Lesy měly novým obcím z Libavé vydělávat, kůrovec je změnil v danajský dar

  8:38
Řádění kůrovce dopadlo i na nové obce na Libavé. Lesy jako dar od armády pro ně byla velmi důležitá součást majetku. Po kůrovcové kalamitě a několika větrných smrštích z nich ale na řadě míst zbyla jen torza. Místo dlouhodobého zisku tak obce musejí počítat spíš s vysokými náklady na zalesňování.

Pohled na jednu z rozsáhlých pasek ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá vzniklých při rozsáhlém kácení kvůli kůrovcové kalamitě. | foto: Stanislav Heloňa, MAFRA

Nejvíce dopadají důsledky řádění kůrovce a větrů na Kozlov, pod který patří také Slavkov. Nová obec dostala do vínku 335 hektarů lesa, z nichž měla v plánu vytěžit v dalších deseti letech 30 tisíc kubíků dřeva. Stromy o tomto objemu nakonec z jejích lesů zmizely během jednoho roku.

„Byla to pro nás katastrofa, všechny smrkové lesy kůrovec sežral. Cena dřeva je dnes přitom poloviční, ne-li třetinová, takže výnos, který by z těchto lesů byl do budoucna, padl za pár korun,“ říká starosta Kozlova Roman Fojtík.

Největší nápor těžby byl v kozlovských lesích v roce 2018, kdy odtud lesníci odvezli 25 tisíc kubíků dřeva. Rok předtím odtěžili 19 tisíc kubíků a do letošního září dalších 10 tisíc krychlových metrů.

„A to zdaleka není konec. Kvůli větru popadaly i nějaké buky. Ty jsou ještě prodejné za slušné peníze, ale smrky těžíme se ztrátou,“ lituje starosta.

Mělo jít o solidní majetky, příroda ale rozhodla jinak

Získat přes 300 hektarů lesa nebylo pro obec samozřejmostí, taková výměra byla výsledkem několika jednání přípravného výboru budoucí obce s ministerstvem obrany.

Fotogalerie

„Chtěli jsme majetek, který ke Kozlovu patřil historicky, ministerstvo zase nabízelo jen pozemky v intravilánu obce. Získat všechny historické lesy nešlo, protože pozemky by zasahovaly do vojenského prostoru. Proto jsme se dohodli na kompromisu, tedy zhruba 20 hektarech lesa na jednoho občana,“ popsal dění před vznikem obce místostarosta Kozlova Erik Anger.

Obec spojená s další vesnicí, navíc obklopená smrkovými lesy, z jednání na první pohled vyšla velmi dobře. Například oproti sousední Luboměři pod Strážnou získala o tři sta hektarů lesů víc.

„Takové majetky nemá každý, ale bohužel – příroda rozhodla jinak,“ bilancuje dnes starosta Fojtík.

Místo zisků teď obce musí platit za zalesňování

Kozlov už vynakládá značné prostředky na nové zalesňování. Jen letos sází skoro 300 tisíc stromků, na jaro má objednaných dalších 200 tisíc sazenic.

„Dotace jsou bohužel jen na listnaté stromy. My sázíme i borovice a smrk, ať nemáme pouze listnatý les, se kterým může být za pár let úplně stejný problém. Všechny tržby z lesa se nesmí použít na nic jiného než na jeho obnovu. Na to teď soustředíme všechny síly,“ uzavřel Fojtík.

Obec Město Libavá, pod niž patří také Heroltovice, získala od armády asi 260 hektarů lesů. Nebyly to jen čistě smrkové porosty, i proto těžby nedosahovaly tak velkých objemů jako v Kozlově.

„Samozřejmě pociťujeme, že situace je špatná, nicméně tím, že máme porosty různorodé, tak ještě nějaký les jakž takž máme, nejsme na holinách,“ tvrdí starostka Štěpánka Tichá.

V roce 2017 obec vytěžila 2 050 kubíků, o rok později 2 200 a loni pak 1 500 kubíků dřeva.

„Po roce 2018, kdy byla asi největší vlna kalamity, nám zůstala spousta skládkového dřeva. Na zastupitelstvu jsme proto schválili snížení jeho ceny na nejnižší hodnotu a nabízíme ho na prodej lidem i firmám. Sice nevyděláme, ale aspoň se nám vrátí část nákladů,“ vysvětluje Tichá.

Jak dodává lesní správce Města Libavá František Konšel, jen zisky z těžby by ale náklady na nové zalesňování těžko pokryly.

„Bez dotační pomoci by to obec nemohla zvládnout. Až čas také ukáže, jestli v lesích bude možné dál těžit,“ shrnuje.

Luboměř stihla vytěžit hodně dřeva ještě v době vyšších cen

Luboměř pod Strážnou, která získala 40 hektarů lesů, měla podle svého nynějšího starosty Vladimíra Kuchaře štěstí v neštěstí.

„Nejvíc dřeva jsme vytěžili hned v roce 2016, bylo to celkem asi 1 800 kubíků. Tehdy byla ještě dobrá cena, v průměru jsme dostali 1 400 korun za kubík,“ popisuje Kuchař.

V dalších letech už těžby klesaly na 826 kubíků v roce 2017, pak 600 v roce 2018 a letošních 360 kubíků. Ušetřené peníze obec investuje do zalesňování – za tři roky nechala osázet asi pět hektarů. Základem nového lesa jsou kromě melioračních dřevin jako javor nebo olše hlavně buk a smrk.

„Smrk vracíme zpátky, i když už ne v takovém množství,“ říká starosta.

Na Libavé bylo ještě po druhé světové válce a před vznikem vojenského výcvikového prostoru 24 obcí, v nichž žilo asi 14 tisíc převážně německých obyvatel. Do dnešních dnů ale zůstalo stát jen pět vesnic.

Po 70 letech pod vojenskou správou se v roce 2016 z vojenského újezdu vyčlenily, a vznikly tak tři nové obce. Dohromady v nich žije přes tisíc obyvatel. Vojenský prostor o rozloze bezmála 33 tisíc hektarů se zmenšil o třetinu.