iDNES.cz

Z instalatéra lovcem ponorek. Zmizení Heclova letounu nad Atlantikem je dodnes záhadou

  4:58,  aktualizováno  4:58
Válečný hrdina František Hecl vyměnil místo pozemního mechanika za hlídkování nad mořem, což ho stálo život. Symbolických 111 let od jeho narození uplyne ve středu. Muž původem z Dolních Studének na Šumpersku byl jako palubní mechanik členem letecké posádky, která za druhé světové války pátrala v moři po německých ponorkách.

Válečný hrdina František Hecl si podává ruku s prezidentem Československa Edvardem Benešem. | foto: Československá obec legionářská

Během pátrání po se mu ovšem jeden z letů stal osudným. Společně s ním zahynulo dalších sedm lidí, jejich těla včetně Heclova nebyla nikdy nalezena.

Válečný hrdina se narodil 27. srpna 1914, a protože jeho otec brzy nato zemřel, péče o tři chlapce zůstala na matce. Hecl byl vychováván vlastenecky nejen díky ní, ale také řediteli základní školy v Dolních Studénkách Ferdinandu Šnajdrovi, který byl velký národovec. Vyučil se instalatérem v nedalekém Šumperku, nastoupil tam i do práce, ale posléze se rozhodl pro vojenskou kariéru.

V roce 1933 byl přijat na Vojenské letecké učiliště v Prostějově, v letech 1934 až 1936 pak absolvoval základní vojenskou službu u leteckého pluku v Piešťanech na Slovensku. Poté v armádě zůstal.

Válečný hrdina František Hecl (v dolní řadě druhý zleva) pózuje s kamarády na vojenské základně.

Válečný hrdina František Hecl zmizel za neobjasněných okolností.

Po okupaci Československa nacistickým Německem na jaře roku 1939 došlo k rozpuštění československé armády, což mladý Hecl těžce nesl. Proto se rozhodl ilegálně opustit republiku a přes Polsko zamířil do Francie.

„V srpnu 1939 pak vstoupil do Francouzské cizinecké legie. Absolvoval extrémně náročný až brutální výcvik na severu Afriky, jen těžko překonával jazykové a kulturní bariéry,“ připomíná Československá obec legionářská (ČsOL).

Američana ze sestřeleného letounu Češi měsíce ukrývali, děkoval jim i Eisenhower

Po napadení Polska Německem vstupuje Francie jako spojenec Polska do války se třetí říší a zoufale potřebuje vojáky. Mezi těmi, které cizinecká legie uvolňuje ze svých služeb pro potřeby státu, je i Hecl.

„Nastupuje do obnovené československé armády ve Francii a díky tomu, že se vyučil leteckým mechanikem, se dostává do letecké skupiny,“ přibližuje ČsOL.

Nad mořem hlídkovali i 16 hodin

Francouzská anabáze je však velmi krátká. Drtivý útok Německa zahájený v květnu 1940 totiž vede zanedlouho k její kapitulaci. Čeští vojáci musí pryč a řada z nich odchází do Anglie, včetně Hecla. Už v červenci vstupuje do řad Královského vojenského letectva RAF.

„Na základně Honington je zařazen ke 311. československé bombardovací peruti jako pozemní mechanik. Peruť je začleněna do bombardovacího velitelství Bomber Command,“ zmiňuje ČsOL.

Koňský lazaret wehrmachtu kočoval na Prostějovsku, zvířata léčil v plynových komorách

V roce 1942 přechází peruť k pobřežnímu velitelství Coastal Command, kde Hecl absolvuje výcvik pro hlídkovou činnost, aby mohl létat na upravených amerických bombardérech Liberator. O rok později byl zařazen k leteckému personálu na místo palubního mechanika a začal pravidelně létat nad moře.

„Peruť, jejímž úkolem bylo pátrat po německých ponorkách, vysílala své posádky k letům trvajícím 14 až 16 hodin. Vracely se naprosto vyčerpané,“ podotkl později lékař perutě Karel A. Macháček.

Osamělý vlk z Hané lovil během bitvy o Británii nepřátele i navzdory rozkazům

V roce 1944 se Hecl stěhuje na základnu bombardovací perutě na letiště Beaulieu, k poslednímu letu odsud vzlétne 13. března v Liberatoru pilotovaném Otto Žantou. Letoun hlídkující nad Biskajským zálivem totiž zmizí a nikdy se jeho trosky ani nikoho z osmičlenné posádky nepodaří najít. Co se tehdy ve vzduchu stalo, se tak objasnit nepodaří.

„Kdo nepřiletěl z moře hned po skončení operace, už se nikdy nevrátil. To byla hrůza Coastal Command. Biskaj a Atlantik požadovanou daň nikdy nevracely,“ vzpomínal později jiný pilot perutě Václav Korda.

80 let od konce války

Františka Hecla nyní v Anglii připomíná památník vzdušných sil britského impéria, známý též pod názvem Runnymede Memorial, kde je jeho jméno uvedeno mezi více než 20 tisíci padlými příslušníky.

„Je příkladem odvahy a vlastenectví. Mohl dožít válku u pozemního leteckého personálu, místo toho se rozhodl přispět ke zničení nacistického Německa ve vzduchu, což bylo násobně nebezpečnější,“ vyzdvihl Jiří Skrbek z ČsOL.

zpět na článek