„Zastupuji při kolektivních vyjednáváních za odbory desítku firem na Prostějovsku. Pracuji v odborech už od počátku 90. let a mohu říct, že tak složitá a náročná vyjednávání jako nyní nebyla přes třicet let. Bude to licitace o každém procentu,“ zhodnotil například zmocněnec svazu Kovo Alois Mačák.
Podobně vidí situaci také šéf krajské hospodářské komory Bohuslav Švamberk. „Doba je hodně turbulentní a v ekonomice je velká míra nejistoty. Napovídá tomu mimo jiné zvýšený počet insolvencí v regionu,“ poukázal.
Firmy letos podle něj budou ještě více než dříve v oblasti mzdové politiky diferencovat. „V odborných profesích se bude přidávat víc, lidé nekvalifikovaní nebo s nízkou kvalifikací se musí spokojit s nižšími procenty,“ uvedl Švamberk, jenž odhadl, že firmy budou přidávat v průměru nejčastěji do pěti procent.
„Jsem v kontaktu s podnikateli a nejvíc zaznívají tři čtyři procenta. Pět už je hodně dobré. Jeden zaměstnavatel mluvil o tom, že zvažuje sedm procent, ale to je opravdu výjimka,“ shrnul šéf krajské hospodářské komory.
Doplnil, že v reálné mzdě, která uvádí, co si mohou lidé skutečně koupit, se nyní region dostává na předcovidovou úroveň. „To je hodně pozitivní zpráva,“ vyzdvihl.
Kromě mezd se jedná také o benefitech
Zmíněné odhady, o kolik se bude přidávat, potvrzují i odboráři nebo zaměstnavatelé, byť kolektivní vyjednávání pořád ještě probíhají.
„Před svátky jsme skončili další jednání, budeme pokračovat v lednu. Navýšení mezd se dá očekávat až v dubnu,“ informoval třeba odborový předák Meopty Přerov David Olša. Odbory ve firmě patřící k předním světovým výrobcům optických zařízení mají smělou představu: chtějí pro zaměstnance desetiprocentní nárůst.
Průmyslové haly přibývají na Prostějovsku i Přerovsku, lákadlem jsou dálnice |
„Samozřejmě je otázka, kde se potkáme se zaměstnavatelem. Očekávám, že to bude kolem pěti procent,“ odhadl Olša. Průměrná mzda v Meoptě se podle něj nyní pohybuje kolem 46 tisíc korun.
Šéfka odborů mohelnického závodu Siemens Janka Rýznarová už má navýšení s vedením společnosti vyjednáno.
„Technicko-hospodářští pracovníci dostanou přidána tři procenta, dělníkům se zvedá tarifní mzda o šest korun na hodinu,“ informovala. Zvýšení tarifní mzdy dělníků se podle ní dá v absolutním navýšení přirovnat rovněž zhruba ke třem procentům.
„Naše představa byla samozřejmě vyšší. Na druhou stranu se zaměstnancům zvýšily i benefity z 27 000 na 29 500 korun za rok,“ podotkla Rýznarová.
V mohelnickém závodu, jenž patří k významným výrobcům elektromotorů, mají nyní dělníci na výplatních páskách v průměru 35 tisíc měsíčně, technicko-hospodářští pracovníci pak přes 40 tisíc.
Pět procent je strop, zní z firem
Více než pět procent nepřidá ani jeden z dalších technologických lídrů regionu, jímž je jesenická společnost Fenix vyrábějící sofistikované elektrické topné systémy.
„Plánujeme navýšení kolem pěti procent. Pořád není doba vhodná pro větší růst mezd,“ sdělil majitel firmy Cyril Svozil. Fenix patří k průmyslovým podnikům s nejvyššími mzdami v kraji, lidé tam v průměru berou 54 tisíc.
Firmy v kraji musí řešit „trumpoty“ ohledně cel z USA, nejvíc obor automotive |
Pět procent by neměl překročit růst mezd ani v šumperské společnosti TDK Electronics vyrábějící feritová jádra a keramické pozistory využívané například v parkovacích senzorech aut, nabíječkách elektromobilů, solárních panelech, domácích spotřebičích nebo v medicínské technice.
„Pět procent je mantinel, spíš to bude méně, ale pořád ještě vyjednáváme,“ nastínil generální ředitel Jiří Fibigr.
Polepší si i zdravotníci či řidiči MHD
Ani mimo průmyslové firmy se nejspíš nebude výrazněji přidávat, mnohde ale pracovníci ještě stále přesně nevědí. Třeba zdravotníci Fakultní nemocnice Olomouc, největšího zdravotnického zařízení v regionu.
„Pro rok 2026 se zatím vláda k navýšení tarifních platů nevyjádřila. Nicméně standardně plánujeme zvýšení v řádech jednotek procent,“ předestřel mluvčí nemocnice Adam Fritscher. Průměrný plat zde činil v loňském roce 71 499 korun.
Zcela jasno ještě není ani u největšího dopravního podniku v kraji, tedy olomouckého.
„Pořád ještě probíhají kolektivní vyjednávání. Navýšení by se ale mělo pohybovat v jednotkách procent,“ sdělila mluvčí společnosti Anna Sýkorová.
Podobně jsou na tom třeba i zemědělci. Kupříkladu největší zemědělská společnost regionu Úsovsko, sídlící v Klopině na Zábřežsku, nebude přidávat více než jednotky procent.
„Ještě jednáme, ale vzhledem k tomu, že poslední dva roky nejsou ekonomicky nijak slavné, to vidím na zhruba tříprocentní navýšení mezd. Víc současný vývoj zemědělství zkrátka neumožňuje,“ informoval šéf Úsovska Jiří Milek.
