Klášter založený v roce 1692 piaristy v roce 1945 vyhořel. I když se po válce začalo s opravou, obnoven už nebyl. Krátce poté se stal součástí nově vyhlášeného vojenského výcvikového prostoru a roku 1969 ho nechala armáda odstřelit. I ze zahrady jsou v současnosti už jen pozůstatky, například přivaděče vody.
Dnes je prostor terasové klášterní zahrady s unikátním odvodňovacím kanálem upravený díky mnoha dobrovolníkům do podoby, kdy zde roste tráva, kterou lze pravidelně sekat.
„Ve spodní části zahrady se nachází osmiboký bazén a pod zahradou je speciální zavlažovací systém z roku 1708 vybudovaný zahradníkem Řádu německých rytířů. Pustili jsme se též do čištění kanálů přivádějících a odvádějících vodu k bazénu,“ popsal člen spolku Poutní místo Stará Voda u Libavé Aleš Tománek.
„Spodní část zahrady připomínala slavnou Květnou zahradu v Kroměříži zapsanou na seznamu UNESCO. Obě místa navrhl stejný architekt Giovanni Pietro Tencalla,“ dodal.
Stromy sázely ještě německé rodiny
Cílem je postupná obnova, což ale znamená dlouho cestu a shánění peněz. Nadšenci se mohou držet například skic z 19. století, kdy ještě měla zahrada barokní podobu. Pomoci má rovněž závěrečná práce studentky zahradní architektury Mendelovy univerzity v Brně na téma obnovy zahrady.
„Neříkám, že tu budou květinové partery náročné na údržbu, ale chtěli bychom aspoň návrat chodníčků nebo vyčištění a obnovu zdí bazénu s protékající vodou a rybami,“ nastínil Tománek, jehož nyní zaměstnává hlavně záchrana zdejšího kostela sv. Jakuba Většího a sv. Anny.
Zachovat vandalské nápisy Sovětů? Na Libavé řeší, zda má kostel zůstat mementem![]() |
Prostor zahrady má doplnit také sad. „V nejbližší době máme v plánu výsadbu kmenů, na které bychom potom roubovali původní ovocné stromy, jež jsou v celém vojenském výcvikovém prostoru. Zachránili bychom tak zdejší genofond ze zaniklých obcí,“ nastínila starostka Města Libavá Oldřiška Valtošová (nez.).
Stromy sázely ještě německé rodiny, protože do roku 1945 žili na Libavsku téměř výhradně Němci. Češi a Slováci tvořili jen malé procento obyvatel.
Bude rovněž potřeba vytvořit mapu a fotodokumentaci. „Roubovali bychom na odnože, jež musejí nejdřív zakořenit, potom je nutné příští rok udělat studie bývalých vesnic, kde vlastně původní stromy jsou. Dlouho tam rostly bez péče, moc už nerodí, neošetřovaly se. Jsou to ale původní ovocné stromy Libavska a věřím, že lidé to ocení,“ shrnula Valtošová.
Podle zkušeného sadaře Dominika Grohmanna nemusí stáří stromů představovat překážku. „Příkladů dobré praxe při obnově starých sadů bychom našli vícero, ale začíná na to být nejvyšší čas, neboť postupně dožívají,“ podotkl.
1. května 2024 |
