Výjimečně deštivý rok pomohl, podzimní povodně ale překvapily i odborníky

  4:56
S posledním říjnovým dnem skončil „loňský“ hydrologický rok. O jeho pomyslném silvestru bylo co slavit, uplynulé období patřilo v Olomouckém kraji k srážkově nejbohatším za dekádu a zastavilo pětiletku sucha. To přineslo mnohá pozitiva, ale i některé problémy.

Vydatné deště v polovině zvýšily hladiny řek včetně Bečvy, na které byl vyhlášen třetí stupeň povodňové aktivity. Pohled na jez v Hranicích. | foto: Stanislav Heloňa, MAFRA

Psal se říjen 2019. I když už byl podzim, do malé vesnice Domašov u Šternberka stále mířily cisterny s vodou, kterou obec přečerpávala do vodojemu. To aby lidem z kohoutků vůbec něco teklo.

V obecním zdroji stejně jako ve studních obyvatel totiž voda došla. Do té doby nevídaný jev byl důsledkem dlouhotrvajícího sucha, jež Domašovské dotlačilo k napojení na nový, vydatnější vrt.

Letos v říjnu by jim stačil i ten starý, navíc mají lidé vody vrchovatě také ve vlastních studních. Uplynulých dvanáct měsíců bylo totiž v mnoha ohledech výjimečných.

„Hydrologický rok 2020 patřil ke srážkově nejbohatším za poslední dekádu,“ potvrdil Jan Unucka z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Hydrologický rok je období od 1. listopadu do 31. října následujícího roku. Ten „loňský“ přitom z pohledu hydrologů nezačal nijak optimisticky. Stejně jako už od roku 2015, odborníci nejdřív zaznamenávali nedostatek srážek.

„To se náhle a razantně změnilo od června, kdy se vydatnější srážky doprovázené menším i větším rozvodněním toků opakovaly prakticky každý měsíc až do října,“ popsal Unucka, vedoucí oddělení hydrologie ostravské pobočky ČHMÚ.

Povodně na podzim? Nevídané

Zajímavé podle něj je, že právě v říjnu vystoupaly na povodňové stupně hladiny řek na většině měřicích stanic.

„V tomto ohledu, a i protože ze začátku roku vše nasvědčovalo tomu, že bude pokračovat suchá pětiletka 2014–2019, je uplynulý hydrologický rok prakticky nesrovnatelný s jakýmkoliv jiným za posledních dvacet let,“ shrnul Unucka.

Konkrétně říjnové rozvodnění řek a lokální záplavy nečekal ani hydrobiolog Martin Rulík z Univerzity Palackého, který i na rok 2020 předpovídal velké sucho.

„Za posledních třicet let nepamatuji, že by v říjnu byly povodně. Ty přišly buď v létě, nebo na jaře, ale nikdy na podzim. I rozložení srážek je nyní výjimečné. Všechno to svědčí o rozkolísanosti klimatu,“ říká.

Podle Jana Unucky byly nejzásadnějšími měsíci červen a říjen. Ve vyšších polohách v povodí Moravy a Bečvy spadlo v každém z nich přes 250 milimetrů srážek.

„Pro srovnání – za celý rok 2019 napadlo v těchto částech povodí horní Moravy a Bečvy přes 600 milimetrů,“ podotkl.

Kvůli předchozímu nasycení povodí to však byl jen krůček k povodním, v některých lokalitách devastujícím, jako byly třeba ty červnové v Šumvaldu na Uničovsku.

Nebýt ztrát na životech a majetku, mohli být obyvatelé kraje i odborníci spokojení. Kromě toho, že se zlepšily průtoky všech řek a doplnily zásoby podzemní vody, vrátila se také potřebná vlhkost do půdy.

To oceňují třeba lesníci. „Za bohaté srážky jsme rádi, usnadnilo to boj s kůrovcem i zalesňování,“ uvedla Dagmar Málková, mluvčí Arcibiskupských lesů a statků Olomouc.

Vody je ale podle ní na některých místech už tolik, že působí i problémy. Kvůli podmáčenému terénu museli lesníci ve dvou polesích řešit sesuvy a náročné je také vjíždět do lesa s těžkou technikou.

„Musíme po sobě zarovnávat lesní cesty, ale nedá se nic dělat. Pro les je tohle lepší než dlouhodobé sucho,“ říká.

Kukuřice doslova stojí ve vodě, říká šéf družstva

Také zemědělci si stěžují, že vody je už příliš. „U většiny plodin nám letošní nadprůměrné srážky pomohly, ale pro podzimní práce je to špatné,“ líčí komplikace předseda představenstva Zemědělského družstva Kokory Vladimír Lichnovský.

„Za těchto podmínek nejsme schopni zasít všechny plochy ozimých pšenic a nadšení nejsme ani ze sklizně kukuřice na zrno. Ta doslova stojí ve vodě,“ dodává.

Odhadnout, jaký bude hydrologický rok, jenž nyní začal, si po letošní zkušenosti troufne málokdo. „Bylo by to věštění z křišťálové koule,“ přiznal hydrobiolog Rulík.

Domašovská starostka Michaela Procházková proto investice do nového vrtu nelituje. „Je možné, že zrovna letos bychom se bez něj obešli. Ale ještě na jaře bylo vody výrazně málo a kdo ví, co bude příští rok...“

Hydrolog: Sucho a povodně jsou strany téže mince

Jeden úspěch neznamená celkové vítězství. Tak se dá shrnout letošek z hlediska vláhy.

„Rozhodně nelze tvrdit, že díky němu máme vystaráno do další pětiletky,“ říká hydrolog Jan Unucka z ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

Dovolte banální otázku: Proč letos tolik prší?
Příčiny jsou samozřejmě meteorologické. Rozdělení tlakových útvarů na severní polokouli a v okolí Evropy nastartovalo určité trajektorie proudění vzduchu, který opakovaně přinášel vláhu, v červnu až říjnu zejména do východní části České republiky. V červnu frontální rozhraní s vlhkými vzduchovými hmotami a dostatečnými teplotami vzduchu způsobily, že kromě regionálních srážek se směrem od jihovýchodu vytvářely opakovaně bouřky se srážkami přívalového charakteru. To mělo zejména na Jesenicku, Zábřežsku a Uničovsku místy až katastrofální dopad, nejvýrazněji v povodích Oskavy a Oslavy.

Vyřešily letošní srážky některé závažné problémy v Olomouckém kraji?
Pokud povodňové situace něčemu opravdu pomohly, tak je to zlepšení vláhové bilance v horských partiích a ztlumení kůrovcové kalamity ve smrkových porostech Jeseníků. Zlepšil se i zdravotní stav lesů v nižších polohách, například v Litovelském Pomoraví nebo lužních porostech kolem Bečvy. Doplnila se i půdní vláha a hladiny podzemních vod. Jakkoliv nelze z pohledu společnosti povodně považovat za pozitivní faktor, v tomto ohledu prakticky zvrátily trend prohlubujícího se sucha v krajině z let 2014 až 2019.

Jsou oblasti, kde sucho trvá?
Nelze mluvit o nějakých akutních problémech, ale jsou zde problémy latentní, a rozhodně nelze tvrdit, že díky uplynulému hydrologickému roku máme vystaráno do další pětiletky. Jakkoliv to lidé neradi slyší, sucho a povodně jsou dvě strany téže mince. Roli hraje kombinace klimatických faktorů a meteorologických příčin spolu s dlouhodobým a aktuálním stavem krajiny. Ať už současný stav klimatu budeme považovat za krátkodobý výkyv, nebo dlouhodobější trend, na úrovni stavu krajiny máme co napravovat. Je to běh na dlouhou trať a čas hraje spíše proti nám.

Jaké byly v roce 2020 průměrné úhrny srážek v povodí Moravy?
Ve srážkově výrazných letních měsících napršelo v nejvyšších partiích povodí Moravy a Bečvy až dvojnásobné množství oproti dlouhodobému normálu, což znamená mezi 500 až 750 milimetry srážek v těchto oblastech během léta. Pro srovnání – průměrný celoroční úhrn srážek v České republice byl v roce 2018 něco přes 500 milimetrů. To z hydrologického, vodohospodářského, lesnického či zemědělského hlediska představuje obrovský rozdíl. Řečeno příměrem jde o to, jestli mám pro letní období k dispozici půl kubíku na metr čtvereční nebo jen 250 litrů.

Které toky v regionu jsou nyní vodou zásobované nejvíce?
Aktuální průtoky a vodnosti toků v Olomouckém kraji jsou nadprůměrné prakticky ve všech našich stanicích. Ve srovnání s loňským hydrologickým rokem je to výrazný rozdíl. Stejně tak vlhkost půdy. Jako ilustrační příklad poslouží naše kampaňovitá měření objemové půdní vlhkosti na experimentálních povodích, která monitorujeme spolu s Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti. V říjnu 2018 nebo 2019 se naměřené objemové půdní vlhkosti na těchto plochách v Jeseníkách nebo Beskydech pohybovaly v rozmezí 10 až 20 procent, během letošního roku jsme naměřili opakovaně hodnoty místy překračující i 30 procent. Pro lesní ekosystém, a nejen pro něj, to má zásadní význam.

A pokud jde o podzemní vody?
Prakticky v celém kraji jsou hladiny podzemních vod a vydatnosti pramenů v monitorovacích objektech silně nadnormální. Samozřejmě s přihlédnutím k faktu, že lokální hydrogeologické podmínky mohou tuto situaci místně ovlivňovat či komplikovat. Ale jak v horských a středních partiích, tak v nížinných oblastech a kvartérních sedimentech větších vodních toků, jako jsou Morava nebo Bečva, lze situaci zhodnotit jako dobrou. (pk)