Termín, kdy po přeložených silnicích první třídy číslo 46 a 55 do nové trasy označované jako východní tangenta projedou první auta, byl před deseti lety rok 2022.
A zatímco například letos na konci roku otevře poslední část západního obchvatu, který 17 let čekal na poslední úsek, východní obchvat má nově stanovený rok dokončení 2030.
Drobným posunem je rozhodnutí přerovského magistrátu, který v polovině května vydal veřejnou vyhlášku, v níž upravil podmínky ochranného pásma druhého stupně vodního zdroje společnosti Olma. Mlékárny by se dopravní stavba výrazně dotkla tím, že má vést právě v těsné blízkosti důležitého zdroje vody.
Přerovský úřad ve výnosu vypustil pasáže, podle nichž není k zásahům v území nutné kladné stanovisko provozovatele vodního zdroje, což je právě Olma. Například k terénním úpravám nebo zemním pracím tak má postačovat vyjádření hydrogeologa.
„Řízením z moci úřední ve věci změny ochranného pásma dochází pouze k odstranění podmínky, která je prokazatelně nad rámec zákona,“ odkázal úřad na dva roky staré vyjádření ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL), jenž navrhoval podmínku zrušit.
V Přerově tak rozhodli stejně jako předtím v Olomouci, odkud ale krajský úřad kvůli námitce systémové podjatosti řízení přesunul.
„Nepostavíme ani chodník“
Pro Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) i olomouckou radnici je to však jen drobný krok. „Návrh opatření obecné povahy nic neřeší. Neodstranil faktickou stavební uzávěru a nadále připouští jen výstavbu zařízení souvisejících s jímáním, čerpáním a úpravou podzemní vody. Stavba tangenty je nadále blokovaná,“ připomněl mluvčí krajské správy ŘSD Miroslav Mazal.
„Tato část rozhodnutí napravuje podle mě nekorektní rozhodnutí z minulosti, ale bohužel v podmínkách ochranného pásma pořád zůstává téměř úplná stavební uzávěra,“ upozornil náměstek primátora pro rozvoj města Tomáš Pejpek (ProOlomouc a Piráti).
Město v půlce června rozhodlo podat námitku v řízení, aby uzávěra byla odstraněna. „Protože situace se zdaleka netýká jen tangenty, za daných podmínek se tam nemůže stavět nic než stavby pro vodárenství, což je v částečně zastavěném území úplný nesmysl. Teoreticky tam nemůžeme udělat ani chodník,“ shrnul Pejpek. Námitky podalo i ŘSD.
Prolomení stavební uzávěry by podle Pejpka přípravy posunulo. „Neznamená to, že se tím vyřeší věcné rozpory mezi projektem a postojem Olmy z hlediska ochrany vodních zdrojů, ale minimálně se odstraní právní překážka,“ dodal náměstek.
Olma chrání vodní zdroj
Olma připomíná, že jako současný uživatel vodního zdroje má primární povinnost ho chránit. Jde o podzemní vrt ze 70. let minulého století a expertizy za něj dosud nenašly odpovídající náhradu, upozorňuje firma.
„Společnost Olma považuje za nutné ubezpečit veřejnost, že si neklade za cíl blokaci výstavby východní tangenty a že si uvědomuje naléhavost řešení dopravní obslužnosti v této části města,“ uvádí podnik ve vyjádření na svém webu.
Vzhledem k patové situaci oťukává Olomouc jinou možnost. „Prověřujeme variantu, co by se stalo, kdyby se postavila alespoň část obchvatu, která není dotčená ochranným pásmem vodních zdrojů. Vypadá to, že má smysl, aby se tím projektanti dálnice zabývali. Hodlám podat takový podnět na ŘSD,“ přiblížil Pejpek.
Jde o území severně od Lipenské ulice. Převedla by se sem doprava z Týnečka, Chválkovic, Pavloviček a Hodolan, tedy zhruba ze dvou třetin obydlených oblastí, kterých se dnešní průtah silnic I/46 a I/55 týká ve směru na Šternberk.
Rozdělení na části je přijatelné
Myšlenka rozdělit obchvat na dvě samostatné stavby je pro ŘSD přijatelná. „Podmínkou je, že nový úsek musí přinést zlepšení dopravní situace a nesmí ji zhoršit jinde. ŘSD aktuálně prověřuje technické možnosti této varianty,“ nastínil Mazal.
Nyní jezdí řidiči mezi Přerovem a Šternberkem přes okrajové části Olomouce, kde je na trase několik světelných křižovatek, tramvajové koleje i křížení s železnicí.
„Nadměrné intenzity převážně tranzitní dopravy přinášejí značnou hlukovou a emisní zátěž. Tato nepříznivá situace se bez zbudování východní tangenty bude i nadále zhoršovat,“ zmiňuje infoleták ke stavbě.
Ten zatím jako čas zahájení výstavby téměř čtyřmiliardového projektu o délce přes sedm kilometrů uvádí rok 2028. Zároveň ale ŘSD zdůrazňuje, že uvedená data jsou pouze orientační.
Olma hájí vodní zdroj
Olma podotýká, že je třeba hledat vyvážení obou veřejných zájmů, tedy dopravní obslužnosti a ochrany vody.
„V situaci, kdy však není vodnímu zdroji poskytnuta ochrana v rozsahu, v jakém je právními předpisy garantována, se společnost cítí být povinna hájit zákonem akcentovanou ochranu podzemních vod, tak úzce spjatou s další existencí společnosti v regionu a jejím postavením na trhu coby významného zpracovatele mléka a mléčných výrobků a především zaměstnavatele,“ vysvětluje firma.
Při debatě o územním plánu zavalili obyvatelé architekty připomínkami |
Problém pro ni představuje také fakt, že ve stanovisku k vyhodnocení vlivů záměru na životní prostředí (EIA) chybí podmínka zajištění náhradních zdrojů vody pro případ, že stavba nebo její provoz nějak postihne současný vodní zdroj.
To potvrzuje i státní podnik. „ŘSD v rámci hydrogeologického průzkumu podniklo několik průzkumných vrtů, kde byla zjištěna vydatnost, která nedosahuje maximálního množství, které má společnost Olma povoleno odebírat. Další zdroje pitné vody v dostupném okolí stavby nejsou k dispozici,“ sdělil mluvčí krajské správy.
Spory o ochranu vodního zdroje zatím k řešení nevedly. Variantou je stavět silnici až v místě, kam omezení nesahá.
