Litovelským, kteří pamatují rok 1997, dodnes zatrne, když například přijdou silnější deště.
„Jak to vystoupá na druhý povodňový stupeň, na člověka to dopadne. Zanechalo to psychické stopy, i když se tomu bráníte,“ popisuje Zdenka Frištenská, která má ve městě dům u koryta řeky.
Jak v roce 1997 vypadaly povodně v Litovli |
Povodí Moravy má už dlouho připravený projekt protipovodňových opatření. Aby s ním ale mohlo začít, musí získat potřebné pozemky.
„Je jich asi dvě stě, s odhadovanou cenou 50 až 60 milionů korun. Vůbec ale nevíme, co s tím dělá současná situace, kdy ceny nemovitostí letí raketově nahoru. Náklady tak možná budou ještě vyšší. Protože v městské kase nemáme tolik peněz, zkoušíme, jak to udělat, aby to město stálo co nejméně,“ přiblížil místostarosta Lubomír Broza.
Krajinné úpravy by pomohly jen ze tří procent
Radnice zvažovala i ochranu před velkou vodou v podobě krajinných zásahů, tedy výsadby či remízků.
„Na jednání s Povodím Moravy nám ale jejich odborníci řekli, že i když jsou zásahy do krajiny dobrá věc, povodňové vlny to ovlivní zhruba ze tří procent. Poté jsme začali jednat se Státním pozemkovým úřadem o tom, že bychom protipovodňová opatření dělali v rámci takzvaných pozemkových úprav,“ dodal místostarosta.
Spolu s vodohospodáři se všechny strany setkaly koncem minulého roku. Schůzku inicioval Olomoucký kraj.
„Protipovodňovou ochranu není možné řešit jen přírodě blízkými opatřeními. Pokud by se spoléhalo třeba jen na rozliv vody do krajiny a zasakování, v zimě voda zmrzne a nebylo by to účinné,“ zmínil náměstek hejtmana pro regionální rozvoj Jan Šafařík.
Místo výkupů bude snaha pozemky vyměnit
Radnice si získání pozemků stanovila jako prioritu. „V této věci již město aktivně jedná a předpokládáme tedy zrychlený postup přípravy protipovodňových opatření v Litovli,“ řekl mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.
Pozemkové úpravy by nemusely rozpočet města tolik zatížit. „Vezmou se obecní pozemky a Státní pozemkový úřad je vymění s vlastníky těch u vodního toku. Stejná bonita, stejná kvalita. Nemuseli bychom je tím pádem vykupovat a došlo by k úspoře nákladů. Nepůjde to tak udělat u všech, ale kdyby se takto vyřešila třetina či polovina pozemků, bylo by to dobré,“ shrnul Broza.
Ten v pondělí jednal s vedením zemědělského družstva z místní části Unčovice, které obhospodařuje velkou část parcel, jichž se stavba protipovodňové ochrany týká.
„Jsme připraveni a ochotni se o případných směnách bavit. V lokalitě Střeně se již některá opatření provedla a i tam jsme pozemky směňovali. Vnímáme, že tato opatření jsou pro naši oblast důležitá a je to zároveň ochrana našeho majetku a vlastníků,“ sdělila předsedkyně představenstva ZD Unčovice Milada Měsícová.
Pohled na zatopenou Litovel na Olomoucku během povodní v červenci 1997.
Povodí Moravy má zpracované podklady pro územní řízení. „S ohledem na časový plán výkupů pozemků ze strany města ale již nebylo možno bez nákladné aktualizace dokumentace stávající platná územní rozhodnutí prodloužit,“ sdělil mluvčí Chmelař.
„S ohledem na předpokládanou délku výkupů nemohlo Povodí Moravy přípravu protipovodňových opatření Litovel zahrnout do plánu investic pro následné dotační období a městu proto nabídlo předání projektových dokumentací pro územní řízení, aby po dořešení majetkoprávních otázek mohlo být na předchozí práce navázáno,“ dodal.
Město lze ochránit jen obtokovým korytem
Město není spokojeno s tím, že vynaložené úsilí podle něj povede k vytvoření ochrany jen před dvacetiletou vodou.
„Když Litovel zasáhne taková povodeň, jsou zatopené louky a pole kolem města, pár sklepů, ale žádné obytné prostory. Proto nám to připadá neekonomické,“ podotkl místostarosta.
Povodí Moravy namítá, že ochrana bude výraznější. „Náš návrh vychází z Plánu zvládání povodňových rizik v povodí Dunaje. Opatření sestávají ze dvou provázaných prvků: zkapacitnění koryt ve městě a obtokového koryta kolem Litovle. Navrhované řešení umožní ochranu obyvatel až na úroveň stoleté povodně,“ uvedl mluvčí státního podniku.
Stavební uspořádání města podle něj neumožňuje stavbu opatření, která by centrum Litovle dokázala chránit před většími povodněmi. Dle výpočtů by totiž samotné zkapacitnění koryt neposkytovalo dostatečnou ochranu ani před dvacetiletou povodní.
„Proto je klíčovým prvkem ochrany obtokové koryto tak, aby povodňové průtoky byly odváděny mimo město, které není technicky možné ochránit před vyššími průtoky. Oba prvky je třeba vybudovat jako jeden celek, přestože je možné je administrativně rozdělit do etap,“ dodal Chmelař.
Vedení Litovle očekává, že kromě ochrany před velkou vodou získá i možnost stavět tam, kde to nyní nejde.
„Pokud se udělají protipovodňová opatření, změní to rozlivové mapy. Nyní máme většinu městských pozemků v červených zónách, a tudíž tam není možný žádný rozvoj. Takže i v tomhle to bude mít přínos,“ vyzdvihl Broza.