Kdo se chystá přenocovat na Borůvkové hoře ve výšce 900 metrů nad mořem, může využít Rychlebskou útulnu číslo 1. Jednu noc tam může strávit i 12 až 15 lidí, je však potřeba předem kontaktovat správce.

„Byla jsem tam na pracovní kontrole první prázdninový týden, a to už měl pan správce nahlášeno 50 lidí. Kalendář se mu plní i na zbytek prázdnin. V návštěvní knize si lidé chválí i možnost občerstvení,“ řekla javornická starostka Irena Karešová (nez.).

Jako ze západní Evropy

Bezpečné táboření a přenocování v patře zděného přístřešku rozhledny s krbovými kamny stálo město zhruba 620 tisíc korun, 270 tisíci přispělo hejtmanství. Patro přístupné po novém smrkovém schodišti je kryté kobercem, vzniklo i sociální zázemí, přibyly orientační mapy a stojan pro kola. Z pohledu člověka pohybujícího se v horách jde o příjemný „luxus“.

Ačkoli provozní doba je jen sezonní od května do září, je místo vybavené krbovými kamny. Po diskusi je loni těsně odsouhlasilo javornické zastupitelstvo. Argumentem pro ně bylo, aby horská útulna měla parametry, na jaké jsou zvyklí turisté například v západní Evropě.

Kraj cyklistů se snaží o nové trasy i lepší značení. Změny jsou žádoucí

„Kdo jde vrcholovou trasu od Bílé vody směrem na Smrk nebo Paprsek, je to jediné místo, kde se může, kromě Lesního baru v Horní Lipové, občerstvit a odpočinout si,“ dodala starostka.

Stezkaři, tedy lidé pohybující se po dálkových trasách, zmiňují v oblasti také turistický přístřešek Mates poblíž vrcholu Smrk či chatku Letiště poblíž Travné, jde však o starší, jednoduché stavby.

Dálkové trasy

Příležitost zpropagovat útulnu v odlehlejší části regionu má město v Cenách Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu.

„Turisticky méně vytížená oblast Rychlebských hor, minimálně dotčená moderní turistickou infrastrukturou, láká ke až čtyřdennímu treku hřebenem kolem pohraničních kamenů,“ píše se o útulně v kategorii novinek cestovního ruchu, kde pro ni lidé mohou hlasovat.

„Tento typ turismu posílil za covidu a zároveň hodně pomáhá, že se nyní i v Česku objevují dálkové stezky. Je to takový individuálnější sport, který se rozvíjí,“ doplnila Karešová.

Útulnu lze zatím využít zadarmo, do budoucna ale Javorník uvažuje o zpoplatnění. Bude však záležet na podmínkách využité dotace, tento rok je zkušební.

Podobně se rozhodly Lesy ČR, které od loňska postavily tři desítky útulen po celém Česku. „Letos další investice do nouzových přístřešků neplánujeme. Předpokládáme, že projekt bude pokračovat v roce 2026, ale konkrétní lokality zatím neznáme,“ sdělil za státní podnik Přemysl Šrámek.

Z Olomouce je po covidové pauze opět hit kongresů, akcí byl loni trojnásobek

S myšlenkou útulen vzdálených od sebe 25 až 30 kilometrů přišel před dvěma lety cestovatel a zakladatel tras Via Czechia Jan Hocek. Měly by být rozprostřeny rovnoměrně po celé republice, celkový návrh počítá se 150 místy.

„Jsem držitel licence na stavbu a rád se domluvím i se soukromým investorem či obcí, pokud bude stavba přístupná veřejnosti,“ uvedl Hocek.

„To, co jsme vymysleli pro Česko, je v současné době asi maximum možného, aby to vyhovovalo i Lesům ČR. Protože když postavíte veřejně přístupnou chatu, hrozí, že ji někdo obydlí,“ doplnil.

Pomoc nabízejí trail angels

Architekti vyprojektovali dva typy útulen, jeden od nížin po vrchoviny, druhý pro horské oblasti. Horské lesy spravují v kraji z velké části Arcibiskupské lesy a statky Olomouc (ALSOL), jež pečují o více než 42 tisíc hektarů církevních lesů.

S těmi Hocek zatím společnou řeč nenašel. „Na polesích v Olomouckém kraji spravujeme lovecké chaty, ve kterých je možné se ubytovat, čímž zároveň podporujeme jejich provoz. Zřizování samostatných turistických útulen v tuto chvíli neplánujeme, a to i z důvodu náročnosti jejich následné údržby,“ vysvětlila mluvčí ALSOL Alena Moučková.

Jeseníky stojí za povšimnutí i pomoc, říká z podhůří pocházející první dáma

Útulny s odkazem na vlastní chaty nestaví ani Klub českých turistů, zahrnul je ale do mapy svého projektu Nocleh, jehož smyslem je pomoci s plánováním vícedenních přechodů. Web dálkových tras Via Czechia nabízí i síť Přátelských míst, o která se starají lidé označovaní v anglosaských zemích jako trail angels.

V regionu jsou jich zatím jen jednotky. Lidé si tu mohou třeba dobít telefon, doplnit vodu, spravit kolo nebo přespat na plácku. „Lidé se s nabídkami ozývají sami, zapisuji je do itineráře, nedělám k tomu žádné kampaně,“ dodal Jan Hocek.