V celorepublikovém žebříčku se region drží na šesté příčce, hůř je na tom například Karlovarský kraj a lépe třeba Praha.

„Je zde znát výrazný pokles, který se bude ještě prohlubovat,“ sdělil Jiří Frelich z Krajské správy Českého statistického úřadu v Olomouci (ČSÚ).

„Je to dáno tím, že nyní dlouho rodily silné populační ročníky ze 70. a zkraje 80. let minulého století. Teď se však ke slovu dostávají maminky, které se narodily v populačně slabších letech. A logicky, když je míň matek, je méně i narozených dětí,“ vysvětil.

Podle něj se demografický vývoj pohybuje ve vlnách a podle prognóz se pokles zastaví někdy v roce 2030, kdy počty dětí začnou zase mírně stoupat.

Na trend klesající porodnosti reagují i porodnice. Snaží se budoucí matky přesvědčit, aby rodily právě u nich, a předhánějí se ve vstřícnosti a vymoženostech, které těhotným nabízejí.

Porod s lékařem za dveřmi

Podle průzkumu MF DNES jsou dnes už někde možné i porody s lékařem za dveřmi nebo přirozený porod také v případě, že se dítě neotočí hlavičkou dolů. Samozřejmostí je co největší komfort včetně nadstandardních pokojů či obědové vegetariánské menu a nonstop svačinový bar zdarma.

Poté, co sečetly děti za uplynulý rok, evidují výrazný pokles všechny porodnice v kraji, s výjimkou té jesenické. Nejvýraznější úbytek zaznamenala Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL), kde přišlo na svět 2 051 dětí, o tři stovky méně než v předešlém roce. „Jednalo se o nejslabší ročník od roku 2008,“ sdělil mluvčí nemocnice Adam Fritscher.

Největší zdravotnické zařízení v regionu je perinatologickým centrem, takže kromě běžných porodů z Olomoucka jsou sem soustředěny nejrizikovější porody z kraje.

„Nejmenší dítě narozené v loňském roce vážilo jen něco málo přes 400 gramů a měřilo 27 centimetrů, největší novorozenec vážil přes pět kilo a měřil skoro 60 centimetrů. Nejmladší rodičce bylo šestnáct a nejstarší devětačtyřicet let,“ doplnil mluvčí.

Počty porodů jdou ve vlnách

Podle přednosty Porodnicko-gynekologické kliniky FNOL Radovana Pilky se počty porodů snižují ve všech porodnicích napříč republikou a tento trend je patrný i v celé Evropě.

„K dispozici máme údaje o počtech porodů v Olomouci od začátku 60. let minulého století, které ukazují, že čísla se pohybují v demografických vlnách,“ řekl Pika.

„Po vrcholu v počtu porodů v 70. letech, kdy mluvíme o Husákových dětech, následovalo minimum porodů v polovině devadesátých let. Děti narozené v tomto období se právě v současné době stávají rodiči, což se samozřejmě odráží v poklesu porodů,“ vysvětlil Pilka.

Do šumperské porodnice míří nejčastěji budoucí maminky z šumperského, zábřežského a také orlickoústeckého regionu. Narodilo se zde bezmála sedm stovek dětí, zhruba o stovku méně než v roce 2022.

„Konkrétně se nám v roce 2023 narodilo 357 děvčat a 338 chlapců. Nejmenší miminko byl chlapeček s váhou pod dvě kila, naopak nejtěžším dítětem se stal taktéž chlapeček vážící přes pět kilogramů,“ uvedla mluvčí nemocnice Hana Hanke.

O stovku dětí méně se narodilo v Prostějově, v Přerově byl propad ještě vyšší. „V meziročním srovnání se v Přerově narodilo 577 dětí oproti 718 z předchozího roku, tedy o 141 méně,“ vypočítala Gabriela Lefenda, mluvčí Agelu, pod který spadají kromě přerovské a prostějovské nemocnice také ty ve Šternberku a Jeseníku.

Ve šternberské porodnici, kterou vyhledávají maminky nejen z regionu, ale jezdí sem i ženy ze vzdálenějších regionů či ze Slovenska, si zapíší přes tisícovku dětí, o 82 méně.

Nejvíc dětí se narodilo v srpnu

„Nejplodnějším měsícem v tamní porodnici byl srpen, kdy přišlo na svět 110 miminek. Souhru v číslech pak přineslo datum 29. 9. 2023, kdy se tam narodilo 9 dětí,“ doplnila Lefenda.

Meziročně více dětí se narodilo pouze v porodnici v Jeseníku, kde přišlo na svět 443 dětí, což je o čtyři více než předloni.

„Nejplodnější měsíc byl červenec, naopak nejméně dětí se narodilo v červnu. Nejtěžší miminko loňského roku mělo porodní váhu přes čtyři a půl kila, naopak to nejlehčí dosáhlo jen lehce přes 500 gramů,“ dodala mluvčí Agelu.

Rodiče dávali dětem i loni nejčastěji klasická česká jména, jako je Jakub, Jan, Matyáš, ale i Dominik. Pro děvčata jsou nadále v oblibě Eliška, Viktorie a Anna. Do matriky však také loni byla zapsána i netradiční jména jako Barnabáš, Křesomysl, Dmytr, Ayilin či Dilara.