů by znamenala ochranu před padesáti až stoletou vodou. Potíží jsou opět pozemky a zdlouhavé výkupy.
Povodeň za Chomoutovem ve směru na Štěpánov u krajského města.
„Rok 2024 nám ukázal, že potřebujeme jít rychlejší cestou. Snažili jsme se o kompromis mezi tím, jak zvýšit ochranu Chomoutova a zároveň nechat otevřené další možnosti do budoucna. Navrhla se ochranná hráz severní části, která by byla podpořena hrází i na jihu. Možnost vybudovat někdy složitý obtokový kanál by zůstala a bylo by to výrazně levnější a ufinancovatelné,“ zmínil Langr.
Loňskou povodeň by takové úpravy zadržely.
Umělá inteligence vám nepomůže
V tomto případě bude nutné najít 77 milionů korun a práce se neobejdou bez vylepšení kanalizace. Pořád však jde o pracovní verzi, kterou autoři studie označují jako ideový návrh.
„Abychom mohli říct, kde bude jaká hráz, a začít projektovat, musíme nejdřív podrobně spočítat, na jaké průtoky se dostaneme. To není záležitost, kterou někdo udělá s pomocí umělé inteligence u počítače. Do terénu musí vyrazit geodeti, zaměřovat, pak počítat modely, je s tím hodně práce a může to stát milion až dva,“ nastínil vedoucí odboru ochrany.
Sousedé jsou proti. Olomoucký výrobce podlah s plánem na rozšíření narazil |
Hosté besedy, kterých se před pódiem u hřiště sešlo několik desítek, ale chtěli často slyšet hlavně odpověď na otázku: kdy?
„Tohle mě svým způsobem ani nezajímá. Chci vědět, kdy by se mohlo kopnout do země? Jak dlouho budeme čekat?“ ptala se žena ze severní části Chomoutova. Zmíněná navazující studie se objeví v rozpočtu na příští rok.
Zadání má být hned v lednu, zpracování potrvá půl roku. Než vyjedou bagry, musí město samozřejmě sehnat stavební povolení a získat pozemky. Přestože hráze mají vzniknout až na hranici soukromého majetku, jednání s částí majitelů bude nevyhnutelné. Konkrétní termín nepadl.
„Cyklostezka do Chomoutova se kvůli výkupu pozemků projektovala přes dvacet let. Na rozdíl od ní jsou protipovodňová opatření liniovou stavbou, a když se nedohodneme, může dojít k vyvlastnění, jakkoli se k němu nechci hlásit,“ apeloval Žbánek na ochotu majitelů spolupracovat. Pokud se nepodaří dohodnout na ceně, může vyvlastnění zabrat nejméně dva roky.