iDNES.cz

Nemalá část zdravotníků odmítá očkování proti covidu, někteří kvůli hoaxům

  4:52
Lékaři, sestry i ostatní zdravotnický personál patřili k těm, kdo společně se seniory dostávali vakcíny proti koronaviru jako první. Přesto je v některých nemocnicích Olomouckého kraje naočkovaná jen zhruba polovina zdravotníků. I někteří z těch, kdo by mohli jít příkladem, totiž podléhají dezinformacím, které očkování provází.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Stanislav Heloňa, MAFRA

Nejméně naočkovaných zdravotníků, a to 44 procent, evidovala v regionu v polovině března Nemocnice Šumperk. Z 1 100 zaměstnanců si přišlo pro vakcínu 485 lidí. Z toho 132 lékařů, 169 zdravotních sester, zbytek tvořili laboranti, farmaceuti, fyzioterapeuti a také pomocný zdravotnický personál jako ošetřovatelky nebo sanitáři.

„Předpokládáme, že to není konečné číslo, protože zaměstnanci stále mají zájem nechat se očkovat. Několik stovek z nich ale v uplynulých měsících onemocnění covid-19 prodělalo a mají nyní vysokou hladinu protilátek, takže se nechají naočkovat později,“ uvedla mluvčí nemocnice Hana Hanke.

Ani největší zdravotnické zařízení v kraji, Fakultní nemocnice Olomouc, na tom ale není výrazně lépe. Z 3 699 zdravotníků si některou z vakcín nechalo aplikovat 2 180 zaměstnanců, tedy 58,9 procenta.

Nejvíce bylo lékařů, kteří se na proočkovanosti podíleli 74,1 procenta, sester přišlo na očkování 56,5 procenta a ostatních zdravotníků ještě o zhruba pět procent méně.

„I zdravotnický personál podléhá dezinformacím. Je to pro mě hořké a smutné,“ komentoval data hematoonkolog z Fakultní nemocnice Olomouc Vít Procházka.

Vakcína způsobující neplodnost? Nesmysl.

Spolu s dalšími kolegy lékaři, ale také vědci olomoucké Univerzity Palackého a jejími studenty před několika měsíci založili iniciativu, která se snaží bojovat proti nepravdám o nemoci covid-19 a také očkování. Takzvané hoaxy objevující se na sociálních sítích vyvracejí téměř obden.

„Ve volném čase děláme, co můžeme. Významně by pomohlo, kdyby veřejně a opakovaně vystoupili lidé, kteří mají respekt a důvěru. Jednoznačný apel například hejtmanů, rektorů univerzit či vrcholového managementu nemocnic by mohl změnit společenskou náladu,“ podotýká Procházka.

Tvrdí přitom, že by zdravotníci měli být vůči sobě samým přísnější. „Dokud lidé nebudou vystaveni tlaku, že být neočkovaný považujeme za velmi nezodpovědné vůči našim pacientům, nebudou na sebe chtít vzít ani to minimální riziko, které je s vakcinací spojené,“ tvrdí.

Typickou dezinformací, která se podle informací MF DNES šíří například mezi sestrami, je, že vakcíny způsobují neplodnost, či dokonce permanentní sterilizaci, protože ničí protein potřebný k tvorbě placenty.

Jak přitom na svých stránkách vyvrací i ministerstvo zdravotnictví, očkovací látka neobsahuje žádnou část koronaviru ani protein syncytin zásadní pro vývoj placenty.

„V opačném případě by to znamenalo, že každá žena, která nákazu prodělala a má v těle protilátky, by byla neplodná,“ uvádí resortní web.

Část zdravotníků věří ve zvýšenou imunitu

Jak popsala jedna ze zdravotnic, která pracuje ve fakultní nemocnici na jednotce intenzivní péče, sestry často také věří, že i bez očkování koronaviru odolají.

„Naši pacienti mají hodně bohatou mikroflóru, s různými rezistentními patogeny se setkáváme i ve standardním období. Proto si myslíme, že jsme víc přizpůsobené,“ vysvětlila sestra, která si přála zůstat v anonymitě.

Sama očkování zcela neodmítá, ale jedinou vakcínou, kterou by se nechala naočkovat, je ta od firmy Johnson&Johnson, jež zatím není dostupná.

„Vychází z lipidové báze, na které je založena většina dostupných vakcín. Látka využívající mRNA je nová a funguje trochu jinak. Obávám se toho, jak na ni tělo zareaguje,“ přiznala své obavy sestra.

I to ale odborníci vyvracejí. Přestože jde u Pfizeru a Moderny o nový typ mRNA vakcín, na jejich vývoji se podle nich pracuje téměř 30 let a nehrozí, že v těle napáchají škody.

Větší problém než zdravotníci odmítající očkování je však podle Procházky a jeho iniciativy slabá komunikace státu, který, jak tvrdí, zcela rezignoval na boj s dezinformacemi.

„Ve veřejném prostoru je u nás čtyřikrát víc dezinformací než v sousedním Německu a například o vakcíně Pfizer tady koluje pětadvacetkrát víc nepravd než ve Spojených státech. Jsme pod obrovským tlakem dezinformačních médií, je třeba si uvědomit, že to je opravdu masivní ofenziva,“ upozorňuje.

Dva očkovaní ze tří je úspěch, říká ředitel

Na vážnost situace nedávno v pořadu Rozstřel portálu iDNES.cz poukázal i expert na dezinformace František Vrabel ze společnosti Semantic Visions. Ta měla ministerstvu zdravotnictví pomáhat s bojem proti nepravdivým zprávám o koronaviru a radit, jak má komunikovat důležitost očkování, letos v únoru se však kvůli neshodám s resortem rozešla.

Podle Vrabela jsou v Česku asi tři desítky webů šířících nepravdy o očkování a pod jejich vlivem je zhruba třicet procent populace. Firma Semantic Visions chtěla, aby ministerstvo přestalo pouze vyvracet jednotlivé dezinformace a soustředilo se na kampaň podporující očkování.

„Měla tady být s předstihem, než tady byly první vakcíny, protože kampaň má mířit na nerozhodnuté. Probíhat by měla především na internetu a sociálních sítích,“ podotkl Vrabel.

Nejvíce naočkovaných zdravotníků v Olomouckém kraji hlásí nemocnice společnosti Středomoravská nemocniční, která provozuje špitály v Přerově, Prostějově a Šternberku. Podle mluvčí Radky Miloševské tam očkování podstoupilo 70 procent zaměstnanců.

Vojenská nemocnice Olomouc pak vykazuje proočkovanost o pět procent nižší. Ředitel Martin Svoboda je spokojený.

„Podle prvních průzkumů to vypadalo, že očkovat se nechá méně než polovina zdravotníků. Jsem rád, většina se ukázala být racionální. To, že dva z každých tří našich zaměstnanců jsou naočkováni, považujeme za úspěch,“ řekl.

zpět na článek