Vlastivědné muzeum v Olomouci vystaví více než dva tisíce let staré sochařské dílo zkraje příštího roku od 10. do 24. února. Stejně jako u Věstonické venuše půjde i v případě téměř 25 centimetrů vysoké hlavy o olomouckou premiéru.
„Keltská hlava doposud v Olomouci nikdy vystavena nebyla. Bude se jednat v podstatě o jednu z prvních výstav s keltskou tematikou v našem městě,“ doplnil mluvčí muzea Antonín Valenta.
Na začátku byl plán ředitele muzea Břetislava Holáska vystavit zde nejcennější exponáty České republiky.
„Bylo mi jasné, že ke korunovačním klenotům se nedostanu, a tak jsem přemýšlel, co dalšího tady máme. A z toho mi vypadly tři věci: kamenná hlava Kelta, Věstonická venuše a meteority z Opavy-Kylešovic. Ty jsem ovšem nakonec zavrhl, meteoritů je víc a je otázka, zda lidé nakonec rozliší, o jaký typ se jedná. A tak zbyla venuše a keltská hlava,“ popsal Holásek.
Věstonickou venuši zástupy lidí ve Vlastivědném muzeu obdivovaly od středy 27. listopadu do neděle 8. prosince. Nakonec jich během necelých dvou týdnů dorazilo téměř dvacet tisíc, stály se i dlouhé fronty.
„Jde tak o jednu z našich nejúspěšnějších výstav,“ podotkl Valenta.
Podívejte se, jak vypadalo ostře střežené doručení venuše do muzea
26. listopadu 2019 |
Ředitele Holáska tak vysoká návštěvnost překvapila. „Myslel jsem si, že překročíme deset tisíc. Ale vůbec jsem netušil, že se přiblížíme až ke dvaceti tisícům,“ přiznal Holásek.
Na cestu zpět do Brna, kde mají venuši na starosti odborníci z Moravského zemského muzea, vyrazila tato zhruba třicet tisíc let stará soška z Olomouce v pondělí ve čtvrt na jedenáct dopoledne.
Krátce po třinácté hodině pak byla zpět v utajeném trezoru, originál Věstonické venuše totiž bývá k vidění jen jednou za několik let.
Hlava bude ve stejné trezorové vitríně jako venuše
Podobné to je i u keltské hlavy, jež patří do sbírek Národního muzea v Praze. Ani její originál, nalezený čistě náhodou v roce 1943, nebývá běžně k vidění, natožpak mimo hlavní město. Olomoucké muzeum ji podle Holáska vystaví za zřejmě ještě přísnějších bezpečnostních opatření než samotnou venuši.
„V Národním muzeu nyní předělávají stálé expozice, součástí jedné z nich bude nově i keltská hlava. Na rozdíl od Věstonické venuše bude pořád vystavená v trezorové vitríně. Než se tak stane, shodli jsme se s ředitelem muzea Michalem Lukešem, že hlavu vystavíme u nás v Olomouci,“ vylíčil Holásek.
Muzeum přitom ve svém Handkeho sále využije stejnou speciálně zabezpečenou trezorovou vitrínu, v níž lidé ještě minulý týden obhlíželi sošku nalezenou roku 1925 v Dolních Věstonicích na jižní Moravě.
Hlavu našel muž místo zlodějeHlavu vysokou 24,6 centimetru a širokou 16 centimetrů vytvořili Keltové zřejmě na konci 3. či počátku 2. století před Kristem ze středočeské opuky, zachytili tak nejspíše podobu svého učence, léčitele či druida. Jednu z nejčastěji fotografovaných a nejoceňovanějších keltských památek na světě objevil rozlomenou na pět kusů 19. května 1943 Josef Šlajchrt nedaleko Mšeckých Žehrovic na Rakovnicku když se šel podívat, zda mu někdo v pískovně nekrade písek. |
Keltská hlava v této vitríně navíc dokonce nedávno už byla, a to v roce 2014 při unikátní výstavě k výročí 200 let českého muzejnictví. Její návštěvníci mohli vůbec poprvé na jednom místě vidět tři unikátní předměty světového významu – originály Věstonické venuše, hlavy Kelta a také meteority z Opavy-Kylešovic.
Až do února ovšem speciální vitrína v Olomouci prázdná nezůstane. Muzeum ji podle Holáska využije při výstavě ručně vyřezávaných betlémů a více než 120 dřevořezeb s portréty českých panovníků, jejíž otevření je naplánované na tento pátek 13. prosince.
„Naše kurátory napadlo, že bychom do speciální vitríny u příležitosti této výstavy umístili velice vzácnou z lipového dřeva vyřezanou monstranci z 15. století, která pochází z kostela ve Špičkách. V roce 2014 byla zrestaurována a dříve se o ní tradovalo, že pochází až z doby svatého Cyrila a Metoděje,“ upozornil Holásek.
