VIDEO: Malý medojed v olomoucké zoo po měsících poprvé vylezl ze skrýše

  12:52
Po více než čtyřech měsících od jeho narození si mohli v uplynulých dnech ošetřovatelé pořádně prohlédnout mládě medojeda, které se v olomoucké zoo na Svatém Kopečku narodilo ve druhé polovině července. Stejně jako v přírodě ho totiž matka úzkostlivě skrývala a až nyní ho pustila na vycházku alespoň v rámci výběhu.

Mládě se narodilo patrně 22. července a byl to letos vůbec první narozený medojed v rámci chovu ve všech zoologických zahradách. Na celém světě totiž tyto všežravce, jejichž domovem je Afrika a jižní Asie, chová pouze šestnáct institucí. Šest je v Evropě a z nich tři v Česku.

Ošetřovatelům tak ztěžuje dohled na to, zda je vše v pořádku, nedostatek informací.

„V zajetí narozených mláďat a současně zkušeností i informací z prvních týdnů jejich života existuje pramálo. Navíc ani ve volné přírodě nedělá samice z odchovu veřejnou záležitost. Víme tedy pouze to, že mládě se rodí velmi nedokonalé a na matce bývá zcela závislé několik měsíců,“ nastínila mluvčí olomoucké zoo Iveta Gronská.

V zahradě žije od loňského října čtyřletý samec Akin, což v překladu znamená bojovník, a tříletá samice Kali, jejíž jméno by tak v češtině znělo Energie. Nový přírůstek si návštěvníci v nejbližší době neprohlédnou, neboť medojedí expozici nyní obývá zmíněný samec a hrozilo by, že na potomka zaútočí.

Fotogalerie

„Medojedi jsou samotářská zvířata, pospolu je vidíme pouze v období páření, nebo když samice vychovává mláďata. V budoucnu, jakmile malý medojed přestane být závislý na své matce, se s ním návštěvníci pravděpodobně setkají v pavilonu Kalahari,“ shrnula zooložka Libuše Veselá.

Pro zvířata, jejichž jméno pochází z latinského mellivora, které vzniklo spojením slov mel (med) a voro (žeru, hltám), je mimo jiné charakteristická volná kůže v krční oblasti. Ta je chrání nejen proti bodnutí žihadlem, ale také při napadení, kdy se díky ní podobně jako třeba medvěd malajský dokážou vymanit ze sevření a otočit až o 180 stupňů.

Medojedi jsou aktivní převážně v noci a jejich jídelníček obsahuje jak med či třeba ovoce, tak i mršiny. V zajetí se mohou dožít až 26 let, ve volné přírodě podstatně méně.

„Živí se rovněž i smrtelně jedovatými hady, jako je zmije útočná či kobra. Pokud ho paralyzují jedem, medojed sice na pár minut upadá do stavu podobajícího se smrti, ale většinou uštknutí přežije. Obecně jde o velmi nebojácné a silné zvíře, jsou známy i případy, kdy zaútočil na několik lvů,“ doplnila Gronská.

Autor: