Kauzu nyní řeší krajský soud, ke kterému podala žalobu společnost Sportovní areál Paprsek. Ta napadá zrušení dodatečného stavebního povolení vydaného městským úřadem v Šumperku, o kterém rozhodly už dvě různé instituce.

„Krajský úřad Olomouckého kraje na základě podnětu ministerstva životního prostředí prověřil rozhodnutí městského úřadu a povolení zrušil. Sportovní areál Paprsek se pak odvolal k ministerstvu zemědělství, které ovšem rozhodnutí krajského úřadu potvrdilo,“ shrnul úřední postup v kauze Vojtěch Bílý, mluvčí druhého zmíněného ministerstva.

Investor přitom nečekal na verdikt a dál pokračoval v budování nádrže. „Zavřít stavbu neznamená bouchnout dveřmi a jít pryč. Naší snahou bylo zakonzervovat stavbu a zastavit ji. Vyžádali jsme si odborné stanovisko a na základě jeho závěrů jsme postupovali,“ zdůvodnil to jednatel areálu Paprsek Jan Blaha.

„Přerušení a zakonzervování stavby nádrže tak, aby mohla neškodně převádět povodňové průtoky, je v aktuálním stupni rozestavěnosti nemožné a je nezbytné, aby byla hráz dosypána na projektovanou výšku, dobudován celý bezpečnostní přeliv včetně odpadního koryta a vývaru a dokončeno utěsnění zátopy a hráze,“ stojí přímo v dotyčném stanovisku.

„V opačném případě hrozí škody nejen na životě a zdraví osob a majetku, ale i na dalších státem chráněných zájmech,“ varuje dokument dále.

Podle investora jde hlavně o pomoc krajině

Podle Blahy teď areál vyčká na verdikt, s odstraněním stavby a uvedením místa do původního stavu nicméně nepočítá.

„Vyčkáme na rozhodnutí soudu. Nepředpokládáme ale, že projekt, jehož hlavním cílem je zadržování vody v krajině, bude zcela zamítnut,“ sdělil Blaha.

Deklarovaným účelem nádrže je totiž podle firmy právě zadržování vody v krajině, dalšími jsou pak zdroj vody pro zasněžování sjezdových tratí lyžařského areálu a estetická krajinotvorná funkce.

Jednatel Blaha před časem přímo řekl, že hlavním cílem projektu je „zadržení vody v krajině a s tím související rozvoj biodiverzity díky zvýšení retenční schopnosti celé lokality.“

Spuštění stavby bez povolení pak vysvětloval potřebou prodloužit dobu pro výstavbu.

„Projekt byl spuštěn v době, kdy jsme byli s ohledem na průběh projednávání přesvědčeni, že stavba bude bezprostředně poté povolena,“ zdůvodnil v roce 2021.

Mírná pokuta, pak úřad otočil a stavbu povolil

Podle kritiků hlavně z řad ochránců přírody jde ale jen o formální zástěrku a primárně stavba vznikla jako zásobník vody pro umělé zasněžování. Právě ochránci, konkrétně Okrašlovací spolek čelákovický, na zahájení prací bez povolení v roce 2019 upozornili.

„Podali jsme hned podnět České inspekci životního prostředí, která vyrazila na kontrolu,“ popsal ekolog a člen spolku Martin Mokrejš.

„Na místě, kde nádrž vznikla, jsme před stavbou zjistili a zdokumentovali výskyt zvláště chráněných druhů rostlin – vratičky heřmánkolisté, vemeníku dvoulistého a prstnatce májového, a dále kriticky ohroženého motýla jasoně dymnivkového,“ přiblížil.

„Vlivem lámání skály zde také docházelo po několik let k rušení ptáků a savců v okolí, včetně chřástala polního, strnada lučního, jeřábka lesního a tetřívka obecného,“ dodal.

Za pravdu dalo ekologům i ministerstvo životního prostředí, které uvedlo, že „o prokázané škodlivosti zásahu není pochyb“.

Investor nicméně dostal od inspekce pouze stotisícovou pokutu, přestože postih mohl jít do milionů. Instituce rovněž nepodala trestní oznámení, přitom ministerstvo konstatovalo, že „v daném případě nebylo možné vyloučit ani trestní odpovědnost ve vztahu k poškození životního prostředí“.

Areál pak v roce 2020 získal od šumperského městského úřadu zmíněné dodatečné stavební povolení. A to i přesto, že zprvu bylo nařízeno odstranění načerno budované minipřehrady. Pak ale úřad otočil.

„Protože k žádosti o dodatečné povolení stavby byly doloženy potřebné dokumenty, byla povolena,“ komentovala to mluvčí radnice Soňa Singerová.

Podle ochránců se už nádrž v zimě využívala

Podle Mokrejše je nyní nádrž de facto téměř hotová a během zimy byla dokonce využita k zasněžování.

„Vede od ní po povrchu roura, která je zavedena pod zem v místě, kde končily staré trubky vedoucí do další zasněžovací nádrže na hoře Paprsek. Loni v listopadu byla dole v nelegální nádrži voda, ale v lednu už ne. Je tedy evidentní, že nádrž byla dostavěna a v provozu, přestože předtím přišla o dodatečné povolení,“ shrnul ekolog.

Po zásahu krajského úřadu přitom investor přišel kromě dodatečného povolení také o nezbytný souhlas k nakládání s vodami.

Kauzou se kromě soudu zabývá také hospodářská kriminálka. „Případ je stále ve fázi prověřování. Zajišťujeme potřebnou dokumentaci a čekáme na zprávy, které s prověřováním této záležitosti souvisí,“ uvedla policejní mluvčí Miluše Zajícová.