„Je to stěžejní nejen pro zrychlení dopravy mezi Brnem a Přerovem, ale je to také předzvěst budování vysokorychlostních tratí, protože přímo na tuto stavbu pak naváže stavba vysokorychlostní trati Moravská brána mezi Přerovem a Ostravou,“ řekl dnes ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Desetikilometrový úsek z Nezamyslic do Kojetína dostane do konce roku 2028 druhou kolej, což přinese zvýšení rychlosti z dnešních 100 kilometrů v hodině na dvojnásobek. Trať bude také vybavena evropským zabezpečovačem ETCS.
Do Brna za hodinu, do Prahy za dvě. Nové tratě přiblíží region zbytku republiky |
„Rychlost znamená na železnici milník a my už čtvrt století máme z pohledu legislativy maximální rychlost 160 kilometrů v hodině. Čekalo se na vyšší zabezpečení, které zde bude instalováno, takže konečně rychlost prolomíme a zvýšíme ji až na 200 kilometrů za hodinu,“ uvedl generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.
Zrychlení umožní výstavba několika přeložek trati. Na jedné z nich, pod kopcem Kozlov, stavbaři vybudují skoro tři čtvrtě kilometru dlouhý Němčický tunel. Vznikne také osm nových mostů, z nichž nejdelší přes údolí potoka Žlebůvka bude mít 122 metrů.
Na trati vznikne skoro tři čtvrtě kilometru dlouhý Němčický tunel. Díky němu se mezi Brnem a Přerovem pojede i 200 km/h.
„Jsme svědky historické chvíle, kdy prakticky začínáme stavět první část vysokorychlostních spojení. Zmodernizovaná trať mezi Brnem a Přerovem se totiž na obou koncích napojí na plánované vysokorychlostní tratě, které přinesou bezkonkurenční dobu cestování napříč celou republikou,“ dodal Kupka.
Stavět vysokorychlostní trať umožňující rychlost až 320 kilometrů v hodině i přes Prostějovsko a Přerovsko by podle ministra nebylo vhodné i kvůli zajištění spojení do obcí na trati.
„Nicméně ve výhledu dalších let bude možné uvažovat o vysokorychlostní trati, která by vně Brna propojila budoucí ramena vysokorychlostních tratí. Ale už zrychlení tady se projeví ve zkrácení dojezdových dob, jak je plánováno, což platí i pro nákladní dopravu,“ doplnil šéf resortu dopravy.
Z Brna do Přerova dnes cesta vlakem trvá hodinu a čtvrt, po dokončení všech úseků půjde o 45 minut. Podstatné jsou i náklady. Přestavět desetikilometrový úsek vyjde přibližně na 7,8 miliardy korun.
Cestující stavbu nepocítí, místní čekají až 500 náklaďáků denně
Vybrané stavební firmy věří, že vzhledem k pracím mimo stávající kolejiště, poběží stavba hladce. „S ohledem na budování druhé koleje jde z 85 procent v podstatě o novostavbu,“ sdělil generální ředitel společnosti Strabag Rail Jakub Svoboda. Mezi zhotovitele patří i firmy Eurovia CZ a Porr.
Nejnáročnější bude podle zúčastněných patrně hloubení tunelu v jílovitém podloží. Cestující by dopady výrazněji pocítit neměli.
Jinak na tom však budou lidé žijící v okolí budoucího staveniště. „Bude to náročné nejen do roku 2028, protože sotva skončí druhá etapa, začne třetí. Bude se tu pokračovat možná osm až deset let v tahu. Ačkoli současná stavba leží těsně za naším katastrem, přes Nezamyslice má projet až 500 tater denně. Tři roky nepřetržitě včetně sobot, nedělí,“ popsal budoucí zátěž starosta Nezamyslic Vlastimil Michlíček (nez.).
V pondělí 26. 5. 2025 začaly práce k výstavbě první trati pro rychlovlaky v Česku.
Obec s 1 500 obyvateli má v plánu provoz monitorovat či omezovat, bude také jednat o čistění silnic. „Máme velkou školu, kam se sjíždí několik spádových obcí, silnice kolem školy a školky bude největší problém. Budeme se snažit snížit rychlost, máme i radary. Musíme to nějak vydržet. Věříme, že pozitiva poté převáží,“ sdělil starosta.
Přejíždění vlaků z jedné koleje na druhou bude možné díky nové odbočce v polovině modernizovaného úseku. Stanici v Němčicích nad Hanou nahradí stejnojmenná zastávka, která se bude nacházet blíž k městu. Stejně jako v Měrovicích nad Hanou zde cestující získají pohodlný nástup do vlaků i bezbariérový přístup na nástupiště. Součástí obou zastávek budou také stání pro auta a cyklostojany.
Když to jde v Čechách, může i tady. Přerovsko trvá na rychlovlacích v tunelu |
Modernizace důležité spojnice jižní a střední Moravy je rozdělena na pět samostatných částí. „Ještě letos zahájí Správa železnic také přestavbu úseku z Kojetína do Přerova, která bude hotová v závěru roku 2028. V tu dobu už budou probíhat i tři stavby mezi Brnem a Nezamyslicemi, k jejich financování se v rámci projektu PPP využije soukromý kapitál,“ přiblížil mluvčí Správy železnic Dušan Gavenda.
Princip PPP, tedy spolupráci soukromého a veřejného sektoru, chce ministerstvo dopravy využít i pro stavbu vysokorychlostních tratí. „Cílem je, abychom dokázali do České republiky přizvat co nejrozšířenější konkurenci, ale aby to zároveň znamenalo unikátní příležitost pro český průmysl, ať už co se týče signalizace či trakčního vedení i kolejnic,“ řekl Kupka.
