Na mnohamilionovou investici vlastník, jímž je malá obec Město Libavá, ani zachraňující dobrovolníci peníze nemají. Největší výzvou je teď oprava stropu, který se rozpadá. Znamená to nebezpečí jak pro samotný kostel sv. Jakuba Většího a sv. Anny, tak pro návštěvníky. Důvodem je, že do památky z konce 17. století čtyřicet let zatékalo.

„Z malty se kvůli tomu stává zpátky písek, sype se prach, odpadávají kusy omítky z výšky 25 metrů. Oprava katastrofálního stavu je pro kostel alfa a omega. Ale jen rozpočet na strop je 15 milionů korun,“ shrnul správce kostela ze spolku Poutní místo Stará Voda u Libavé Aleš Tománek.

„Je to priorita, s níž se musí začít do dvou tří let. Prozatím chrání návštěvníky síť nainstalovaná obcí,“ dodal.

Sponzoři složení z bruntálských právníků už se složili na stotisícový projekt lešení. To bude ze dřeva a bude možné ho podejít, aby mohl kostel zůstat při rekonstrukci kupole otevřený. Část materiálu přislíbilo darovat olomoucké arcibiskupství, jeho množství i náklady na práci ukáže právě studie.

Po Sovětech zbyli všude švábi. Oficír vás mohl klidně zničit, líčí pamětník z Libavé

Barokní stavbu převedla armáda v roce 2016 do majetku tehdy vzniklé obce Město Libavá, když ji stát vyčlenil z vojenského újezdu. Starat se ovšem o starovodský kostel a další dědictví v podobě kostela Povýšení svatého Kříže či větrného mlýna z druhé poloviny 19. století je pro obec s 600 obyvateli těžký úkol.

„Nechali nám památky v žalostném stavu a nedostali jsme na ně od armády ani korunu, přitom když je přebírala, byla místa v pořádku. Nikoho nezajímalo, kde na to vezmeme. Stát by se nad tím měl zamyslet, odpovědnost nemá být jen na nás,“ poukázala starostka Oldřiška Valtošová (nez.). Jen zmíněná síť přišla na několik set tisíc korun.

Zapojil se i známý architekt David Vávra

Šancí na jistější budoucnost by podle zainteresovaných bylo zapsání kostela mezi národní kulturní památky, jichž jsou nyní v katalogu Národního památkového ústavu přibližně čtyři stovky. Do této kategorie zařazuje vláda, dostat tak na soupis nejvýznamnějšího kulturního národního bohatství další položku není snadné.

Senátorka za přerovský obvod Jitka Seitlová (KDU-ČSL) proto pořádá 17. září v Praze kulatý stůl, kde chce téma zachování poutního místa prodiskutovat a posunout dál.

„Tady v kraji je Stará Voda pojem, ale v české části naší země to tak úplně není, i když máme podporu z odborných kruhů. Chceme debatu posunout na úroveň ministerstva, nejvyššího vedení Národního památkového ústavu, architektů a expertů, kteří se tím mohou do budoucna zabývat,“ vysvětlila Seitlová. Propagaci setkání má napomoci záštita známého architekta Davida Vávry.

Ačkoli už Seitlová věc probírala s ministrem kultury Martinem Baxou (ODS), možný posun přijde až po sněmovních volbách.

Byly na Libavé jaderné zbraně? Historici se neshodnou, pravdu znají jen Rusové

„Zatím nám řekli, ať na tom dál pracujeme. Proces samozřejmě trvá, někdy je to rok, jindy pět let i déle. Každopádně je to výjimečná památka, jež je 500 let poutním místem nejen pro Moravu a Sudety, ale i sousední země. Je též mementem doby, kterou jsme prožili, jinou takovou nemáme. Kromě původní podoby chceme zachovat i doklady o hrůzách minulosti,“ odkázala Seitlová na vandalství sovětských vojáků.

Nutno nicméně podotknout, že na demolování kostela se ještě před sovětskou okupací podílela i Československá lidová armáda.

Nápisy pomalu mizí i kvůli opadávání omítek

Právě nápisy barvou nebo vyryté v omítce jsou i pro mnoho návštěvníků hodnotou, kterou by chtěli zachovat.

„Poslední dobou se místo stále rozvíjí a zvelebuje. Ale jsem zklamaný z toho, jakým směrem se současné ‚zvelebování‘ ubírá a že kostel nezůstal zachovaný tak, jak byl, bohužel zničený. Aby připomínal dobu a historii, která místem procházela,“ zalitoval například na Facebooku olomoucký zastupitel Rostislav Hainc (KDU-ČSL).

„Dnes namísto toho vidíme neodborně přetáhnutou fajnovou omítku, jež má navozovat opravu kostela, a pomalu tak maže minulost neodmyslitelně zapsanou do tohoto místa,“ doplnil. Zároveň připomenul zásluhy skautů a spolku Lubavia, kteří místo svým dobrovolnictvím v minulosti zachránili před úplnou zkázou.

Zachraňují poničený kostel. Nemá to být pomník socialismu, říká vedoucí spolku

Tománek ale upozorňuje, že nezdařené omítky, nad kterými se návštěvníci pozastavují, jsou výsledkem nekvalitně provedeného zásahu z roku 2012 a spolek, obec ani současní dobrovolníci tehdy ještě v místě nepůsobili a nemohli mu zabránit. V současnosti naopak vzácné barokní fresky poničené také střelbou zachraňuje tým restaurátora Radomíra Surmy.

Tománek je toho názoru, že kostel nemá být pomníkem minulosti, ale živým místem.

„Nápisy dnes představují asi deset procent povrchů a mně jde hlavně o ten zbytek – štukové omítky a fresky ze 17. století, aby nebyla narušena statika, aby nikomu nehrozilo nebezpečí a zachovali jsme architekturu Giovanniho Pietra Tencally,“ reagoval.

I on uznává, že zachovat část škod má svůj historický význam, vidí ale limity. „Spousta zdí už opadala i s nápisy, často jsou nezachránitelné. Byly namalovány barvou na plot, omítky jsou navíc poškozené. Ano, část jich pravděpodobně zůstane, ostatně možná nám i dopomůžou ke statusu národní kulturní památky, ale nemůžeme zkrátka kvůli nim zapomenout na celek,“ míní Tománek.

„Navíc je to otázka pohledu. Teď tu například byli na cvičení Ukrajinci (ve vojenském újezdu Libavá absolvují výcvik i příslušníci zahraničních vojsk – pozn. red.) a divili se, proč to tam necháváme,“ podotkl člen spolku Poutní místo Stará Voda a průvodce kostelem.