Obávaná neurotická duševní choroba je sice léčitelná terapeuticky a psychofarmaky, ale u některých těžších pacientů může tato léčba selhat. Právě toto se přihodilo operovanému pacientovi. Metodu hluboké mozkové stimulace použili olomoučtí specialisté u pacienta s touto diagnózou vůbec poprvé v České republice.
„Obsese a rituály zabíraly pacientovi několik hodin denně a výrazně ho omezovaly v běžném životě. V těžších obdobích například muž až osm hodin trávil na toaletě, kde počítal kachličky, nebo nebylo možné pacienta uložit do lůžka a celou noc trávil sezením v jídelně na oddělení,“ popsal klinický psycholog Psychiatrické léčebny Šternberk Tomáš Spáčil.
Stimulace mozku představuje naději v léčbě pro lidi trpící depresí![]() |
Po unikátním zákroku se pacientův stav významně zlepšil. „Sice je stále hospitalizovaný, ale již se dostane s doprovodem personálu ven, byl si nakoupit v kantýně nebo zašel do tělocvičny, kde před tím už roky nebyl,“ doplnil Spáčil.
Podle něj bude záležet, jak se bude pacientův stav vyvíjet dál. Nedá se ani vyloučit, že v řádu měsíců nebo let bude propuštěn do domácí péče.
Metoda stimuluje chybující části mozku
Hluboká mozková stimulace je moderní neurochirurgická metoda, při níž jsou do přesně vybraných struktur v mozku implantovány velmi tenké elektrody. Ty jsou napojeny na neurostimulátor uložený pod kůží na hrudníku podobně jako kardiostimulátor.
„Přístroj pomocí jemných elektrických impulsů moduluje funkci mozkových okruhů odpovědných za vznik konkrétního onemocnění,“ uvedl primář Neurochirurgické kliniky FN Olomouc David Krahulík.
Metoda se dosud využívá především u neurologických onemocnění, například Parkinsonovy choroby nebo esenciálního třesu.
„Určena je pro pacienty s velmi těžkým, dlouhodobým a na běžnou léčbu nereagujícím onemocněním. Teprve pokud selžou léky, psychoterapie i další postupy, zvažuje se neurochirurgická léčba, a to vždy v úzké spolupráci indikujícího lékaře,“ doplnil Krahulík.
Pacient dostal do mozku elektrody
O využití metody hluboké mozkové stimulace u vůbec prvního psychiatrického pacienta rozhodla konzultace specialistů z olomoucké fakultní nemocnice a šternberské psychiatrické léčebny.
„V souladu se zkušenostmi světových léčebných center jsme implantovali elektrody do ventrální části capsuly interny a ventrální striaty. Tato oblast tvoří klíčový uzel mozkových okruhů odpovědných za vznik obsesí, nutkavých rituálů a úzkosti. Stimulace těchto drah může snížit jejich nadměrnou aktivitu a tím zmírnit projevy onemocnění,“ vysvětlil Krahulík.
Operace proběhla v celkové anestezii a následovala několikatýdenní fáze ladění stimulace.
„Ta je u psychiatrických diagnóz obzvlášť důležitá, protože správné nastavení se hledá postupně a efekt můžeme sledovat až za určitou dobu. Pacient byl už dlouhodobě hospitalizován a jeho stav je výrazně chronický, takže jsme nepředpokládali, že by mohl být zcela vyléčen. Naším cílem bylo především zlepšení kvality jeho života,“ uvedl Krahulík.
To se i povedlo a stav pacienta se po přechodném zhoršení nyní postupně zlepšuje. „Celkově lze konstatovat, že pro naši kliniku a terapii psychiatrických onemocnění jde o významný milník a současně o příklad excelentní spolupráce mezi celou naší nemocnicí a Psychiatrickou léčebnou Šternberk, která se na péči o pacienta zásadně podílí,“ uzavřel Krahulík.






