Syrové umění art brutu má v Olomouci místo od 70. let. Nyní vystavuje Poláky

  5:32
Muzeum umění Olomouc přibližuje na ojedinělé výstavě díla originálních polských výtvarníků. Projekt nese název Přístavy neklidu.

Edmund Monsiel: K uctívání Panny Marie Čenstochovské věřícími, 1960, tužka, papír, 42,7 x 51 cm, sbírka Leszka Macaka, Krakov | foto: Muzeum umění Olomouc

Nehybná lidská tvář s knírem a stovkami sledujících očí, které vyplňují každý milimetr papíru. Je z nich cítit napětí, strach, úzkost. Oči jsou všude, pozorují vás, až z toho běhá mráz po zádech. Takové jsou kresby tužkou Edmunda Monsiela, který se v Polsku za druhé světové války skrýval před nacisty na půdě domu svého bratra. Autora nakonec jeho obsese zcela pohltila, izoloval se, trpěl autismem a halucinacemi.

I na tomto příběhu lze ilustrovat, co je art brut – umění neškolených tvůrců vyrůstající z jejich vnitřního pnutí, nutkání vyjádřit se.

Často se jedná o lidi s psychickými problémy nebo žijícími na okraji společnosti. Právě jejich umění představuje na nejucelenější přehlídce, kterou kdy mohli návštěvníci v České republice vidět, Muzeum umění Olomouc.

Na výstavě Přístavy neklidu mapující art brut v Polsku jsou k vidění na dvě stovky obrazů, kreseb i trojrozměrných předmětů od tří desítek autorů z období od první poloviny 20. století až po současnost.

Tvoří jen sami pro sebe

„Art brut, v českém překladu syrové či surové umění, se odlišuje od lidového umění propojeného s řemeslnou dovedností nebo naivního umění zachycujícího a často zkrášlujícího či idylizujícího okolní svět. Autoři z oblasti art brut čerpají ze svého nitra, mají svůj vnitřní vesmír, jehož vize přenášejí do soch a obrazů,“ vysvětluje kurátorka výstavy Šárka Belšíková.

„Netvoří kvůli prezentování, ale z vnitřního přetlaku pouze pro svou vlastní potřebu,“ dodává.

Reprezentativní výběr děl muzeum představuje díky zápůjčkám z významných veřejných i soukromých sbírek, jako jsou Slezské muzeum v Katovicích, Nadace Lue Lu / Brut Now v Poznani či sbírky Leszka Macaka z Krakova a Andrzeje Kwasiborského z Płocku.

Řada nesrovnalostí a svědci nic moc. Když se vezme smrt Ježíše jako vražda

Právě soukromí sběratelé a objevitelé odstartovali v Polsku podobně jako u nás v 70. letech minulého století zájem o tento druh tvorby.

„Za pozornost stojí především sbírka krakovského právníka Lezska Macaka, který díla nejen sbíral, ale také o ně soustavně pečoval a materiálně pomáhal tvůrcům, tedy lidem ,na okraji’, společensky diskvalifikovaným, ale s velkým tvůrčím potenciálem,“ popisuje spoluautorka výstavy Anežka Šimková.

Dílo domácí autorky zazářilo v Benátkách

Devadesátá léta pak přinesla v Česku i v Polsku novou společenskou situaci a možnost mezinárodní spolupráce. Nastoupila nová generace sběratelů a teoretiků, kteří usilují o přiblížení art brut širšímu publiku a prezentují tento fenomén i v zahraničí. Díky nim se surové umění postupně stává součástí předních světových sbírek a expozic.

„Přelomovou událostí bylo zařazení výběru těchto děl a imaginativní tvorby z celého světa do hlavní výstavy 55. Benátského bienále v roce 2013, v níž zazářilo dílo české Anny Zemánkové,“ připomíná Šimková.

Dalším významným světovým předělem bylo podle ní zařazení daru souboru sběratele art brut Bruno Dechampa do sbírek Centre Georges Pompidou v roce 2021.

Muzeum cílí na mladé, v komiksu je návrším provede cestovatel v čase

„Pařížské muzeum pro něj vyčlenilo ve stálé expozici moderního a současného umění samostatný prostor, kde jsou zastoupeny i české autorky Adéla Ducháčová, Vlasta Kodríková, Slávka Lelková a další,“ vyjmenovává Šimková.

Centre Pompidou si také vytyčilo odborné bádání v rámci art brut jako jeden ze svých dlouhodobých projektů.

Olomouc hraje v tomto kontextu významnou roli v tuzemsku. Již od 70. let se v tamním Divadle hudby konaly malé výstavy tvůrců, později přiřazovaných k art brut. První velkou historickou sondou v České republice byla v roce 2008 výstava Art brut v českých zemích – Mediumici, solitéři, psychotici, připravená ve spolupráci s Alenou Nádvorníkovou.

Arcidiecézní muzeum v Olomouci otevírá, sen generací architektů se naplnil

„Současná výstava polského art brut na tento úspěšný start navazuje. Projekt, který naplňuje program Středoevropského fóra, se uskutečnil také díky dlouholetým kontaktům Anežky Šimkové s polskými sběrateli a odborníky v této specifické oblasti umění,“ podotýká Belšíková.

Expozice Přístavy neklidu potrvá v Muzeu umění Olomouc do 25. února 2024.