Archeology zaujal netypicky poškozený chrup kostry ihned při jejím nálezu v roce 2012. Po skončení terénních prací proto následovala detailní laboratorní analýza.
„Zkoumali jsme kostru muže s odhadem dožitého věku mezi 30 až 50 lety, vysokého asi 174 centimetrů, která nesla několik traumat. Například jeho spodní tři řezáky nesly netypické poškození. Muž zemřel pravděpodobně na přelomu 18. a 19. století,“ nastínil antropolog Lukáš Šín.
Pátrání po příčině nezvykle poničeného chrupu přivedlo odborníky k faktu z historických pramenů, které popisují, že vojáci ve zmíněném období trhali obaly nábojů do zepředu nabíjených palných zbraní zuby, aby se dostali k zabalenému střelnému prachu. V jedné ruce totiž museli držet zbraň a volnou rukou nešlo pevný obal roztrhnout.
„Voják si touto opakovanou činností zuby oslabil a následkem tohoto stresu mohlo dojít i k zlomení korunek,“ popsal Šín.
Zubní kámen obsahoval vysoké množství síry
Ačkoliv jsou zmínky o této praktice v historických pramenech, fyzický důkaz zatím vědci postrádali.
„Podobné poškození chrupu zaznamenal v červnu 2012 belgický archeolog Dominique Bosquet spolu s jeho týmem při výzkumu v prostoru bojiště ve Waterloo, avšak jejich výsledky zatím nebyly publikovány,“ podotkla mluvčí archeologického centra Nikola Orlitová.
„Voják z Majetína je tak zatím jediným celosvětově publikovaným zdokumentovaným případem,“ dodala.
Pole u Olomouce skrývalo největší starobronzové pohřebiště na střední Moravě |
Potvrzení domněnky přinesla v roce 2017 provedená podrobná chemická analýza mužova zubního kamene. Vědkyně Dana Fialová z Masarykovy univerzity při ní s pomocí rentgenové spektroskopie ve vzorcích identifikovala jednotlivé chemické prvky a zjistila tak, že zubní kámen obsahuje vysoké množství síry. To dokládá častou přítomnost střelného prachu v ústech.
„Síra z něj nejenže kontaminovala ústní dutinu spolu se zubním kamenem, ale také přispěla k odhalení zubního lůžka a vzniku zánětů dásní,“ přiblížil Šín.
Ten zaznamenal i další následek náročného povolání na mužově těle, a to v podobě opotřebených bederních obratlů. K tomu pravděpodobně došlo následkem pravidelných dlouhých vojenských pochodů s těžkou výstrojí na zádech.
„Tento unikátní nález nám tak poskytuje cenné informace o fyzické zátěži, které byli vojáci vystaveni,“ podotkl Šín s tím, že právě netypické poškození chrupu umožnilo i jinak těžko představitelnou identifikaci povolání zemřelého, z něhož se dochovala jen kostra. Ta je nyní uloženy v depozitáři Archeologického centra Olomouc.