„Jednáme se všemi zainteresovanými. Chtěli bychom těžit v horizontu několika let,“ sdělil poradce společnosti Jan Kreidl.
Naposledy se konalo jednání firmy se zastupiteli Staré Červené Vody, na jejímž katastru leží rozhodující část ložiska. „Bavili jsme se o benefitech, které by z těžby mohla obec mít. Jsme připraveni jít nad rámec toho, co je obvyklé,“ podotkl Kreidl.
Těžba zlata v Jeseníkách kvůli čtyřem tunám? Nestojí to za to, říkají oponenti |
To potvrdila i místostarostka obce Hana Kvitová (nez.). „Chceme pro obec patřičný profit, který se nám jeví jako adekvátní tomu, že se u nás bude těžit,“ uvedla.
Firma by měla obci platit deset korun za vytěženou tunu a navrch ještě další zatím nespecifikovanou jednorázovou částku. „Tu chceme využít na vybudování chodníků v části obce, kde se očekávají dopravní problémy,“ přiblížila Kvitová.
Vidnava s těžbou nesouhlasí
Vidnavský kaolin bude s obcí dál jednat. „Je v pořádku, že chce mít z těžby prospěch. Spolupracovat s obcemi v této oblasti chceme i nadále. V plánu je fond pro podporu místních projektů a akcí,“ nastínil Kreidl.
Zatímco Stará Červená Voda nemá námitky, nedaleká Vidnava nesouhlasí. Před dvěma lety zde proběhlo referendum, ve kterém se lidé vyjádřili proti těžbě. „Náš postoj je neměnný. Bohužel víme, že naše možnosti jsou velmi omezené, protože ložisko zasahuje do našeho katastru jen menší částí, navíc pozemky obci nepatří,“ řekl starosta Rostislav Kačora (nez.).
Firma plánuje obnovu železnice, po které chce přepravovat vytěženou surovinu a eliminovat tak dopravní zátěž v obci. Koleje pak mohou sloužit i pro přepravu dalších nákladů, například dřeva, a rovněž pro osobní dopravu.
Bez písku, kamení a štěrku? Těžaři varují před nedostatkem, místní je vyhání |
Pro projekt je zásadním dokumentem pozitivní hodnocení dopadů na životní prostředí EIA, které vydává ministerstvo životního prostředí. Z posudků vyplývá, že žádné vlivy nebyly pro přírodu vyhodnoceny jako významně nepříznivé a zásah do ní se dá napravit.
„Těžba bude prováděna s ohledem na ochranu vodních zdrojů. To zahrnuje monitorování kvality vody a přijímání opatření ke snížení vlivu těžby,“ řekl Kreidl.
„Voda z ložiska bude zachycena a membránově čištěna. Ryby, včetně štik v jezírku Kaolinka, budou vyloveny a před zahájením těžby přemístěny do nově vybudované nádrže. Po ukončení těžby bude místo rekultivováno a obnoveno,“ shrnul.
Těžit se bude dvacet let
Těžba má trvat dvacet let a ročně přinést 460 tisíc tun suroviny. Firma slibuje vytvoření až stovky pracovních pozic, další desítky by měly vzniknout v navazujících oblastech. „Při jejich obsazování preferujeme místní obyvatele,“ píše na svém webu těžařská společnost.
Kaolin je minerál, který má široké průmyslové využití. Je základní surovinou pro výrobu keramiky, porcelánu, stavebních materiálů, papíru, barviv a léčiv.
Náklaďák pod okny každé dvě minuty. Kámen je potřeba, těžba ale vadí místním |
Na severu Jesenicka se navíc vyznačuje vysokým obsahem hliníku, který předurčuje zdejší kaolin ke zpracování na žáruvzdorná ostřiva. V oblasti se těžil už v 18. století a sloužil především pro výrobu v místní šamotárně, těžba zde byla ukončena v 70. letech 20. století.
