Rozbitou hlavu Kelta by dnes odborníci neslepovali, říká kurátor o unikátu

  14:42
V olomouckém Vlastivědném muzeu bude až do 23. února k vidění jeden z nejvzácnějších pokladů Česka, originál kamenné hlavy Kelta z Mšeckých Žehrovic. Umístění více než 2 000 let starého unikátu ve speciální vitríně měl na starost kurátor Národního muzea Pavel Sankot. „Byly to vzácné chvíle,“ řekl v rozhovoru pro MF DNES.

Kurátor Pavel Sankot ukládá unikátní kamennou plastiku hlavy Kelta nevyčíslitelné hodnoty do speciální bezpečnostní vitríny, v níž bude v olomouckém Vlastivědném muzeu vystavena v rámci nadcházející výstavy. | foto: Miloslav Jančík, MF DNES

Jaký je to pocit, držet v rukou takový artefakt?
Je to především pocit zodpovědnosti, jde o unikátní předmět. I když dnes už známe několik desítek objevů podobných hlav z celé Evropy, žádná není vyrobena tak precizně. To je ale jen jedna stránka věci. Tou druhou je fakt, že na ní vidíme dobové reálie. Například účes, jenž jde od ucha k uchu, či vyholenou zadní část hlavy, což jest typické pro keltské druidy. A také nákrčník – odznak vysoké sociální funkce.

Fotogalerie

Pokolikáté už originál vkládáte do vitríny kvůli výstavě?
Potřetí. Na starosti ho přitom mám od roku 2004.

Jak je hlava těžká? Těžší, než by se člověku zdálo vzhledem k jejím rozměrům?
Ano, je těžší. Je to kámen, byť měkký, konkrétně středočeská opuka. Váha je velmi výrazná. Navíc se s hlavou velice obtížně manipuluje. Je totiž uražená z nějakého podstavce, její současná podstava neboli spodní strana tak není pravidelná, nejde o rovnou plochu. Proto jsme museli hodně přemýšlet nad tím, jak vyrobit podstavec, který by tomu odpovídal, a jak ji upevnit.

Keltové hlavu při dávném rituálu rozbili na několik kusů, nyní je vcelku. Jak se to stalo?
Nejprve 19. května 1943 Josef Šlajchrt v pískovně u Mšeckých Žehrovic na Rakovnicku narazil na první tři kusy. Další část posléze objevili lidé z obce, kteří sem poté vyrazili. Díky tomuto dílu šlo jednotlivé kusy složit do podoby celé hlavy. Bohužel se ale nenašla část s pravým uchem. Ovšem v době, kdy byla hlava objevena, chtěli odborníci nálezy prezentovat pokud možno v celém tvaru. Byl to i základ pro jejich zkoumání z umělecko-historického hlediska. U keltské hlavy tím ale potlačili fakt, že byla objevena ve stavu po u Keltů běžném rituálním úkonu. Ke slepení muselo dojít brzy po nálezu, již v roce 1943 byla převezena do Národního muzea v současném stavu.

Takže kdyby byla hlava Kelta objevena dnes, odborníci by ji už neslepovali?
Určitě ne.

Převoz historického unikátu v pondělí ztížila bouře Sabine

Autor: