Původní myšlenkou, se kterou ve své studii počítal pražský architekt a autor územní studie náměstí a okolních ulic David Mareš, bylo proměnit náměstí na jedinečné místo zasvěcené kreativním lidem. Úplně mrtvá ještě není, aktuálně jsou totiž ve hře hned tři možnosti. Buď snížit počet parkovacích míst na osm či na dvacet, anebo zachovat zhruba sedmdesát stávajících.
„Nebyl jsem schopen přesvědčit celou radu o nutnosti redukce počtu parkovacích míst,“ vysvětluje náměstek olomouckého primátora Aleš Jakubec, proč je pojetí náměstí coby velkého parkoviště znovu na stole.
Vypořádat se s tím ve svém ateliéru Třiarchitekti teď musí i Mareš. Město mu před časem zadalo její vypracování, v dalších letech poslouží jako podklad pro konkrétní plánování nutné rekonstrukce. Dělníci místo budou muset rozkopat především kvůli velké opravě inženýrských sítí. Jejich obnova je otázkou času, byť konkrétní termíny teď nikdo nezná.
Sám Jakubec, který má na radnici mimo jiné na starosti odbor koncepce a rozvoje, se přitom coby člen rady osobně přiklání ke snížení počtu parkovacích míst.
„Finální rozhodnutí ale bude na další politické reprezentaci,“ zdůrazňuje náměstek.
Tramvajová zastávka i kašna zůstanou na místě
Loni v létě se přitom radnice zeptala lidí na jejich představu o budoucí podobě této části města. Odpovídat mohli i přes online formulář na webu města, otázka na parkování nemohla chybět. Náměstí Republiky je denně cílem mnoha řidičů, kteří míří do centra.
Další proměny centraPodle aktuálního znění studie architekta Davida Mareše přibude na náměstí Republiky stromů. U městské knihovny se objeví několik menších, několik vyšších stromů by město vysadilo u kašny Tritonů. Kromě budoucího vedení radnice to ovšem musí posvětit památkáři a archeologové. Mareš se zabývá také budoucností nedalekého Biskupského náměstí. Navrhuje obnovu tamní zeleně, nynější hodnotné stromy by zůstaly. Architekt by ovšem výrazně změnil uspořádání cest, které dnes přes parčík na Biskupském náměstí vedou. Je přesvědčený, že neodpovídá trasám, po nichž lidé skutečně chodí. Současně by náměstí obohatil o menší kašnu. Její konkrétní podobu ale ještě nikdo nenavrhl. Další studii si chce město nechat zpracovat také k budoucí podobě Žižkova náměstí. |
O svůj názor se podělilo 332 lidí, téměř sedmdesát procent bylo pro snížení počtu parkovacích míst. A to včetně podstatné části rezidentů, což překvapilo i Mareše.
„Právě lidé, kteří v daných lokalitách bydlí, obecně nejvíce bojují za možnost odstavit auto co nejblíž domu,“ řekl loni v rozhovoru pro MF DNES.
I on tak počítal s tím, že převážná většina aut z náměstí zmizí. Ve studii proto naplánoval, že by se náměstí mělo proměnit na otevřenou a z hlediska architektury „vyčištěnou“ lokalitu.
„Na svém místě zůstane tramvajová zastávka a barokní kašna. Bude působit celistvě jako velkorysá plocha s jednoduchým vyzněním. Lidem se tudy bude dobře procházet, ale bude nabízet i příjemný prostor pro pobyt či různé aktivity,“ uvedl minulý rok Mareš.
Náměstí chtěl přebudovat na místo, kde by kreativní lidé mohli vstoupit do veřejného prostoru. Nyní potvrzuje, že se případné pokračování parkování sedmi desítek vozů s jeho původními idejemi vylučuje.
„Náměstí by více méně zůstalo parkovištěm,“ podotýká.
Názory lidí jsou různé, podoba zůstává otevřená, říká náměstek
Na fakt, že rozhodnutí rady míří proti výsledkům vlastní ankety, náměstek Jakubec reaguje tím, že odpůrci zániku parkování mohou namítat, že se jí zúčastnilo málo lidí.
„Na druhou stranu další lidé se nechtěli zapojit, či nejsme schopni k nim informaci o takovém průzkumu dostat. Názory lidí jsou různé,“ přemítá Jakubec.
Zdůrazňuje, že v tuto chvíli není nic definitivně rozhodnuté, současné vedení města navíc zvolilo pro doplnění zadání studie podle něj variabilní řešení.
„Povrch náměstí by měl vypadat tak, že by se tam mohlo parkovat, ale bude tam i možnost pro kreativní využití. Pak se to bude řešit až podle aktuální situace. Variant je hodně,“ dodává Jakubec.