Původní projekt vedle digitálního muzea počítal s využitím dalších prostor pro kulturu, vzdělávání a kreativní dílny pro děti i dospělé. Nové vedení města zrušení tohoto projektu odůvodnilo vysokými provozními náklady muzea.
„Muzeum tohoto typu s sebou nese vysoké provozní náklady. Navrhujeme proměnit budovu na živý prostor s galerií, dílnami pro školy, prostory pro základní uměleckou školu, dům dětí,“ nastínil před dvěma lety starosta Šumperka Miroslav Adámek (ANO).
Původní projekt se přitom před lety zdárně rozjel a městu se podařilo zhruba za třicet milionů zchátralou manufakturu sanovat, odvlhčit a udělat novou střechu, aby dovnitř nezatékalo.
Manufakturu poslala radnice k ledu, muzeum textilu zatím v Šumperku nebude |
Černě svítící nová střecha nyní ostře kontrastuje se zbytkem historické stavby a okolím.
Na vstupních dveřích zajištěných řetězem a zámkem je vidět, že už jimi dlouho nikdo nevkročil. Přímo před dveřmi totiž roste náletová dřevina. Okna jsou rozbitá, na dvoře je regulérní smetiště, přístěnek se rozpadá.
Tento prostor kolem manufaktury chrání nový plot. Objekt ovšem dál chátrá. Přesto je nové vedení města optimistické.
„Projekt Klapperothovy manufaktury není ukončen a budova rozhodně nechátrá. Administrativní budova bývalé textilní manufaktury je proti chátrání zajištěna díky opravě střechy, provedeným sanacím a novému plotu,“ sdělila mluvčí šumperské radnice Jana Kaněvová.
Na rozdíl od postoje vedení města před dvěma lety, kdy původní projekt stoplo, se stanovisko změnilo. „Projekt textilního muzea v budově je stále aktuální,“ potvrdila mluvčí.
Manufakturu poslala radnice k ledu, muzeum textilu zatím v Šumperku nebude |
I další využití by bylo obdobné jako v původním projektu. „Město má zájem na tom, aby se z Klapperothovy manufaktury stala živá budova. Je obrovská škoda, že rekonstrukce budovy dle dříve zpracované prováděcí dokumentace, je natolik finančně náročná, že město ji bez externí finanční podpory neufinancuje. Bohužel ani státní a evropské dotační tituly nejsou nastaveny tak, aby je Město Šumperk mohlo získat a využít na dokončení projektu rekonstrukce,“ doplnila.
Dotace od kraje
Jak chce nové vedení města v budoucnu zajistit, aby provozní náklady byly nižší než u původního záměru, nekonkretizovala. Ani termín, kdy by mohla stavba pokračovat, není jasný.
Historie manšestrovnyPrvní továrnu na manšestr mimo britské ostrovy postavil v Šumperku v roce 1785 vídeňský velkoobchodník Johann Ernst Klapperoth. Manufaktura se brzy stala vyhlášenou a její jemný manšestr si oblíbil i rakouský císařský dvůr. V době největšího rozkvětu na počátku 19. století zaměstnávala 300 lidí na sto stavech. V roce 1822 kvůli konkurenci přešla na výrobu plátna a v roce 1829 při krizi plátenictví na severní Moravě zanikla. |
V posledních letech se navíc město soustředí na přípravu rekonstrukce kulturního domu, která už nabrala velké zpoždění a zatím není hotový ani projekt. Na investici, která si vyžádá náklady kolem půl miliardy korun, město odkládá ročně desítky milionů.
Na záchranu historického objektu manufaktury poskytl dotaci Olomoucký kraj. Celkem šlo o 3,5 milionu korun. I kdyby stavba nepokračovala ani v budoucnu, město peníze nemusí vracet.
„Dotace byly poskytnuty na dílčí záchranné práce jako je statické zajištění objektu, přezdívka komínů, odstranění střešní krytiny, klempířské prvky, bleskosvody a rekonstrukce krovu včetně jeho ošetření. Tyto práce byly provedeny, takže dotace byla proplacena. Město nemusí nic vracet ani v případě nedokončení manufaktury,“ sdělila mluvčí Olomouckého kraje Eva Knajblová.
Změna postoje současného vedení města překvapila bývalého starostu Šumperka Tomáše Spurného (nez.). „Je to opravdu zvláštní, nechápu ten obrat,“ říká.
Projekt textilní manufaktury byl podle něho připraven včetně zajištěného financování. „Co se týká provozních nákladů, tak rozhodně by nebyly tak dramatické, jak o nich současné vedení mluví a pokud se mluví o ztrátě, tak takové muzeum na sebe zcela nevydělá nikdy. Vždycky je musí někdo dotovat. Rozhodující jsou další efekty, jako je zvýšení atraktivity města a tím větší návštěvnost, což přináší peníze místním podnikatelům a zprostředkovaně i městu,“ řekl.
Pomůže to cestovnímu ruchu
Podle něho už nyní mohl objekt sloužit veřejnosti. „Takhle to, co jsme už investovali, přijde vniveč,“ kritizoval Spurný.
Do budovy zatím město vložilo kolem 25 milionů, celkové náklady podle původního propočtu přesahovaly sto milionů.
Odborníci i politici upozorňují, že Šumperk není nijak bohatý na historické památky takového významu, manufaktura by znamenala výrazné obohacení nabídky, je přesvědčen ředitel Sdružení cestovního ruchu Jeseníky Tomáš Rak.
„Manufaktura by byla přesně ten tahák, atrakce, která turisty do města přiláká,“ sdělil ředitel Sdružení cestovního ruchu Jeseníky Tomáš Rak. „Pokud takové zajímavosti nebudou vznikat, region začne ztrácet na atraktivitě,“ obává se.