Sklo a ocel. Jedinečný Zdíkův palác po rekonstrukci opět prozáří slunce

  11:44
Levné řešení z 80. let minulého století nahradí moderní architektura a záplava světla. Příští rok si lidé v Olomouci po rekonstrukci za 50 milionů lépe prohlédnou pozůstatky unikátního Zdíkova paláce.

Vizualizace budoucí podoby expozice s pozůstatky Zdíkova paláce v Muzeu umění Olomouc po připravované rekonstrukci. | foto: MUO

Před stovkami let těmito jedinečnými románskými okny dopadaly sluneční paprsky do soukromé rezidence olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka, příští rok se jich sem díky velké rekonstrukci dostane o hodně víc a návštěvníkům se tak otevře nový pohled na jednu z nejvýznamnějších olomouckých památek, jež nemá obdobu v celé Evropě.

Muzeum umění se v sousedství Dómu sv. Václava chystá na velkou proměnu Zdíkova paláce za 50 milionů korun, moderní architektura nahradí a především rozšíří návštěvnickou trasu vybudovanou v 80. letech minulého století.

Práce by měly začít letos v červenci, současná koronavirová epidemie do příprav nezasáhla. Už tento týden by mělo skončit výběrové řízení na stavební firmu.

„Do doby, než se začne stavět, je Zdíkův palác stále otevřený v rámci prohlídky Arcidiecézního muzea,“ podotkl jeho vedoucí Miroslav Kindl z Muzea umění Olomouc, pod které Arcidiecézní muzeum spadá.

Pro veřejnost je Zdíkův palác, často nepřesně označovaný jako Přemyslovský, částečně přístupný zhruba čtyřicet let. Připomíná ho především zeď s bohatě zdobenými románskými okny vytesanými ve 12. století. Vede k nim lávka, světlo se sem prodírá poměrně malými dřevěnými okny.

„Tyto úpravy z 80. let byly velice limitovány tehdejším nedostatkem financí, novodobá okna už jsou navíc ve špatném stavu,“ přiblížil Kindl.

Vše nahradí moderní architektura, autorem plánů je oceňovaný architekt Jan Šépka. Dělníci odstraní nynější střechu, nová se bude oproti dnešku „rozevírat“ na druhou stranu, čímž se k cenným pozůstatkům biskupského paláce dostane více světla.

„Nynější dřevěnou lávku nahradí kovový rošt se zábradlím. Návštěvník si tak bude moci prohlédnout i klenby pod lávkou. Místo dřevěných oken pak budou vysoké skleněné tabule bez rámů,“ popisuje Šépkova architektonická kancelář na svém webu.

Zpřístupní i zbylá ramena chodby

Vše by podle Kindla mělo být hotové v létě příštího roku. Záležet ovšem bude i na tom, jak se letos na podzim bude vyvíjet situace kolem koronaviru.

„Prozatím předpokládáme, že by rekonstrukce Zdíkova paláce měla zabrat jeden rok. V roce 2021, s největší pravděpodobností opět v červenci, bychom jej rádi otevírali v nové podobě. Nepůjde ale jen o samotný palác. V podkroví kapitulního děkanství, to jest budov, kde dnes sídlí Arcidiecézní muzeum, vznikne nová expozice věnovaná architektonickému a také celkovému vývoji svatováclavského návrší,“ vyzdvihl Kindl.

Na tom stojí Zdíkův palác od první poloviny 12. století, jde o jednu z nejvýznamnějších románských obytných staveb v Evropě. Biskup Jindřich Zdík jej nechal postavit v sousedství kostela, šlo o patrovou budovu s obdélníkovým půdorysem.

V přízemí bylo hospodářské zázemí, v patře osvětleném dodnes dochovanými okny soukromá rezidence.

Pohodlí paláce si však Zdík dlouho neužil, po jeho smrti v roce 1150 dokonce několikrát vyhořel. V přízemí jej pak ve 14. století nahradila do současnosti dochovaná gotická křížová chodba, v patře se její součástí staly také pozůstatky paláce s okny.

Blížící se rekonstrukce se týká i křížové chodby. „Příští rok díky ní zpřístupníme také všechna čtyři ramena chodby, nyní se lidé dostanou jen do dvou. Nová lávka navíc povede také ven, návštěvníci se tak projdou kolem Dómu svatého Václava. Oproti dnešku se k němu dostanou blíž,“ dodal Kindl.

Paláci se říká Přemyslovský, je to ale omyl

Palác, jenž stával v rohu dnešního Václavského náměstí, konkrétně v prostoru mezi kaplí sv. Anny a dómem sv. Václava, nechal postavit olomoucký biskup Jindřich Zdík, jako jedna z nejvýznamnějších osobností českých dějin 12. století. Zdík, pokládaný za syna kronikáře Kosmy, sem s dvanácti kanovníky přesídlil v roce 1141.

Architektura rezidence tehdy neměla v českých zemích obdoby. Její chloubou byla sdružená románská okna vytesaná z měkkého vápence – spongilitu. Zavírala se okenicemi a mezi odborníky jsou známá díky bohaté ornamentální výzdobě, jde o skvělou sochařskou práci připomínající plastickou krajku. Autory jsou pravděpodobně specializovaní kameníci z Porýní.

Pojmenování paláce Přemyslovský pak vzniklo kvůli mylné domněnce, že šlo o sídlo olomouckých údělných knížat z dynastie Přemyslovců.