O odpad se nyní ze zákona starají obce. Část z něj, například PET lahve, se daří prodávat na recyklačním trhu a vesnice a města z něj tak mají peníze. Proto se také snaží, aby lidé třídili co nejvíce.

„Z odpadářského pohledu chceme PET lahve v toku materiálu mít, protože jsou na ně vybudované dotřiďovací linky, u kterých se snažíme mít nízké náklady. Druhý pohled mají výrobci nápojů, jelikož mají povinnost odpady zpětně odebírat a podílet se na jejich recyklaci,“ říká odpadový expert Hnutí Duha Ivo Kropáček, který je mimo jiné i členem komise pro životní prostředí krajské rady.

„Platí za ně příspěvek Eko-komu (společnost založená podniky vyrábějícími balené zboží, která zajišťuje celorepublikový systém třídění, recyklace a využití obalového odpadu, pozn. red.) a ten dá část peněz obcím za každou vytříděnou tunu odpadu. Výrobci PET lahví tímto způsobem nicméně financují sběr veškerých plastů, ačkoli oni sami mají nejlépe recyklovatelný obal,“ dodal.

Samosprávám se nelíbí, že by zálohování a vracení obalů bylo povinné.

„Je logické, že nápojářské koncerny chtějí PET lahve obcím sebrat, ale z pohledu obcí je to příšerný princip. Jestli z komplexního systému necháme soukromé společnosti vyzobávat třešničky, k lepším celkovým výsledkům to nepovede,“ je proti krajský radní pro odpady Martin Šmída (Piráti a STAN).

Z petek až 50 milionů za rok

Ten je zároveň členem představenstva Servisní společnosti odpady Olomouckého kraje, která se snaží sdružit co nejvíce obcí a zlevnit tak celý proces nakládání s odpady.

Jeho součástí má být od příštího roku i zhruba půlmiliardová moderní třídicí linka v krajském městě. Má vyseparovat odpad na nejrůznější komodity podle poptávky trhu, zpracovat by mohla až 60 tisíc tun ročně.

„Projekt Odpady Olomouckého kraje pochopitelně dnes počítá s tím, že bude na lince dotřiďovat krom směsného komunálního odpadu i separované plasty ze žlutých kontejnerů. Jenom z PET by se mohlo jednat o zisk až 50 milionů korun ročně, což jsou peníze, které by tak šly zpět obcím,“ vyčíslil Šmída.

„Pokud nastane povinné a plošné zálohování, budeme mít na lince tohoto materiálu výrazně míň, ale stále bude PET, který zálohový systém neřeší, lahve od sirupů, mléka, džusů, olejů, chemie, případně nápojové PET lahve, které budou sešlápnuté či jinak deformované a zálohový systém je nevezme, takže se nepochybně budeme schopni částečně přizpůsobit,“ doplnil.

Kdyby ovšem obcím zůstal jen problematický odpad, systém to podle něj prodraží.

Obce čekají na konkrétnější návrhy. „Zřejmě by se nám pokrátil příspěvek od Eko-komu, protože odpadu by nebylo tolik. Nicméně je jen desetinou toho, co za občany platíme, takže je otázka, zda bychom to ještě byli schopni unést z rozpočtu nebo už bychom zavedli poplatek,“ uvažuje například starostka Domašova nad Bystřicí Lucie Menšová.

Domašov je totiž jednou z mála obcí v Česku, kde lidé za odpad neplatí.

Půjde zhruba o čtrnáct korun ročně, říká studie

Podle studie Centra ekonomických a tržních analýz budou dopady systému záloh na radnice zanedbatelné.

„V delším horizontu můžeme očekávat minimální navýšení celkových nákladů obcí a měst v souvislosti se zavedením zálohového systému na PET lahve a plechovky, a to pouze o 0,035 procenta, což znamená nárůst nákladů v průměru o čtrnáct korun na občana a rok,“ sdělil ředitel centra Aleš Rod.

Firmy, instituce a neziskové organizace spojené v iniciativě Zálohujme.cz uvádějí, že zavedení vratné zálohy na PET lahve zajistí jejich až devadesátiprocentní návratnost zpět do výroby, kde poslouží jako základ pro nové obaly.

„V přírodě ročně končí sto milionů petek a podobné množství plechovek. A to chceme změnit,“ uvedla iniciativa.

Loni zástupci Zálohujme.cz předali Sněmovně petici s více než 35 tisíci podpisů za zavedení záloh. Ministerstvo životního prostředí vede s jednotlivými stranami debatu.

„Ministerstvo připraví návrh, jak zavést zálohy tak, aby všichni účastníci stávajícího systému našli svou roli,“ sdělil náměstek ministra David Surý (KDU-ČSL).