Přívalové povodně představují sice lokální ohrožení, jejich následky ale mohou být dramatické. Jindy nenápadné potoky vyplavily v minulosti po velkých deštích domácnosti v městských částech Topolany, Nemilany či Slavonín.
I tyto lokality byly na seznamu kritických míst, která pro Olomouc vytipovali odborníci už v roce 2014. Výraznější posun ale od té doby nenastal.
„V Topolanech jsme tvrdě narazili, tamní vlastníci se postavili vysloveně proti. Nicméně byli bychom rádi, aby poldry zůstaly v územním plánování do budoucna, protože klima se jednoznačně mění, což ukazují například i letošní nebo loňský rok. Celkově jasně vidíme, že intenzita a četnost povodní je čím dál větší,“ řekl vedoucí odboru ochrany olomouckého magistrátu Jan Langr.
Srážkové úhrny nejsou výrazně jiné, než byly před sto lety, deště jsou ale v průběhu roku koncentrovány do kratších období.
Zemědělci kvůli bleskovým povodním mění osevní postupy, ze svahů zmizí kukuřice |
„Soustředí se do několika dní, a když vám najednou naprší 100, 150, nebo dokonce 200 milimetrů, tak se voda v krajině chová úplně jinak, než když prší týden v kuse deset milimetrů,“ zdůraznil Langr.
„Dynamika změn počasí je poměrně velká a začíná být velmi nepříznivá. Proto je pro nás i budoucí generace důležité mít pro tyto situace nástroj a poldry mohou být klíčovou záležitostí,“ dodal.
Roky snahy a nic. Vyškrtnutí poldru není snadné
Olomouc má teď před sebou schvalování několik let připravované aktualizace územního plánu. Kvůli tomu, že veřejné projednání vyšlo na letní prázdniny, vyhlásil magistrát nezvykle dva termíny – první byl v červenci, druhý bude 11. srpna. A už minulý měsíc se nad poldry rozmístěnými různě po městě někteří účastníci prezentace pozastavovali.
„Na jednom ze dvou navržených míst ve Slavoníně máme zahrádky,“ ozval se s nelibostí jeden z obyvatel zmíněné městské části.
Plochy obsahuje už současná verze plánovacího dokumentu. „Jestli se budou poldry budovat a kdy, říct neumíme, územní plán jen dává podmínky. Pokud tam máte pozemky, bude se s vámi muset někdo bavit. Můžete požádat o změnu, aby tam poldr nebyl. Nakonec rozhoduje místní samospráva,“ vysvětloval za zpracovatele Jakub Kynčl ze společnosti Knesl Kynčl architekti.
„Začínáme od nuly.“ Opravy toků Bělé a Staříče na Jesenicku brzdí odvolání |
Podávat připomínky mohou lidé do 26. srpna, domoci se vyškrtnutí poldru z plánu ale není snadné.
„Připomínka na zrušení už tu byla, tři roky jsme to řešili a snažili se ho eliminovat. Ale z hlediska odborných vodohospodářských podkladů jsme ho tam, laicky řečeno, museli ponechat,“ podotkl na jednání zastupitel určený pro územní plánování Pavel Grasse (ProOlomouc a Piráti).
„Poldry nejsou samoúčelné, vyplývají z vodohospodářských požadavků, třeba přirozeně podél toku Nemilanky. Voda se tam rozlévá kvůli obchodním centrům na Horním Lánu,“ uvedl Jiří Šobr z odboru územního plánování magistrátu.
V Chomoutově motivuje zkušenost ze září
Největší roli při bleskových povodních hraje nicméně v obchodní zóně silnice, z níž voda při deštích stéká do Nemilanky, která protéká přímo středem zóny podél Kafkovy ulice níže do Zolovy.
„V této ulici jsme, stejně jako v Topolanech, také usilovali o prověření majetkoprávních záležitostí. První rozměr projektu byl najít kritická místa a navrhnout opatření. S tím souvisí blokování území pro další výstavbu, neboť se tam v minulosti vyskytovala voda. To je mimo jiné případ právě Zolovy,“ přiblížil Langr.
Povodí Moravy dokončilo studii vodního díla Skalička, má tři varianty hráze |
Zatím jen drobné terénní úpravy se podle něj podařilo udělat v Lošově, Radíkově a Droždíně, pro větší zásahy je ale nutné získat pozemky.
Jakmile by bylo možné začít stavět, může být poldr hotový do roka. „Každý je charakterem trochu jiný, nicméně je možné tam i hospodařit, mít na něm například louku nebo vybrané druhy obilovin. Směrem nátoku vody je hrázové těleso s regulačním odtokem, lze si představit jakýsi suchý rybník. Může to být krásný krajinný prvek, jenž nepůsobí nepatřičně,“ doplnil vedoucí odboru ochrany.
Vstřícnější při jednání o prodeji pozemků jsou lidé v nejsevernější městské části Chomoutov, kde loni jako jediní z Olomouce utrpěli při zářijové povodni velké škody na majetku.
„Vlastníci jsou velmi ochotní a pro hráze pozemky rádi poskytnou, dokonce na nás už spíš tlačí. Druhým opatřením však bude obtokový kanál a ten bohužel musí vést přes pole. Tam budou jednání s majiteli složitější,“ nastínil Langr.
„Pokud bychom museli přistoupit ke krajnímu řešení v podobě vyvlastnění, je nutné mít to ukotvené v územním plánu jako významnou stavbu,“ doplnil.
