Například nemocnice v Prostějově, Přerově, Šternberku a Jeseníku, které provozuje společnost Agel, mají podle mluvčí Radky Miloševské u některých ochranných prostředků (OOP) zásobu i na delší dobu, než jsou dva měsíce.

„Nemocnice skupiny Agel v Olomouckém kraji mají vytvořené dostatečné zásoby OOP – dle jednotlivých artiklů máme naskladněno na dva až čtyři měsíce dopředu,“ popsala Miloševská.

„Nejvyšší spotřeba je na odděleních ARO, infekčním oddělení, na odběrových ambulancích a akutních příjmech. V době, kdy fungovaly v nemocnicích triáže (kontroly pacientů před vstupem do areálu, pozn. red.), spotřebovalo se velké množství ochranných pomůcek také na těchto pracovištích,“ doplnila Miloševská.

Adekvátní množství pomůcek má i Vojenská nemocnice v Olomouci. „Vojenské nemocnice mají aktuálně dostatečnou zásobu osobních ochranných prostředků na období minimálně 90 dnů,“ uvádí web ministerstva obrany.

Šumperk se předzásobil, fakultní nemocnice dokupuje

Velmi dobrý stav zásob různých ochranných prostředků pak hlásí nemocnice v Šumperku.

„Nemocnice Šumperk má a vždy měla dostatek ochranných pomůcek,“ řekla mluvčí nemocnice Hana Hanke.

Už při příchodu první vlny epidemie se šumperská nemocnice v první polovině února rozhodla navýšit zásoby pomůcek o zhruba polovinu oproti běžnému stavu.

„To se později ukázalo jako velmi prozřetelné. Navýšila se totiž zásoba roušek, respirátorů i ochranných overalů. Při vypuknutí pandemie se navíc spustila ohromná vlna solidarity, díky níž jsme získali navíc nejenom tisíce roušek, ale třeba i masek Covmask,“ podotkla Hanke.

„Situaci samozřejmě průběžně monitorujeme a přizpůsobujeme tomu také nákupy dalších zásob zdravotnického materiálu. Aktuálně jsme v případě vypuknutí ‚krizového scénáře‘ předzásobeni na několik týdnů,“ dodala mluvčí.

Fakultní nemocnice Olomouc má zatím zásoby na měsíc. Jak zdůraznil její mluvčí Adam Fritscher, stav zásob je proměnný na základě spotřeby a nákupů. Zároveň ovšem nemocnice pomalu své zásoby rozšiřuje také do rezervy.

„Se současnými zásobami by nemocnice vydržela v průměru zhruba měsíc běžného provozu. Během srpna dojde k navýšení tohoto stavu tak, aby zásoby v běžném provozu vystačily na dva měsíce. Z důvodu situace na trhu a transparentního soutěžení ale musíme postupovat postupně, není reálné získat kompletní zásoby jedním nákupem,“ upřesnil Fritscher.

Olomouc utratila 30 milionů, hejtmanství o šest méně

Během jara, kdy na trhu panovala divoká situace, nakupovala roušky, rukavice, respirátory a dezinfekce také některá města anebo hejtmanství. Jedny z největších nákupů udělala olomoucká radnice, která doposud utratila za ochranné prostředky 30 milionů korun. Část svého času nedostatkového zboží byla určena pro zastupitele, což kritizovala opozice.

Na skladě městu zůstalo mimo jiné 119 tisíc ústenek, 40 tisíc respirátorů nebo 1 500 litrů dezinfekce.

Hejtmanství doposud nakoupilo pomůcky za zhruba 24 milionů korun. Ty šly jak záchranné službě, tak do sociálních služeb. A další nákupy se chystají.

„V současné době připravuje Olomoucký kraj centrální nákup OOP,“ vzkázala mluvčí kraje Eva Knajblová.