Podle hospodářské komory je u podobných projektů důležité, aby s nimi byla spojená kvalifikovanější práce, která přinese větší produktivitu a vysokou přidanou hodnotu.
Průmyslový park Želeč chce společnost stejného názvu začít budovat příští rok na jaře v místě bývalého zemědělského podniku, dokončený má být za tři roky.
„Areál bude tvořen dvanácti budovami, z nichž jedenáct bude mít obchodně-skladovací využití. V jednom objektu se předpokládá polyfunkční využití, tedy z části kanceláře, komerce a ubytování pro zaměstnance,“ stojí v představení záměru v informačním systému EIA, jenž sdružuje posuzování vlivů na životní prostředí.
Restaurace i fitness. Z Hanáckých kasáren bude živé centrum, plánuje nový majitel |
Jednotky bez technologie výroby mají sloužit k uskladnění zboží, materiálů nebo produktů určených k prodeji či distribuci. Vznikne také zelený park, stávající vodní nádrž bude po úpravě sloužit jako vodní prvek. Zastavěných bude zhruba pět hektarů, tedy přibližně polovina současného areálu. Jeho součástí bude také přes 500 parkovacích míst.
Vedení obce Želeč projekt vítá, blíže se k němu teď však starostka Bronislava Augustinová (nez. ) vyjadřovat nechtěla.
Obec chce minimalizovat dopady na život
„Naše obec podporuje Průmyslový park Želeč, nicméně trvá na důsledném posouzení a minimalizaci, případně kompenzaci všech potenciálních negativních vlivů na obyvatele obce a životní prostředí v jejím katastru,“ zmiňuje závěr zjišťovacího řízení zveřejněný na úřední desce krajského úřadu.
Dvousetmetrové větrníky v podhůří? Prasárna, říká kritik. Rozhodnou referenda |
Představitelé obce věří, že průmyslový park může přispět k rozvoji podnikatelských aktivit v regionu a vytvoření nových pracovních míst.
Lehký průmysl či strojní výroba
Na blízkost dálnice D1, jejíž dokončení v podobě posledního úseku Říkovice–Přerov avizuje Ředitelství silnic a dálnic na 19. prosince, sázejí i investoři v Přerově. Česká developerská společnost RC Europe tam plánuje vybudovat moderní průmyslovou a logistickou zónu, která má stát přibližně 300 metrů od sjezdu z budoucího rozšíření dálnice.
V lokalitě mezi areálem bývalých Přerovských strojíren a místní částí Henčlov by měly postupně vzniknout minimálně tři haly.
„Společně s další etapou na pozemcích v katastru obce Troubky společnost plánuje vybudovat výrobní a skladovací haly na více než jedenácti hektarech v hodnotě přibližně tří miliard korun, ve kterých najde pracovní uplatnění až 2,5 tisíce lidí,“ přibližuje developer. Hotovo by mělo být do roku 2029.
První v Česku. U D1 zprovoznili veřejnou dobíjecí stanici pro elektrokamiony |
Zvýšení provozu se Troubky neobávají, protože dopravu má odvést dálnice. Přerov si od zprovoznění kompletní D1 slibuje příchod investorů, mezi něž počítá i RC Europe.
„Společnost přinese pracovní příležitosti a my očekáváme, že se tím zvedne potenciál ekonomicky aktivních lidí, kteří do města přijdou za prací. A třeba se tu i usadí a navýší počet obyvatel,“ uvedl nedávno pro MF DNES přerovský primátor Petr Vrána (ANO).
Vysoká přidaná hodnota
Firma předeslala, že průmyslovou zónu by mohli obsadit nájemci z odvětví s vysokou přidanou hodnotou, jako je lehký průmysl či strojní výroba. Stejně tak je možná nadnárodní logistická společnost.
První z celkem sedmi připravovaných identických hal už postupně obsazují nájemníci také v logistické a průmyslové zóně East Park Olomouc na okraji krajského města.
Regionu chybí technická škola Zmíněnou lehkou strojírenskou výrobu vidí předseda krajské hospodářské komory Bohuslav Švamberk jako nejpodstatnější.
„Logistické parky a sklady trhem práce moc nehýbou. Často je požadavkem minimální vzdělání, obecně je také nedostatek řidičů,“ upozornil Švamberk.
„Nedostatek sofistikované výroby znamená nízkou mzdovou úroveň a tím pádem nízké důchody. Spoléhám na Přerov, kam by se měla vracet i armáda. Kromě dálnice je tu právě i letiště, je to železniční uzel, bude to ideální místo,“ věří.
Za byty a kulturní dům dá město miliardu. Šumperk chystá obří projekty |
„Potřebujeme zvýšit produktivitu práce, ale ne rychlejším provozem pásů nebo prodloužením pracovní doby, nýbrž technologiemi, digitalizací, elektronizací, robotizací. Ale musejí být lidé,“ nastínil.
Chybí technická škola
Situaci podle něj zásadně ovlivňuje, že v regionu chybí technická škola. „Mladí lidé odcházejí studovat jinam, ale málokdy se vracejí,“ podotýká Švamberk s tím, že citelně chybí i řemeslníci.
Podle krajské pobočky úřadu práce nároky na zaměstnance obecně spíše klesají. „Zaměstnavatelé v mnoha případech snížili své požadavky na stupeň vzdělání svých budoucích zaměstnanců, u 61 procent nabídek jim postačuje maximálně základní vzdělání,“ sděluje ředitel úřadu Vlastimil Přidal. Nezaměstnanost v kraji zůstala v srpnu na hodnotě 4,7 procenta.
