Jak se dopravují do školy, jestli vnímají po cestě nějaké bariéry, jestli se cítí v okolí školy bezpečně – mimo jiné na tyto otázky odpovídalo 1 050 žáků různých ročníků základních škol.

Na deseti vybraných školách v různých částech Olomouce pak výzkumníci vytipovali 200 osmáků, kteří vyplnili dotazníky a po dobu jednoho týdne nosili na ruce přístroj připomínající chytré hodinky. ActiGraph nonstop monitoroval, kolik a jak intenzivního pohybu každý den mají.

„Přístroj pomocí akcelerometru měřil zrychlení ve třech osách a na základě sofistikovaného přepočtu jsme mohli pohybové chování kategorizovat jako spánek, sedavé chování a pohybovou aktivitu nízké, střední či vysoké intenzity. Zajímal nás především středně a vysoce intenzivní pohyb, který je zdraví prospěšný a vede ke spalování kalorií,“ vysvětluje hlavní řešitel výzkumu Michal Vorlíček z Institutu aktivního životního stylu Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci.

„Počítá se sem například rychlá chůze nebo klus, běh a intenzivní sportovní aktivity, při kterých se člověk zadýchá a rozbuší se mu srdce,“ dodává Vorlíček

Data ukázala, že průměrný olomoucký osmák neplní doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) na 60 minut středně až vysoce intenzivní pohybové aktivity.

„Hodinu a více aktivního pohybu mělo jen 16 procent prosedí dětí, tedy necelé čtyři desítky. Průměr činil necelých 45 minut takového pohybu denně,“ přibližuje Vorlíček s tím, že naměřené hodnoty začínaly na třech minutách intenzivního pohybu v průměru za den.

Obezita ničí stále víc dětí. Jsou nemocné, potřebují pomoc, burcují lékaři

Výsledky výzkumu experty překvapily. „Podle nejznámější studie, která je pro nás směrodatná, plní doporučené limity WHO celosvětově 20 procent adolescentů a Česko na tom bylo vždycky lépe. Teď jsme se naopak výrazně propadli a můžeme jen spekulovat, co je příčinou a jestli za to může covid,“ přemítá Vorlíček.

Podle odborníků totiž covid nastartoval éru nicnedělání a ze všech stran zaznívala doporučení, že nejlepší je zůstat doma. Průměrný olomoucký osmák také 11 hodin denně v průměru prosedí, ať už ve škole, doma u úkolů, nebo před obrazovkou počítače či mobilu. Na druhou stranu, co se týče spánku, jsou na tom olomoučtí osmáci dobře, spí kolem osmi hodin.

„Samozřejmě školní praxe sezení vyžaduje, ale nabízí se v tomto směru úvaha, zda bychom si neměli vzít příklad třeba z Finska, kde aktivní pohyb učitelé zapojují i do výuky,“ navrhuje Vorlíček.

Podle zjištění olomouckých expertů mají žáci nejvíce aktivního pohybu ráno poté, co vstanou a než dorazí do školy. „Ačkoliv je tento segment velice krátký, byl v průměru nejvíce saturovaným pohybem. Pokud tedy školáci promarní šanci a ráno při cestě do školy prosedí v autě, přijdou o dobrou 1 příležitost k pohybu,“ zdůrazňuje Vorlíček.

Pěšky do školy, má to smysl

Motivovat děti s rodiči, aby vyrazili do školy pěšky, na kole nebo koloběžce, a tím se více hýbaly, má celorepubliková výzva Pěšky do školy, která právě odstartovala v rámci Evropského týdne mobility. Podle mluvčí projektu Elišky Vidomus se do letošní výzvy zapojilo rekordních 572 škol, celkem tedy odhadem 70 tisíc dětí. V kraji se zaregistrovalo 37 institucí.

„Zhruba dvě třetiny z nich se do výzvy zapojují opakovaně. Například od roku 2020 se pravidelně účastní Základní škola Komenium z Olomouce, poněkolikáté se účastní také školy z Nezamyslic, Jeseníku, České Vsi, Klenovic na Hané, Přerova či Drahanovic,“ vypočítává Vidomus.

Čtrnáct let, 145 kilo. Obezita trápí bezmála čtvrt milionu českých dětí

V loňském roce se ZŠ Jeseník nemohla zapojit kvůli povodním. Z akce se však stylově omluvila. „Přišel nám od nich dopis, že je druhý stupeň kompletně zaplavený, ale že děti vyráží vyklízet domy, školy i firmy, kdy nachodí poctivé kilometry. Takže se svým způsobem vlastně zapojily,“ usmívá se Vidomus.

Každý čtvrtý má kila navíc

Výrazně snížená pohybová aktivita v kombinaci s dostupností potravin a nápojů s vysokým obsahem kalorií podle odborníků stojí za raketovým nárůstem počtu dětí s nadváhou nebo obezitou.

Podle nejnovější studie HBSC (z anglického Health Behaviour in School-Aged Children) zabývající se zdravotním stylem dětí a školáků, za kterou stojí experti z olomoucké vysoké školy, každý čtvrtý školák ve věku 11 až 15 let trpí nadměrnou hmotností, tedy nadváhou nebo obezitou.

Dvojnásobek chlapců oproti dívkám navíc z obezity pravděpodobně nikdy „nevyroste“ a přenese si ji až do dospělosti. Podle zjištění problém s tělesnou hmotností více sužuje chlapce – s nadváhou jich je 20 procent oproti 13 procentům mezi dívkami.

Nadváhu má polovina třináctiletých. Motivovat ke sportu je budou superhrdinové

„V kritické kategorii obezity, která už je téměř nezvratitelná, tedy s vysokou pravděpodobností povede k nadměrné hmotnosti i v dospělosti, je už rozdíl více než dvojnásobný (devět procent chlapců oproti čtyřem procentům dívek). Nejvyšší podíl dětí s obezitou nacházíme mezi jedenáctiletými, mezi chlapci je to každý desátý,“ přibližuje výsledky studie Petr Baďura z univerzity.

Nepříliš příznivý je i vývoj z hlediska časových trendů. Od roku 2002 se počet dětí s nadváhou a obezitou zvýšil o bezmála dvě třetiny.

Nad stoupajícím trendem dětí s nadváhou a obezitou přitom odborníci zvedají varovný prst, neboť s sebou nesou mnoho zdravotních rizik.

„Pacientům se již od dětství zvyšuje riziko vzniku nemocí, jako je cukrovka druhého typu, vysoký krevní tlak, nádorová onemocnění nebo nemoci pohybového aparátu. Obezita může přivodit i hormonální poruchy nebo psychické potíže,“ varuje Iva Málková, zakladatelka společnosti STOB (STop OBezitě).