„V poslední době registrujeme na našem pracovišti nárůst počtu pacientů s onkologickým onemocněním. Bohužel přibývá chorob diagnostikovaných v pokročilém stadiu. Především to jsou nádory tlustého střeva, plic a prsu ve třetím, případně čtvrtém stadiu,“ informovala například primářka oddělení klinické onkologie prostějovské nemocnice Miloslava Zlevorová.

Podle ní odkládali pacienti vyšetření o mnoho měsíců. Nejsou dokonce výjimkou ani případy, kdy pacienti odkládali vyšetření až o dva roky.

„Docházelo k podceňování symptomů a odkládání návštěvy lékaře do doby, až odezní pandemie nebo než budou mít pacienti po vakcinaci,“ dodala Zlevorová.

Podobně hovoří primářka onkologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc Hana Študentová.

Pro mnoho lidí v době pandemie existovalo podle primářky jediné  onemocnění, ze kterého měli strach, a to byl covid-19. Jako by všechny ostatní choroby přestaly existovat. 

„Řada našich pacientů měla obavy, že při cestě k nám za léčbou onemocní covidem, a proto raději zůstali doma. Bylo někdy náročné jim vysvětlit, že rakovina je ohrožuje na životě daleko víc,“ sdělila Študentová. 

Odborníci zdůrazňují, že prevence je u rakoviny zásadní. „Je nutné docházet na preventivní prohlídky k praktickým lékařům, pravidelně na gynekologii či mamograf, neodkládat vyšetření dermatologem se zaměřením na kožní nádory ani vyšetření tlustého střeva či prostaty,“ shrnula Zlevorová.

Na mamograf chodilo až o polovinu méně žen

Podle Študentové sehrálo roli i to, že prevence umožňující včasný záchyt onemocnění musela jít dočasně stranou.

„Zdravotníci se věnovali přednostně pacientům s covidem,“ řekla primářka olomoucké onkologie s tím, že současně též lidé podceňovali základní primární prevenci – zdravý životní styl, dostatek pohybu, zdravou výživu a omezování stresu.

„Tyto aspekty u řady lidí v době pandemie trpěly. Byli vystresovaní, seděli doma, nesportovali. Primární prevence tak prakticky neexistovala,“ upozornila Študentová.

Podceňování prevence se výrazně projevilo například na výskytu rakoviny prsu. Třeba v prostějovské nemocnici přišlo o desítky procent méně žen.

„Šlo o pokles zhruba o třicet procent, v první vlně dokonce o padesát. Bohužel pozorujeme, že důsledkem je nyní vyšší záchyt karcinomů, mnohdy pokročilých. K vyšetření se v době pandemie dokonce často nedostavily ani ženy s alarmujícím klinickým nálezem,“ sdělila zástupkyně primáře radiodiagnostického oddělení Lucie Krpcová.

Prohlídky byly omezené dočasně, léčba vůbec

Vážné onemocnění nejvíce ohrožuje ženy, které nerodily, nekojily, menstruovaly před jedenáctým rokem věku, absolvovaly hormonální substituční léčbu, trpí nadváhou po přechodu nebo vědí o výskytu rakoviny v rodině. 

Pro včasné odhalení by měly tyto skupiny a ostatní ženy od čtyřiceti let pravidelně chodit na vyšetření mamografem. Pokud je pacientce pětačtyřicet a více, zaplatí jí ho jednou za dva roky zdravotní pojišťovna.

„Zachycení v co nejčasnějším stadiu výrazně zvyšuje šanci na úplné vyléčení,“ podotkla Krpcová.

Podle vedoucí lékařky oddělení mamární diagnostiky olomoucké fakultní nemocnice Lucie Veverkové se mezi pacientkami našly i ženy, které měly strach, že je v nemocnici v době pandemie nevyšetří.

Onkologická léčba se poskytovala standardně

„Od klientek jsme občas slýchali, že nechtěly přijít dřív, protože si myslely, že je nikdo neošetří, když vlastně nemají akutní potíže a jen si nahmataly bulku v prsu. Nebyla to pravda,“ upozornila Veverková.

Oddělení poskytující mamografické vyšetření ale i během covidových opatření fungovala, byť v omezeném režimu. 

„Loni na jaře jsme měli asi dva měsíce prevenci omezenou a ženy rušily objednávky. Pokud na ní ale některá trvala a na prevenci chtěla přijít, i když neměla žádné potíže, vzali jsme ji,“ sdělila Veverková. 

„Pacientky, které problémy měly, jsme objednávali jako obvykle, také vyšetřovali a odesílali k řešení chirurgům. Navíc jsme dvouměsíční výpadek vynahradili v létě, kdy jsme ponechali odpolední provoz v pondělí a úterý do 18 hodin,“ podotkla.

„Naše onkologická terapie, tedy chemoterapie, imunoterapie i cílená léčba, se nikterak nezměnila a my jsme o nemocné pečovali stejně jako před pandemií. Sledování pacientů po léčbě fungovalo také dál, bez omezení,“ ujistila Študentová.

Z údajů Všeobecné zdravotní pojišťovny vyplývá, že v loňském roce se v České republice léčilo s rakovinou přes 300 tisíc jejích klientů, z toho s nádorem prsu téměř 55 tisíc žen. Rakovina byla podle Českého statistického úřadu v roce 2018 druhá nejčastější příčina úmrtí a karcinom prsu jedna z nejčastějších příčin u žen.