Olomouc kvůli znečištění ovzduší chystá speciální měření v okrajových částech, které odborníci zopakují, až topná sezona skončí. Porovnání ukáže, jak velký vliv na znečištění mají lokální topeniště.

O sběr dat v okrajových částech Olomouce se postará auto vybavené čidly, týden bude stát na Svatém Kopečku a týden ve Slavoníně.

Místa vybrali odborníci na základě dlouhodobého sledování, zaznamenávat budou množství polétavého prachu, koncentraci oxidu uhelnatého, těžkých kovů nebo benzo(a)pyrenu. Právě poslední zmíněná látka se podílí na znečištění ovzduší v Česku nejvíce, vzniká při spalování organických látek a pro lidské zdraví je ve vyšších koncentracích nebezpečná.

„Loňské listopadové koncentrace byly za poslední čtyři roky nejvyšší. Vyšší koncentrace benzo(a)pyrenu z porovnání meteorologicky podobných měsíců poukazují na nárůst emisí z lokálního vytápění domácností oproti předchozímu období,“ uvádí Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v souhrnu dat za minulý rok.

Dražší energie a pevná paliva

Podle odborníků zhoršila nárůst koncentrací v celé republice i energetická krize, kvůli níž začali lidé hledat levnější způsoby vytápění. V Olomouckém kraji loni žilo v oblastech s nadlimitním znečištěním téměř 22 procent obyvatel.

Lokality pro měření vedení Olomouce vybralo právě proto, že v nich lidé častěji topí tuhými palivy, jako je dřevo nebo uhlí.

„I když začala topná sezona, tak jsme nezaznamenali, že by si lidé stěžovali na znečištění vzduchu. Jsme ale okrajová část města, takže rozumíme tomu, že se u nás měření plánuje, a uvidíme, co přinese,“ zhodnotil za komisi městské části Slavonín její předseda Ivo Háger.

Výsledky projektu by měly pomoci rozjet osvětu mezi obyvateli Olomouce, aby každá domácnost uvážila, jaký způsob vytápění zvolí.

„Naší prací je vysvětlit občanům, že i přes tu složitou energetickou situaci si nepomůžeme tím, když se bude domácí odpad pálit v kotlích,“ poznamenal olomoucký primátor Miroslav Žbánek.

Těsně pod limity...

Podle údajů krajského úřadu jsou dlouhodobě hodnoty znečištění ovzduší těsně pod limity i v Prostějově. Ovlivnit to může přípravu velkých projektů, jako je plánovaná linka na tuhá alternativní paliva, která má vzniknout v bývalém areálu Vitany.

Už teď jsou v lokalitě limity prachových částic naplněny z 93 procent a provoz linky by limity překročil.

„Závěr zjišťovacího řízení zní, že linka na tuhá alternativní paliva má významný vliv na životní prostředí a bude dále posuzována podle zákona,“ uvedla vedoucí krajského odboru životního prostředí Jitka Hejlová.

Množství škodlivin v ovzduší sleduje dlouhodobě také Přerov. Kromě automatizované stanice od ČHMÚ monitoruje na šesti místech i množství prašného spadu, příští rok navíc plánuje zapojit sedmou měřicí stanici.

„Dlouhodobá měření potvrzují významný negativní vliv dopravy na blízké okolí, nejvyšší hodnoty jsou měřeny u křižovatky s velkým dopravním zatížením,“ poznamenal vedoucí odboru životního prostředí přerovské radnice Jaroslav Čagánek. Přerovu by mohla ulevit především stavba obchvatu a dálnice D1, na tu město ale zatím čeká, chybí peníze.

Znečištění z Ostravska a Polska

Dlouhodobě vysoké hodnoty znečištění ovzduší ve Střední Moravě podle zprávy ministerstva životního prostředí kromě lokálních topenišť a dopravy ovlivňují také vlivy ze sousedních krajů a ze zahraničí. Největší dopad má těžký průmysl na Ostravsku a v Polsku.

Přestože koncentrace vybraných emisních látek stále překračují limity, analýzy dlouhodobých dat ukazují, že celkové znečištění ovzduší v posledních deseti letech začíná klesat. Může za to důslednější kontrola zdrojů znečištění, podpora obnovy kotlů i přechod domácností k alternativním a ekologickým způsobům vytápění.

„K zachování dobré kvality ovzduší přispěly i příznivé meteorologické podmínky na počátku roku 2022,“ uvedla za ČHMÚ vedoucí oddělení kvality ovzduší Blanka Krejčí.

Další zlepšení ovzduší pravděpodobně přinese závěr příštího roku, protože v září začne platit zákaz kotlů emisních tříd I a II.