Původně sloužila jako zdroj vody proti požárům, dnes je z ní oblíbený cíl matek s dětmi na procházce. Z nevyužívané požární nádrže v Myslechovicích, místní části Litovle na Olomoucku, vznikl rybníček.

Centrum osady tak výrazně prokouklo. Myslechovická nádrž je jednou z mála, které po vyřazení ze seznamu požárních nádrží získaly jiný účel a nejsou plné bahna nebo zarostlé náletovými dřevinami.

Bývalá požární nádrž v Myslechovicích na Litovelsku v době rekonstrukce. Teď z ní vesnice má pohledný rybníček.

„Protože jsme už dál nepočítali s využitím myslechovické nádrže k hašení, rozhodli jsme se ji přebudovat. Od ministerstva zemědělství jsme získali dotaci ve výši dvou milionů korun,“ sdělil místostarosta Litovle Lubomír Broza.

V pohotovosti je v kraji stále 150 nádrží

Přestože mnohé požární nádrže vybudované v obcích regionu většinou už v 70. letech minulého století jako zdroj vody pro hasiče dosloužily, i v době hydrantů je překvapivě dost těch, které dál plní svůj účel.

„V Olomouckém kraji evidujeme na základě informací od jednotlivých samospráv v současnosti 150 požárních nádrží,“ uvedla mluvčí krajských hasičů Lucie Balážová.

Ve Věžnici předělali starou požární nádrž, teď je z ní ozdoba návsi

„Pokud jsou uvedeny jako zdroj požární vody v požárním řádu obce, jsou za jejich aktuální stav, provozuschopnost a trvalou použitelnost ze zákona zodpovědné dané obce,“ podotkla mluvčí.

Podle hasičů má smysl udržovat požární nádrže i v době, kdy jsou téměř všude hydranty. „S ohledem na klimatické změny a časté sucho jsou pořád vhodným zdrojem vody k hašení,“ objasnila mluvčí.

Dál třeba slouží jako zdroj vody pro hasiče požární nádrž v Bohuslavicích na Šumpersku, přestože tam hasiči mohou využít i hydrant.

„Hasiči s rybáři nádrž čistí a opravují, takže je plně funkční. Poblíž mají hřiště, na kterém bývají závody v hasičském sportu, takže ji využívají pravidelně. Část roku slouží i pro rekreační rybolov,“ popsal využití starosta Bohuslavic Tomáš Kuchařík.

O dvě požární nádrže se starají i Tršice na Přerovsku. Nacházejí se v místních částech Lipňany a Vacanovice. V Lipňanech slouží pořád.

„Starají se o ni místní dobrovolní hasiči, takže je v pořádku po všech stránkách. Naopak ve Vacanovicích už není potřeba. Teď je zarostlá nálety,“ informoval starosta Tršic Pavel Kováček.

Podle něj se obec chystá nepěkný relikt odstranit. „Potok, který přes bývalou požární nádrž teče, zatrubníme, zasypeme zeminou a vybudujeme zde malý parčík,“ představil plány tršický starosta.

Protipožární nádrž v Havířově někdo vyčistil, teď mu hrozí pokuta

Rekonstrukci požární nádrže připravují v Bukovanech na Olomoucku. Nebude se však měnit třeba na rybník, ale zůstane jako zdroj vody k hašení.

„Nechtěli jsme hydranty, protože pitná voda na hašení nám připadne drahá, takže se pořád snažíme udržovat naši nádrž,“ objasnila starostka Bukovan Ivana Vančurová.

Obec ale nemůže na rekonstrukci požární nádrže využít dotaci. Vše zaplatí ze svého. „Nemáme dobrovolné hasiče, takže platíme příspěvek Velké Bystřici, její dobrovolní hasiči u nás zasahují. Tím pádem na dotaci nedosáhneme,“ vysvětlila Vančurová.

Hned tři požární nádrže udržuje Mohelnice na Šumpersku ve svých místních částech Květín, Studená Loučka a Podolí.

„V posledních deseti letech proběhla oprava všech tří nádrží včetně důkladného vyčištění. Budeme je dál držet jako zdroj vody k hašení,“ ubezpečil mohelnický starosta Pavel Kuba.

Nádrže jsou v pohotovosti, přestože město i ve svých osadách vybudovalo hydranty. „Ty se snažíme využívat jen v případě krajní nutnosti, kdyby voda z nádrží nestačila. Vodárenská společnost si totiž započítá každý litr a nejde o nijak levnou záležitost,“ doplnil mohelnický starosta.

Kromě hydrantů a požárních nádrží využívají hasiči v kraji jako zdroj vody k hašení řeky, rybníky či zatopené lomy.