Obětovali nás, zlobí se v Chomoutově. Při povodni spoléhali jen na lužní les

  11:50
Lidé z nejsevernější části Olomouce začali podepisovat petici. V září byli vyplavení jako jediní v krajském městě. Většina území Olomouce totiž přečkala zářijové povodně díky vybudované ochraně bez vážnějších ztrát. Chomoutov však spoléhal jen na lužní lesy.

Velká voda zaplavila Chomoutov. | foto: Město Olomouc

I na Hané bylo srážek příliš mnoho a nakonec měli lidé v Choumoutově v domech přes půl metru vody.

Strach z vylití Moravy už dál zažívat nechtějí a na město tak směřují petici, aby se začalo se stavbou opatření proti velké vodě.

To však potrvá ještě roky, ochrana navíc kvůli poloze Chomoutova bude slabší než jinde v Olomouci.

Zhruba dva měsíce od doby, kdy voda lidem vyplavila domy, vypadá Chomoutov jako dřív, jen tmavé pruhy na zdech připomínají, kam až hladina sahala.

Místní vzpomínají i na povodňové roky 1997 a 2006. Desítky už jich proto podepsaly petici za rychlé vybudování protipovodňové ochrany.

„Udělala se opatření v centru i okolí, což je samozřejmě správně, ale nás obětovali. Pořád jsme teď doufali, že lužní lesy pod Litovlí vodu zadrží, ale stejně přišla přes pole. Chtěli bychom aspoň vědět, co se kolem protipovodňových opatření děje, protože zatím jsme se jen vždy dozvěděli, že to není jednoduché,“ vysvětlovala podpis starší žena před svým domem na konci ulice Čapky-Drahlovského.

Možnosti řešení

Ačkoli Litovelské Pomoraví zadrží obrovské množství vody, řeka Morava kolem této části Chomoutova tvoří oblouk a z druhé strany je pole, takže velká voda se mezi domy nakonec dostala.

Ochrana Chomoutova byla i jedním z témat posledního městského zastupitelstva.

„Požádala jsem primátora o zajištění semináře o možnostech výstavby protipovodňových opatření ve městě, a to nejen pro zastupitele, ale zejména pro občany. Jejich stavba patří mezi technicky složité a náročné na projednání. Považuji za důležité prezentovat dostupné informace o možnostech řešení,“ uvedla opoziční zastupitelka Eva Machová (STAN a Zelení).

Problematická ochrana

Složitost příprav dokládá fakt, že Olomouc začala varianty protipovodňové ochrany prověřovat už v roce 1999. Tehdejší studie se věnovala celému městu a počítala se zvýšením kapacity koryta Moravy.

V Chomoutově navrhovala prstencovou ochranu, jejíž princip spočívá v ohrazování celé obce protipovodňovým valem či zdmi.

„Avšak s ohledem na investiční náklady v porovnání s uchráněnými hodnotami byla prstencová ochrana navržena na nižší úroveň než celý systém protipovodňových opatření,“ připomenul vedoucí odboru ochrany magistrátu Jan Langr.

Studie zároveň stanovila jednotlivé kroky, kdy mezi první investice patřilo zvýšení průtoku centrem města – rozšiřování koryta dokončili správci toku minulý rok. Na to pak navazují všechny další plány.

„V mezidobí se proto prověřovaly i další možnosti protipovodňové ochrany Chomoutova s cílem dosáhnout co nejlepší úrovně. Jedná se však o složité území s propustným podložím, ve kterém se prstencová ochrana nejeví jako nejvhodnější varianta. U rychlých povodní, jaká nastala v září, by prstencové ohrazování posloužilo pravděpodobně dobře, ovšem problémy s vysokou hladinou spodní vody by určitě nevyřešilo,“ dodal Langr s tím, že při vícedenní povodni a vysoké spodní vodě by hráz mohla naopak způsobit, že by bylo chráněné území zaplavené zevnitř.

Odtokový kanál

Snaha najít řešení pro bleskové i déletrvající povodně přinesla před patnácti lety studii zaměřenou přímo na Chomoutov.

Ta spolu s hrází navrhuje i obtokový kanál, který by zvládl přibližně padesátiletou povodeň, což by podle Langra mělo stačit na průtoky z letoška i roku 2006.

„Je však nutné dodat, že projektování a vybudování hrází není záležitostí na dny či měsíce, ale spíše na roky a velmi často se setkáváme i s majetkoprávními problémy, kdy sami vlastníci celý proces ztěžují. Rovněž je klíčová otázka financování, ať již z národních, či evropských zdrojů. Navíc se musíme smířit s tím, že úroveň protipovodňové ochrany této městské části nebude nikdy v budoucnu odpovídat tomu, jak bude chráněno centrum Olomouce,“ zmínil vedoucí odboru vliv okolní krajiny.

Na první studii se podílelo i Povodí Moravy. „V této fázi je na městu, jakou variantu řešení protipovodňové ochrany Chomoutova zvolí,“ sdělil mluvčí státního podniku Petr Chmelař.

Olomouc nyní bude vyhodnocovat průběh povodně a hledat slabá místa v dosavadním systému protipovodňových opatření. O návrhu technických řešení pak bude jednat radnice s Povodím Moravy, výsledek musí posvětit zastupitelstvo.

V současnosti státní podnik pokračuje na jihu města s částí čtvrté etapy označované A, část B je podle Chmelaře v pokročilé fázi projektové přípravy. Hotové mají být v letech 2025 a 2029 a ochrání městské části Nový Svět a Nemilany.

K třetí etapě zahrnující území od mostu v Komenského ulici až po ústí Trusovického potoka do Moravy v Černovíře nyní město vybírá vítěze krajinářské soutěže.

15. října 2024