Odborníci z několika institucí, kteří společně zkoumali klíšťata ve městech a lesních porostech napříč republikou, nyní zveřejnili první výsledky. Olomouc s 61 procenty pozitivních klíšťat dokonce zaujala čelní místo v žebříčku všech krajských měst.

„Nemoci přenášené klíšťaty máme spojené především s návštěvou lesů. Jak ale ukazují naše výsledky, s těmito infekcemi se můžeme setkat častěji v městských parcích, lesoparcích a na zahradách než v lesích,“ řekla Kateřina Kybicová z Národní referenční laboratoře pro lymeskou boreliózu Státního zdravotního ústavu (SZÚ).

„Městská zeleň tak představuje vysoké zdravotní riziko. Přitom jen málokdo použije repelent před procházkou v parku či se po návratu ze zahrady zkontroluje, zda nemá přisáté klíště,“ dodala.

Vědci v rámci projektu Klíšťata ve městě společně s krajskými hygieniky zkoumali nejznámější olomoucké parky, Čechovy a Smetanovy sady, kde se zaměřili na okolí dětských hřišť, a Bezručovy sady, kde klíšťata sbírali v blízkosti tamního mauzolea.

Použili při tom metodu vlajkování, kdy mají na tyčce připevněný světlý flanel velikosti jednoho metru čtverečního, který pomalu táhnou porostem. Zachycená klíšťata následně nechali otestovat v laboratořích Akademie věd ČR nebo SZÚ.

„Zjišťujeme tak, jak moc jsou klíšťata infikována bakteriemi třeba původce boreliózy nebo dalších čtyř mezi lidmi méně známých bakteriálních nákaz, které tito roztoči přenášejí. Na základě výsledků vyhodnocujeme, nakolik jsou pro člověka nebezpečná,“ vysvětlila Kybicová.

Nákazu přenášelo v parcích 61 procent klíšťat

V Čechových a Smetanových sadech, jež jsou upravované a udržované, bylo klíšťat o něco méně než v Bezručových sadech. Tím, že se o trávník pečuje a vysekávají se křoviska, je zde menší vlhkost, a tím i méně klíšťat. Po otestování se ukázalo, že klíšťata v olomouckých parcích byla ve srovnání s ostatními krajskými městy vysoce pozitivní.

„Celkově jsme aspoň jeden patogen našli v 61 procentech klíšťat, v ostatních krajských městech to bylo v průměru 46 procent,“ nastínila Kybicová.

Z toho 31 procent klíšťat bylo infikovaných borelií a 21 procent méně známou anaplazmou.

„Je to poměrně vysoké procento ve srovnání s klíšťaty z lesů, kde byly touto bakterií nakaženy v průměru dvě procenta klíšťat, tedy desetkrát méně než ve městě,“ zdůraznila odbornice ze SZÚ. Ve volné přírodě se borelie vyskytuje v průměru jen asi u necelých jedenácti procent klíšťat.

Projekt Klíšťata ve městě začal loni a potrvá tři roky. Celkově vědci nashromáždili přes tři tisíce klíšťat z městských a příměstských parků a lesoparků, limit pro každé krajské město byla minimálně stovka.

Infikovaná klíšťata v kraji ve všech lokalitách

Zhruba stejný počet klíšťat pak zkoumali v lesích napříč republikou. V Olomouckém kraji otestovali na 350 klíšťat ve třinácti lokalitách, přičemž sledovali jak charakter lesa a jeho strukturu, tak i další krajinné parametry.

„Zajímavé je, že zatímco ve zbytku Česka jsme nacházeli lokality, kde byla klíšťata zcela bez infekce, v Olomouckém kraji taková lokalita nebyla. Všechna klíšťata zde vykazovala pozitivitu,“ přiblížila Kybicová.

Nejvíce klíšťat infikovaných původcem boreliózy bylo na Přerovsku a Šumpersku. „Na Přerovsku v blízkosti Soběchleb jsme zachytili 30 procent klíšťat infikovaných borelií, u Bohdíkova na Šumpersku pak 22 procent,“ shrnula Kybicová s tím, že tyto hodnoty významně převyšují celorepublikový průměr.

Únava, splín. Vypadají jako hypochondři, může to být borelióza, varuje vědkyně

Na Olomoucku vědci zjistili nejmenší pozitivitu v okolí obce Těšíkov u Šternberka, kde byla jen dvě procenta infikovaných klíšťat, ve zhruba čtyřicet kilometrů vzdáleném Velkém Újezdě na Olomoucku už to bylo čtrnáct procent.

Za vznikem takových lokálních ohnisek nákazy stojí kombinace několika faktorů. Stěžejní roli podle krajinného ekologa Tomáše Václavíka z Univerzity Palackého hrají vhodné klimatické podmínky jako vlhkost a teplota, vhodné biotopy jako okraje lesů a bezlesí i struktura krajiny podporující výskyt hostitelů, což jsou především drobní hlodavci, ale třeba i spárkatá zvěř.

Mapy rizik pak podle Václavíka taková ohniska v kraji potvrzují třeba na Přerovsku, Prostějovsku či Šumpersku. Lidé je společně s dalšími užitečnými informacemi v souvislosti s klíšťaty najdou například v mobilní aplikaci Klíšťapka, kterou vyvíjeli experti z České zemědělské univerzity a na níž se podílel i Václavík.

Odborníci mají zatím k dispozici data z loňského sběru, už se ale pustili i do letošního. V terénu nyní nacházejí stovky číhajících klíšťat.

„Měli jsme poměrně teplou zimu, takže klíšťata jsou už od března velmi aktivní. Zatímco ještě před měsícem jsme za celý jeden sběr, jenž trvá třeba dvě hodiny, nasbírali stovku klíšťat, nyní jich máme takové množství během chvilky,“ přibližuje Kybicová.

Aktivita nyní rapidně narůstá

Také podle hygieniků už většina klíšťat vylezla z půdy a začala číhat na hostitele. To, jak moc budou aktivní, nyní záleží hlavě na počasí.

„Klíště nemá rádo extrémy, takže jeho aktivitu snižují nízké i velmi vysoké teploty, extrémní sucho nebo naopak velké vlhko,“ předestřel Libor Mazánek z krajské hygienické stanice. Mapu s předpovědí aktivity klíšťat vydává denně na svém webu Český hydrometeorologický ústav.

Kdykoliv tak jdou lidé na procházku do přírody, do parku vyvenčit psa nebo si zaběhat, měli by na riziko myslet a používat repelent. Jakmile dorazí domů, měli by se pečlivě prohlédnout a klíště okamžitě odstranit.

„Hlavně by však neměli zapomenout nechat se očkovat. Ačkoliv očkování proti borelióze nemáme k dispozici, je vhodné se očkovat proti další ze závažných infekcí přenášených klíšťaty – klíšťové encefalitidě,“ zdůraznila odbornice ze SZÚ.

Krajští hygienici za první čtvrtletí letošního roku evidují už 39 případů nákazy boreliózou, loni jich za stejné období bylo jen 15. Za celý loňský rok se boreliózou nakazilo 294 lidí a protiepidemický odbor zaznamenal také 21 případů encefalitidy. Takto vysoká čísla jsou důvodem, proč se vědci v regionu chystají testovat klíšťata i na tuto nákazu.

„V Olomouckém kraji jsme zaznamenali dost případů encefalitidy a virus byl detekován i v klíšťatech, proto se tam chystáme na šetření. V současné době vytipováváme vhodně lokality,“ uzavřela Kybicová.