„Samička přijela 30. srpna ze Zoo Frankfurt nad Mohanem. Daří se jí dobře, chutná jí a pomalu se začíná seznamovat s naším samcem jménem Chaco,“ popisuje zooložka Jitka Vokurková.
Olomoučtí chovatelé jsou jedni z mála, kterým se daří mravenečníka čtyřprstého úspěšně rozmnožovat. S jeho chovem zoo započala v roce 2003 díky Dartovi a samici jménem Tama.
 |
„Tehdy to byl jediný pár, který žil v českých a slovenských zahradách. K dnešnímu dni se podařilo úspěšně odchovat celkem dvanáct mláďat,“ uvedla mluvčí zoo Iveta Gronská.
Chov mravenečníků je složitý. „Důvod obtížného odchovu mravenečníků se přičítá nepřítomnosti termitů v potravě. Na krmení jim v zahradě podáváme jemně namleté maso s vejci, banány, ovesné vločky, kvalitní granule pro psy bez lepku, minerály a vitaminy. Trávicí funkci podporujeme rašelinou. Další důvod, proč se mravenečníky v zajetí nemusí dařit rozmnožovat, může být i sestavení chovného páru a vytvoření vhodných podmínek panujících v tropických pralesích,“ popsala Vokurková.
Má velkou sílu
Mravenečník čtyřprstý žije v pralesích Jižní Ameriky. „Ocas má částečně ovíjivý a dovede se za něj zavěsit na větev. Ve šplhání je mistr, ale pohybuje se obratně i na zemi. Dlouhé drápy mu slouží jako háky ke šplhu, při pohybu po zemi mu však překáží, a proto došlapuje na klouby prstů,“ popsala mluvčí.
Když se mravenečník cítí ohrožen, dokáže se postavit na zadní nohy a předními se brání. „Má v nich velkou sílu, trhá i kusy dřeva,“ řekla Gronská.
Mravenečník je noční tvor a přes den se ukrývá v dutinách stromů. „Živí se mravenci, termity, občas vyloupí hnízdo včel. Hledat mraveniště v korunách stromů může připadat pošetilé, ovšem v tropických lesích si mravenci budují hnízda ve větvích. Mravenečníci si při získávání potravy pomáhají lepkavým jazykem, na něj nalepí i část substrátu z mravenišť, který jim pomáhá v trávení. Samice rodí jedno mládě a poté ho nosí na hřbetě,“ dodala mluvčí.