Zoologové nové mládě pravidelně kontrolují a váží. „A přírůstky jsou vysoké. Mládě je zmenšenou kopií své matky,“ uvedla mluvčí zahrady Iveta Gronská.

„Ihned po narození vidí a intenzivně vyhledává zdroj mléka. Matka i s mládětem jsou přemístěni v zázemí zoo, aby mohl odchov probíhat bez obtíží. Dnes jsme k němu pustili, byť jen na chvíli, našeho fotografa, a tak se můžeme podělit o tuto zprávu s ostatními,“ řekla zkraje týdne zooložka Jitka Vokurková.

12 fotografií

Zoo Olomouc patří na území České a Slovenské republiky k jedněm z mála, kterým se daří mravenečníka čtyřprstého úspěšně rozmnožovat.

„S jeho chovem započala v roce 2003 díky Dartovi a jeho milé samici jménem Tama. Tehdy to byl jediný pár, který žil v českých a slovenských zahradách. K dnešnímu dni se v Zoo Olomouc narodilo osmnáct mláďat,“ podotkla mluvčí.

Spořádá denně tisíce mravenců a termitů

Stromoví mravenečníci se ve volné přírodě vyskytují běžně, avšak jejich odchov v péči člověka je problematický.

„To se přičítá nepřítomnosti termitů v potravě. Na krmení jim v zahradě podáváme kaši, kterou tvoří jemně namleté maso s vejci, banány, kvalitními granulemi pro psy bez lepku, minerály a vitaminy. Trávicí funkci podporujeme rašelinou,“ prozradila Vokurková.

Mravenečník má novou partnerku, olomoucká zoo by chtěla další mláďata

„Další důvod, proč se mravenečníky v zajetí nemusí dařit rozmnožovat, může být i sestavení chovného páru a vytvoření vhodných podmínek panujících v tropických pralesích. Mravenečníci denně sežerou až patnáct tisíc mravenců a termitů. Spolu s nimi spolykají kamínky a písek, kterými v žaludku s pomocí žaludečních šťáv rozmělňují mravence, a tím podporují trávení,“ poznamenala mluvčí.

Mravenečník čtyřprstý žije v pralesích Jižní Ameriky. „Za svůj ocas se dokáže zavěsit na větev. Ve šplhání je mistr, ale pohybuje se obratně i na zemi. Dlouhé drápy mu slouží jako háky ke šplhu, při pohybu po zemi mu však překážejí, a proto došlapuje na klouby prstů. V sebeobraně se postaví na zadní nohy a předními se brání. Má v nich velkou sílu, trhá i kusy dřeva,“ uvedla Gronská.

Živí se mravenci, termity, občas vyloupí hnízdo včel. „Hledat mraveniště v korunách stromů může připadat pošetilé, ovšem v tropických lesích si mravenci budují hnízda i ve větvích. Mravenečníci si při získávání potravy pomáhají lepkavým jazykem, na něj nalepí i část substrátu z mravenišť, který jim pomáhá v trávení. Samice rodí jedno mládě a poté ho nosí na hřbetě,“ dodala mluvčí.